Triumf nesmí zastínit problémy
Zisk titulu mistrů světa na letošním šampionátu v Německu přivedl nejen fanoušky ledního hokeje, ale i mnohé odborníky do euforie. Těm druhým dovolil alespoň na chvíli zapomenout na ne příliš radostný stav tohoto sportu u nás v mládežnických kategoriích.
Mohutným "Češi! Mistři!" vítali hokejoví fanoušci v Praze své miláčky, mistry světa, kteří se vrátili ze šampionátu v Německu. Natěšili jsme se, zase jsme jednou mohli být hrdí na výkony českých hokejistů. Zvláště v situaci, kdy byl celek vedený trenérem Vladimírem Růžičkou mnohými lidmi, včetně odborníků, podceňovaný, kdy se mu nedostalo podpory ani od některých hvězd NHL, které z různých důvodů odřekly svou účast v reprezentačním týmu. Právě na jejich adresu směřovaly slova výtky od opory a tahouna reprezentace Jaromíra Jágra, když zdůraznil, že by měli svými výkony v národním celku otevřít dveře do světa mladým hokejistům stejně tak, jako jejich předchůdci je otevřeli jim. On také cítí, že s mládežnickým hokejem u nás není něco v pořádku, a každá vzpruha pro mladé hráče je velmi vítaná. Také stále skvělý brankář Dominik Hašek nedávno v České televizi řekl: "Problém tady je, to je bez debat. Dokud si to nepřiznáme, tak se to nemůže zlepšit. Problém je u prvního mužstva, ale nejhorší je u mládeže. Mladí kluci nevozí medaile. Je s tím potřeba něco dělat," tvrdí Dominik Hašek.
"Já jsem přesvědčen, že ta situace je kritická,"řekl nedávno v Českém rozhlase nový šéftrenér Českého svazu ledního hokeje (ČSLH) Slavomír Lener, i když se mu sehranost a zarputilost současné seniorské reprezentace líbí:
"Ta generace, která nám dneska hraje, souhlasím, že kvalita tady je. Jsou to ale hráči, kteří prošli systémem výchovy a kvalitními juniorskými ligami u nás před deseti a více lety. Dnes vyrůstá generace hráčů, kterým je patnáct až devatenáct let, jejichž kvalita se ztratila. Svaz (ČSLH) jako odborný orgán v poslední době přestal fungovat, tím, že nám odcházejí hráči do zámoří, nemámě dost kvalitních hráčů na to, aby nám hráli první ligu a extraligu. Máme kvalitní soutěž, ale máme tam velmi málo kvalitních juniorských hráčů ve věku 19 až 22 let. Od roku 1997 odešlo 500 našich hráčů do CHL, což jsou juniorské ligy. Je to neskutečné množství. Celkem odešlo asi 650 hráčů, z toho 500 je od nás. To je pro mně absolutně nejtěžší úkol, poněvadž přesvědčit 500 rodičů, 500 hráčů, že ten krok je chybný, je velice těžké. Všichni hráči mají své agenty a vždycky, když něco řešíte v situaci jeden na jednoho, tak máte mnohem větší šanci, že toho jedince přesvědčíte. S těmi agenty musíme stále více a více diskutovat a hovořit, myslím tím vedení Svazu, poněvadž pro hráče odolat lákání agenta do CHL, do juniorské soutěže, není jednoduché. Když spolu sedí, možná je i vezmou do Ameriky, vidí tam vyprodanou halu, 18 tisíc diváků, vidí tam nádherné webové stránky, vidí tam kvalitní podmínky, které mají pro zápasy, tak je těžké odolat. Statistiky jednoznačně ukazují, že možná v mnohem těžších podmínkách 89 procent hráčů, kteří projdou našimi juniorkami, první ligou a extraligou v období 18 až 22 let, má šanci se stát a stalo se platnými hráči v NHL. Na druhou stranu pouhých 5 až 11 procent hráčů, kteří prošli tím systémem přes juniorky v Americe, se dostalo do NHL tak, aby byli alespoň trochu pravidelnými hráči."
Podle Slavomíra Lenera jsme na rozhraní. "Buď půjdeme dál dolů, nebo to zastavíme a začneme se škrábat zpátky nahoru. Největší resty máme v práci s mládeží mezi patnácti a devatenácti lety. Tam nám ujela Amerika, Kanada... Oni převzali to, co dřív nedělali. A my to už naopak nemáme v takové míře. Letní kempy, školy, to u nás bylo běžné a tam ne. A dnes to tam oni dělají celoročně,"říká nový svazový šéftrenér a hned dodává, co je třeba udělat:
"Svaz a profesionální trenéři, to znamená sportovní oddělení, budou mít za úkol přicházet s progresivními myšlenkami a ovlivnit celé hokejové hnutí. A to je můj úkol. Vytvořit tady kvalitní, profesionální podmínky pro jejich práci, a hlavně vytvořit kvalitní program pro reprezentační výběry. Musíme jít cestou zřizování hokejových akademií, sportovních škol, sportovních gymnázií, což je dnes běžné ve Švédsku, ve Finsku, už i v zámoří, v Kanadě, a USA. To je úkol pro nás na hodně blízké příští období."
Zlatý úspěch českých hokejistů na posledním šampionátu v Německu by mohl svádět k iluzi, že v tomto sportu je u nás všechno v pořádku a není třeba podnikat razantní kroky. Šéftrenér Českého svazu ledního hokeje Slavomír Lener na to nechce ani pomyslet:
"Věřím, že to by naprosto byla záležitost, kterou si nemůžeme dovolit. Pokud bychom skončili jedenáctí, a byli jsme tomu blízko, tak jsem věřil tomu, že i při takovém propadu by to otevřelo oči spoustě sponzorů, manažerů, rodičů, hráčů, trenérů. Stejně tak ten úspěch zase nemůžeme přecenit a říct, že všechno je v pořádku."
A ještě jedna věc je pro úspěch nutná. Jednoznačně ji zdůraznil před tisícovým davem fanoušků na Staroměstském náměstí v Praze Jaromír Jágr drže v ruce velké červené srdce:
"Ať děláme, co děláme, ať hrajeme, co hrajeme, pokud nebudeme mít tady to. nikdy nemůžeme vyhrát."
