Původ místních jmen: jen Újezdů a Újezdců je v Česku víc než sto
Naše spolupracovnice Michaela Swinkels - Nováková z Belgie se v dnešním díle cyklu "Čeština, jak ji neznáte", věnuje toponymům.
Některá místní jména, vzhledem k jejich významu, jsou velmi častá, například Újezd a Újezdec (což původně většinou znamenalo ves, ale i panství, statek či tvrz), kterých je například v topograficko-statistickém Slovníku Čech (Jan Orth a Fr.Sládek, 1870) uvedeno více než sto - a kvůli rozlišení i s různými přívlastky, jako: český, kamenný, železný, červený, bílý, velký, malý, vysoký, vodní, prašný, plotěnný, pletený, hliněný, trněný, medový - a nahý. Hojné je i pojmenování Lhota (Lhotka, Lhůta), které znamenalo “osvobození od břemen”, tedy výsady nových osadníků. Podobně i Nová vesči Nové město, jehož vznik je tímto přívlastkem dán.
Zjistit původ mnohých místních jmen není tak lehké, jak by se na první pohled zdálo, například těch, která začínají na Ne-, Nedamov (původně Nedam) u České Lípy, Nebřich (u Benešova), Nečichy (u Loun), Nehvizdy (u Prahy), Nepokojnice (u Nymburka), Nepřejov (u Příbrami a u Tábora), Nesvačily (pětkrát), Netěš (původně Mnetěš, jižně od Řípu), Nehodovka (u Havlíčkova Brodu), Netřeba (u Mělníka), Neznabohy (součást obce Chuděrov). Z obce Neosvětely (později Neosely) se staly dnešní pražské Nusle (kde, jak v souvislosti s naší hymnou víme, se v 19.století, v úterý po Velikonocích, konala národní slavnost zvaná “fidlovačka”). Etymologie místních názvů se sice vysledovat dá, ale ponechme to na vaší fantazii, i když možná nebude správné, co vás první napadne, například že obec Nehodovka dostala své jméno vzhledem k mnoha dopravním nehodám, ke kterým tam dochází, a to proto, že ve svahu při cestě se nalézají “výchozy serpentinizované ultrabazické horniny”. Ale “serpentinizované horniny” neznamenají serpentiny na silnici…
Lidová tvořivost je při názvech osídlení bezbřehá. V kopcích nad městem Lomnice nad Popelkou jsou tři osady. Jedna se jmenuje Dráčov. Co si pod tím názvem máme představit? Napoví to název druhé osady: Rváčov. A jak to asi tehdy dopadlo, dopoví jméno té třetí: Skuhrov. Inu, nacházíme se v Českém ráji…
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
