Kalendárium

V kalendáriu bude tentokrát řeč o Herbertu Masarykovi, zakladateli Mariánských Lázní opatu Reitenbergerovi a prvním českém filmovém herci Josefu Švábovi Malostranském.

Rodina Tomáše Garrigua Masaryka prošla za první světové války mnoha těžkými zkouškami. Budoucí prezident s dcerou Olgou pobývali v zahraničí, Alice Masaryková byla vězněna, Charlotta Masaryková byla vystavena pronásledování od rakouských úřadů, Jan Masaryk sloužil v armádě...a v březnu roku 1915 v pětatřiceti letech zemřel na tyfus nejstarší syn Masarykových, malíř Herbert. Manžel vdovy po Antonínu Slavíčkovi po sobě zanechal dvě dcery - Annu a Herbertu.

---

Dalšího hrdinu kalendária představí ředitel muzea v Mariánských Lázních Jaromír Bartoš. Půjde o jednoho ze zakladatelů slavných lázní Karla Kašpara Reitenbergera, rodáka z Úterý, městečka nedaleko kláštera Teplá, ke kterému území dnešních Mariánských Lázní patřilo. Budoucí opat Reitenberger se narodil roku 1779.

Karel Kašpar Reitenberger

"To bylo ve stejném roce, kdy vlastně další zakladatel lázní, další významná osobnost, doktor Josef Nehr získal místo stálého lékaře u Tepelského kláštera. Tyto dva muže spojila dohromady právě tady ta kotlinka, naše Mariánské lázně a jejich prameny, protože oba dva stáli u zrodu Mariánských Lázní. Opat Reitenberger vstoupil do kláštera v roce 1800 a přijal řádové jméno Karel. Krátce na to získal místo sekretáře, a tím pádem se mu dostaly do rukou záležitosti týkající se právě Mariánských Lázní, jejich výstavby a rozvoje. Získal si k tomuto krásnému místu trvalý vztah, který pokračoval i po jeho volbě opatem v roce 1813, kdy začal plnou vahou své osobnosti a úřadu prosazovat stavbu nových moderních lázní, které by sloužily všem lidem. Od tohoto data můžeme také počítat s velkou výstavbou, začaly se zde plánovat nové domy, lázeňské parky...Byl to také on, kdo komunikoval s pražským zemským guberniem a v roce 1818 dokázal pro Mariánské Lázně získat statut veřejných lázní."

Opatova socha v Mariánských lázních

Opatovy aktivity ale všichni mniši v klášteře nevítali, měli prý pocit, že se peníze utrácejí "v bažinách".

"Proto byly zvány do kláštera další revize, byly proti němu spisovány stížnosti a v roce 1827 byl donucen k abdikaci a odjel do tyrolského exilu, do kláštera Wilten, což je u Innsbrucku. V tomto klášteře strávil opat Reitenberger dalších 33 let, aniž mohl vstoupit na území Čech, přežil tři opaty, veškeré své následníky a nepřátele a zemřel úplně zapomenut u Innsbrucku."

Stalo se tak v březnu roku 1860.

"V kostele ve Wiltenu mu byla odhalena pamětní deska v roce 1888 a pamětní deska byla odhalena také na jeho rodném domě v Úterý. V roce 1906 byly s velkou slávou převezeny jeho ostatky do Mariánských Lázní a uloženy poté na klášterní hřbitov u Teplé, kde odpočívají dodnes. Smutné je, že honosná hrobka, která byla tomuto opatovi vystavěna, vzala v průběhu minulých let za své a dnes s určitostí nemůžeme identifikovat, kde tato významná osobnost leží, kde je pochována."

---

Josef Šváb Malostranský

Pokud se vysloví jméno Josefa Švába Malostranského, většinou se hned dodává, že to byl první český filmový herec. Spolu s průkopníkem českého filmu Janem Kříženeckým natočil na konci 80. let 19. století snímky jako Výstavní párkař a lepič plakátů, Smích a pláč a Dostaveníčko ve mlýnici. Josef Šváb Malostranský, který se narodil před 150 lety, ale nebyl jen herec, byl třeba také písničkářem a scénáristou.