Ministerstvo spravedlnosti vypsalo několik dnů po sněmovních volbách dvě výběrová řízení za celkem 266 milionů korun. Informují o tom Hospodářské a Lidové noviny. Vítěz má být vybrán v červenci. Je tedy pravděpodobné, že v té době bude úřad ještě řídit současná ministryně Daniela Kovářová.
Ministerstvo spravedlnosti vypsalo několik dnů po sněmovních volbách dvě výběrová řízení za celkem 266 milionů korun. Informují o tom Hospodářské a Lidové noviny. Vítěz má být vybrán v červenci. Je tedy pravděpodobné, že v té době bude úřad ještě řídit současná ministryně Daniela Kovářová. Ministr financí Eduard Janota přitom už v úterý kolegy varoval, aby před odchodem nové tendry nevypisovali. V jednom z tendrů hledá ministerstvo správce justičního paláce, v druhém firmu na vymáhání pohledávek v justici. Jinou zakázku ministerstva na provozování elektronického systému domácího vězení nedávno zastavil antimonopolní úřad. Kovářová není jediným ministrem, který těsně před svým odchodem z úřadu utrácí státní miliony. Například ministr zemědělství Jakub Šebesta vypsal týden před parlamentními volbami výběrové řízení na informační systémy za celkem 270 milionů korun. Spěšné uzavírání smluv na závěr působení v čele ministerstev není znakem pouze této končící vlády.
Centrální registr dlužníků hodlá od 1. července spustit elektronický systém, který bude sám posílat policii podněty pro zahájení trestního stíhání lidí, kteří nesplácejí své dluhy více než třem subjektům. Jak píše Právo, může již o desítky tisíc lidí. Nezaplacené účty za energii, nevyrovnané splátky leasingu, spotřebního úvěru na zboží nebo třeba za černou jízdu tramvají. Všechny tyto pohledávky se mohou ocitnout v Centrálním registru dlužníků, který funguje jako privátní projekt. To se nelíbí Úřadu na ochranu osobních údajů a zdrženlivě se k projektu staví i sama policie. Ta už dnes dostává od registru asi sto oznámení měsíčně. Většina však bývá vyhodnocena jako občanskoprávní spor, v němž zpravidla nejde o trestný čin.
Foto: Štěpánka Budková
Rusové se stěhují z Česka, píší Lidové noviny. Bohatí podnikatelé míří na západ a to z obchodních důvodů. V těchto zemích mají lepší možnost získat přechodný pobyt a podnikat. Rusové, kteří v Česku nakoupili nemovitosti v první vlně, nyní prodávají, hlavně velké hotely a penziony. Například muž z Ruska, který nechtěl uvést své jméno, za deset let v Česku vybudoval prosperující firmu s obilninami a dalšími komoditami. V roce 2007 ale koupil pozemky ve Španělsku a vystavěl tam hotel. Firma, kterou založil v Česku, stále funguje, ale majitel ji už kontroluje za zahraničí. Problém odlivu ruských investorů je podle odborníků v tom, že Čechům chybí umění tuto klientelu citlivým způsobem přilákat a nabídnout jí příznivé podmínky pro podnikání. Navíc ze strany Čechů stále přetrvává nesmyslná xenofobie, daná historickým vývojem.
Na Ústecku proběhl další pokus o nábor do ČSSD. Jak píše Právo, tentokrát se ve stranické buňce v Litoměřicích řešilo přijetí zhruba padesátky lidí. Někteří účastníci hovořili o motivaci pomocí slibu jízdy limuzínou nebo bohatého rautu. Mluvilo se i o třech stech korunách za účast. Náborová akce přesto nakonec zkrachovala, lidé se postupně rozprchli a schůze nebyla usnášeníschopná. U hromadného náboru asistoval severočeský podnikatel Tomáš Horáček, který již není členem strany, právě po skandálech s náborem nových členů. Podivná akce vyvolávala i odpor, někteří dlouholetí členové sociální demokracie dávali najevo své opovržení z toho, co se v jednacím sále děje. Celá šaráda může mít ještě dohru v pondělí, kdy zasedá vedení ústecké krajské ČSSD.
Analýza České lékárnické komory ukázala, že v některých skupinách chybí lék bez doplatku, ačkoli podle zákona má mít pacient vždy k dispozici aspoň jednu bezplatnou alternativu. Podle Lidových novin analýza na vzorku 32 skupin léků ukázala, že ve 12 z nich lék bez doplatku není. Jde prý třeba o skupinu léků užívaných proti křečím ve střevech a při kolikách a léků k léčbě onemocnění jater a působících na žlučové cesty. Mladá fronta Dnes pak uvádí, že údaje komory potvrdil expert na lékovou problematiku a autor původního rozdělení léků do skupin Josef Suchopár. "Sami jsme si provedli podobnou analýzu u všech 150 lékových skupin a ukázalo se, že celkem u 24 z nich není lék bez doplatku. Přitom to nejen nařizuje zákon, ale vychází to i z ústavy," uvedl Suchopár. V některých skupinách je prý jako "bez doplatku" uvedený lék, který se už neprodává. Určité problémy přiznává i ministerstvo zdravotnictví.
Foto: Evropská komise
Moderní tratě se zpozdí o dva roky, uvádí Lidové noviny. Z Chebu do Prahy se mělo jezdit po rekonstruované trati už za šest let. Jenže se ukazuje, že modernizace vlakové trati nabírá výrazné zpoždění a prodražuje se. Potíže má kromě tratě z Prahy do Chebu i souběžně budovaná část koridoru do Českých Budějovic a dále na rakouské hranice. Důvodů je podle Nejvyššího kontrolního úřadu hned několik. Nečekaně dlouho se táhnou výkupy pozemků potřebných pro přeložky tratí. Dalším zdržením jsou i dodatečné úpravy projektu. Podle ministerstva došlo například u Berouna k přeprojektování trati tak, aby po ní mohly v budoucnu jezdit i vysokorychlostní soupravy. Upravovala se například nástupiště, odstraňovaly úrovňové přejezdy. Zdůvodnění však podle listu pokulhává. Už od roku 2005 se mezi Berounem a Prahou počítá s dvacet kilometrů dlouhým tunelem. Žádné stanice, na kterých by se tedy upravovala nástupiště a přejezdy, tu tedy být nemají. Stavba veletunelu za 33 miliard korun je ale v současné době ohrožena. Evropské unii, která ji měla z velké části financovat, se zdá příliš drahá.
Foto: Rafal Konieczny, Creative Commons 3.0
Šumavský kůrovec se může rozšířit do celého světa. Ne jako nebezpečný lesní škůdce, ale jako neškodná hračka ze dřeva, píše Mladá fronta Dnes. Ve dvou exemplářích je nechala vyrobit přímo Správa národního parku Šumava a ukryla brouky na dvě místa pod určitými zeměpisnými souřadnicemi. Hráči Geocachingu, hry, při níž s pomocí satelitní navigace hledají předměty ukryté ve schránkách a přenášejí je na jiná místa, je pak vezmou do světa. Šumavští brouci se jmenují Koorovec OO1 a Koorovec OO2, cestovní brouci. Kolik kilometrů urazí, se nedá odhadnout. Správci parku věří, že hra zavede lidi i do míst, kde se les bez lidské pomoci vyrovnává s kůrovcovou kalamitou, a hráči si udělají sami obrázek o situaci v parku.
