Prunéřovská elektrárna trápí i protinožce

Vesnice Prunéřov, z větší části vysídlená po 2. světové válce, později ustoupila důlní činnosti a úředně zanikla před 45 lety. Její katastr byl připojen ke Kadani u Chomutova a dnes je vlastně jen sídlem několika průmyslových podniků a hlavně dvou elektráren. Díky ním je místní název Prunéřov všeobecně znám v českých zemích, ale dnes ho už skloňují dokonce i protinožci, nikoli však v pozitivních souvislostech. Proč?

Energetická společnost ČEZ plánuje modernizaci elektrárny Prunéřov II. Na první pohled chvályhodný úmysl ale naráží na odpor ekologických aktivistů a v neposlední řadě i ministerstva životního prostředí. Vedoucí energetické a klimatické kampaně hnutí Greenpeace v České republice Jan Rovenský vysvětluje:

Jan Rovenský

"Ten základní problém je v tom, že ČEZ chce v Prunéřově použít technologii, která nesplňuje ani základní minimální zákonné požadavky. Má nízkou účinnost, pouze 38 procent, zatímco zákonný požadavek je 42 procent. Ono to může vypadat jako nepodstatná hra s čísly, ale když si to přepočítáte na emise, tak třeba u oxidu uhličitého je ten rozdíl půl milionu tun ročně. Takže z tohoto hlediska ČEZ chce ušetřit na zdraví Severočechů a na ochraně klimatu, a my se mu v tom snažíme zabránit."

ČEZ ale hájí zvolené řešení. Podle mluvčího Ladislava Kříže společnost v Prunéřově instaluje nejlepší dostupnou technologii. Prunéřov je totiž i zdrojem tepla a kdyby zde ČEZ použil účinnější technologii, jako například v sousedních Ledvicích, musela by se navíc vybudovat záložní teplárna, což by v souhrnu znamenalo navýšení emisí.

Mluvčí severočeské pobočky ČEZu Ota Schnepp dodává, že zvolené řešení bere v potaz jak požadavky na vyšší efektivitu elektrárny, tak na ochranu ovzduší: "Mezi těmito dvěma kritérii bylo nalezeno nejlepší dostupné řešení, čímž pádem ze současných 32,8 procenta účinnosti bude dosaženo při dodávce tepla dokonce 42,55 procenta."

Martin Kocourek

Předseda dozorčí rady ČEZu Martin Kocourek k tomu vznáší další argumenty. První je finanční a hovoří o růstu nákladů, který by v konečném důsledku zvýšil ceny elektřiny. A to zbytečně, protože volba modernizační technologie podle něj souvisí také s otázkou zásob uhlí:

"Jsme limitováni jednak množstvím toho uhlí, které tam v tom dole je k dispozici, a abyste tu technologii úplně využil, jednak potřebujete kvalitní uhlí a zároveň potřebujete tu technologii využívat nějakou dobu. To znamená, ty nové technologie se dimenzují na 40 let. Pokud nemáte k dispozici uhlí na 40 let, máte k dispozici pouze uhlí na 25 let, a ještě v nějaké horší kvalitě, musíte nasadit jinou dostupnou technologii, která je v elektrárně Prunéřov plánována. Není možné mít úplně supermoderní elektrárnu, kterou budete využívat 25 let a potom 15 let ta technologie bude stát."

Martin Bursík, foto: ČTK

Tak ať tam teda není nic, kontruje poslanec za zelené Martin Bursík a šéfovi ČEZu vzkazuje: "Nejsou-li Martin Roman a ČEZ ochotni investovat do nejlepší dostupné technologie, která je k dispozici, pak je podle mého názoru namístě zvážit a jít do takzvané nulové varianty, to znamená rozhodnout se k vymísťování uhelných elektráren z tohoto zatíženého regionu a prostě nejsou-li ochotni předložit to nejlepší, tak podle mého názoru by tam nemělo stát nic."

Bývalý ministr životního prostředí Bursík v tomto duchu apeluje na současného šéfa resortu, navíc nominovaného Stranou zelených, Jana Dusíka. Ten ale deklaruje nestrannost a i proto posouzení vlivů modernizace elektrárny Prunéřov na životní prostředí zadá do zahraničí, přičemž expertizu zaplatí ze svých rezerv ministerstvo životního prostředí:

"Chceme se vyvarovat toho, aby tak, jak se objevují politické tlaky nebo ekonomické tlaky proti záměru nebo pro záměr, tak aby skutečně to od toho bylo oproštěno, abychom využili analogické zkušenosti, které jsou v zahraničí při schvalování takovýchto projektů a aby mezinárodní nezávislý konzultant, který tady nepracuje v nějaké podobě pro ČEZ, by nám mohl říci, jestli toto je projekt, který je možno v těchto parametrech schválit, anebo naopak to možné není a je potřeba hledat jiné řešení."

Rozhodnutí by tak mělo padnout až za několik týdnů. Vláda je ale vystavena tlaku partnerů v tripartitě. Zástupci zaměstnavatelů i zaměstnanců si ve vidině zakázek za prý 25 miliard korun a práce pro stovky firem přejí zahájení modernizace elektrárny. Premiér Jan Fischer to shrnul:

Jan Fischer, foto: ČTK

"Není žádným tajemstvím jeden z jasných signálů z jednání tripartity – a to od obou sociálních partnerů – vyslovení podivu, že se ta situace okolo toho komplikuje. To je prostě jasný a zřetelný požadavek na vládu od obou sociálních partnerů – odborů, zaměstnavatelů – aby zkrátka a dobře ta investice prošla a aby se ta investice zahájila, ten retrofit elektrárny v Prunéřově."

Na straně druhé se ale Prunéřov II stal také mezinárodním tématem. Tento největší zdroj emisí oxidu uhličitého v České republice je totiž podle hnutí Greenpeace na 18. místě v Evropě a jako takový zajímá i jiné země, které se cítí být ohroženy globálním oteplením. Například tichomořský stát Mikronésie se obává, že Prunéřov dál zhorší oteplování planety a přispěje ke zkáze ostrovů ohrožených stoupající hladinou oceánů. České úřady proto Mikronésie žádá, aby mohla být u posuzování vlivu této stavby na životní prostředí.

Jak se vlastně na opačné straně zeměkoule dozvěděli o Prunéřově, vysvětluje Jan Rovenský z české pobočky Greenpeace:

Prunéřov, foto: Petr Štefek, Wikimedia

"My jsme informaci o tom, že se chystá EIA (hodnocení vlivů na životní prostředí - z anglického Environmental Impact Assessment – pozn. red.) na Prunéřov, poslali vnitřními kanály Greenpeace na jaře do světa s tím, že jsme předpokládali, že se možná nějaký stát, ohrožený změnou klimatu, té informace chytne. Čekal jsem třeba spíš Holandsko. Ale to, že se nakonec ozvala Mikronésie, přiznám se, třeba pro mě bylo překvapení. Samozřejmě příjemné."

A podle Rovenského by to mohlo inspirovat i jiné země:

"Já si myslím, že tam jsou dvě precedenční hlediska té věci. První je to, že se poprvé, pokud víme, nějaký zahraniční stát z druhé strany světa účastnil procesu, který má vliv na klima. My předpokládáme a doufáme, že další rozvojové země, které jsou změnami klimatu ohrožené, tento nástroj použijí, a nikoliv pouze vůči České republice, ale třeba i vůči takovým zemím, jako je Čína nebo Spojené státy. Myslím, že by to byl docela dobrý výkop, to co ta Mikronésie udělala."