V dodržování lidských práv máme rezervy

Loni v Česku dále narůstal extremismus, porušována nebo výrazně omezována jsou práva dětí vězněných rodičů, Romů a cizinců. Uvádí to zpráva o stavu lidských práv za loňský rok, kterou Český helsinský výbor zveřejnil na svých internetových stránkách.

Respekt státu k mezinárodním závazkům není dostatečný, uvádí zpráva, jež se tentokrát zaměřila nejen na politická a občanská, ale i sociální práva. Vyplývá z ní také, že za porušování lidských práv mohou i politici. Podle předsedkyně Českého helsinského výboru Anny Šabatové politická reprezentace trochu zapomněla, že listopadová sametová revoluce znamenala i závazek k lepšímu dodržování lidských práv:

Anna Šabatová, foto: ČTK

"Politici, až na výjimky, se tváří, jako kdyby s tím neměli nic společného, s tímto závazkem českého státu, a vytvářejí třeba svými štvavými řečmi i klima, které opravdu potom zhoršuje. Vždyť i ti mladíci ve Vítkově, kdyby to neslyšeli od učitelky, kdyby doma to neslyšeli, kdyby to neslyšeli od politiků, takové různé poštvávání, tak by pravděpodobně nikdy to, co se stalo, neudělali."

Podle Anny Šabatové je dobrým signálem například rozpuštění Dělnické strany či soud se žháři z Vítkova.

Stát však stále neodstranil nedostatky v dodržování práv dítěte. Zpráva konstatuje, že všechny české děti nemají rovný přístup ke vzdělání. Ředitel Ligy lidských práv David Záhumenský upřesnil, kterých skupin se to týká:

"Nejflagrantnější je situace romských dětí, ale nejedná se jen o ně. Jedná se i o děti s postižením, jedná se například o děti cizinců. A přesto, že za uplynulých pět let, kdy se Liga lidských práv té situaci věnuje, došlo k výraznému posunu pokud jde o rozpoznání tohoto faktu, dnes se běžně o tomto faktu hovoří, tak pokud jde o nějakou aplikaci řešení, tak tady bohužel je na místě spíše kritika."

Podle Davida Záhumenského sice zanikly zvláštní školy, ale mnohdy došlo jen k přejmenování budov a přístup zůstal stejný.

Na to navazuje další výtka Českého helsinského výboru, že až třetina dětí je v Česku zbytečně v ústavní péči. Evropský soud pro lidská práva v minulosti vynesl proti České republice rozsudek, že pouhé problémy s bydlením nejsou důvodem odejmutí dítěte rodičům. Taková praxe ale stále není výjimkou, říká Martina Štěpánková z Poradny pro občanství a lidská práva:

Martina Štěpánková

"Složitá sociální situace, právě často chybějící bydlení nebo rodina přijde o byt, ať už vlastním přičiněním nebo vlivem nějakých dalších okolností. Nicméně o děti pečuje dobře. A přece to, že třeba rodiče měli dluhy a přišli o byt, by nemělo být důvodem pro to, když ta rodina jinak docela dobře funguje, aby děti byly odebrány do dětského domova."

Podle Martiny Štěpánkové by stát vydal méně peněz na pomoc přímo rodině, než na ústavní péči. Řešením by prý mohl být zákon o sociálním bydlení. Navíc je nedostatečně zajištěná pomoc mladým lidem opouštějícím ústavní výchovu, konstatuje Český helsinský výbor, který svou zprávu zveřejňuje každoročně, letos to bylo posedmnácté.