V Senátu se bude jednat o česko - slovenských vztazích a krajanech
19. dubna proběhne v Senátu ČR už třetí seminář o česko - slovenských vztazích a krajanech. Konferenci pořádá Stálá komise Senátu pro krajany žijící v zahraničí. Na jejích přípravách se podílejí i Češi, kteří po rozdělení Československa zůstali na Slovensku. Předsedkyně Klubu českých občanů na Slovensku Jany Bratinkové se Milena Štráfeldová zeptala na podrobnosti:
"První seminář, který jsme měli, byl věnovaný problémům českých občanů žijících na Slovensku. Druhý seminář byl pod názvem Kde domov můj? - a zabýval se problémem hledání identity po rozdělení republiky. Jak se lidé sžili, někteří se vrátili... A tento třetí seminář se má jmenovat Česko - slovenské vztahy dvacet let po revoluci. A tomu i odpovídá program."
O česko - slovenských vztazích dvacet let poté, tedy po roce 1989, se mluví jako o mimořádně dobrých, nadstandardních. Jaká je vaše zkušenost Češky žijící v Bratislavě?
"Určitě je to lepší, než to bylo třeba krátce po rozdělení republiky. Většinou v dnešní době se lidé s rozdělením republiky už smířili. Je to už standardnější, než to bylo krátce po rozdělení, kdy se hledala i vina. Mladí lidé, kteří se mnohdy narodili už po rozdělení republiky, žijí v úplně jiných podmínkách. Mohou cestovat po celé Evropě, je tu Evropská unie. Oni ty předcházející problémy ani nepoznali. Považují to za normální, a tím, že naše jazyky jsou blízké, tak i ty vztahy jsou takové, jaké jsou."V Čechách samozřejmě dnes sledujeme například to, že ve slovenských školách se povinně zpívá hymna. Co tomu vůbec říkáte?
"Existuje to i jinde ve světě, je to ale trošku překvapení. Přišlo to rychle. Školy protestují kvůli vybavení, protože nemají rozhlas, nemají ty vlajky, všecko stojí peníze. Nevím, jestli je to každý týden dobré. V něčem to dobré je, protože slovenské vlastenectví by se trošku propagovat mělo. Není ale asi zvolena dobrá forma a není to dobře načasované."
Co bylo vlastně záminkou ke vzniku tohoto zákona?"Myslím, že v podstatě asi Slovenská národná strana, která propaguje národní slovenské povědomí. A toto, řekla bych, je ještě jejich nejpřijatelnější bod. Oni jsou v podstatě více radikální."
A podle vašeho názoru skutečně chybí mezi lidmi na Slovensku vlastenectví?
"No, někteří jsou velcí vlastenci, ti do patří do SNS. Mladší lidé se myslím cítí spíš už jako Evropané. Já snad neznám ve svém okolí mladé lidi, kteří by nebyli alespoň na nějaké stáži v zahraničí a podobně. Vracejí se na Slovensko, uvědomují si, že jsou Slováci, ale dělat na sílu se nedá!"