Čestmír Císař se ohlíží za svou kariérou
Čestmír Císař patřil ke klíčovým osobnostem Pražského jara, dvakrát se o něm uvažovalo jako o prezidentském kandidátovi. V 60. letech byl ministrem školství, osobně se zúčastnil moskevských jednání mezi ČSSR a SSSR v roce 1968. Později ho strana vyloučila a Císař se živil jako vědecký pracovník. Při příležitosti jeho životního jubilea ho přijal předseda poslanecké sněmovny Miloslav Vlček.
"Jako devadesátník, který je sice prolezlý různými chorobami v péči lékařů, ale na druhou stranu jsem spokojen, že ještě funguje hlava, že funguje mozek, myšlení a že jsem schopen ještě vnímat i něco málo tvořit."
Věnuje se psaní vzpomínkových a rekapitulačních knih.
"Mám za sebou jisté literární dílo ve dvou vydáních mých pamětí, ve vydání knížky o prezidentech a připravuje se ještě publikace mých samizdatových polemických příspěvků, které patří do normalizační éry."
Čestmír Císař byl v roce 1968 prvním předsedou České národní rady. Proto ho při příležitosti životního jubilea v Poslanecké sněmovně přivítal její předseda Miloslav Vlček:
Pozval jsem pana doktora v jeho 90. výročí narození, protože to byl první předseda Národní rady, který tady začínal. Je to tak?
"Ano, tuto budovu jsme tehdy dostali, abychom ji obývali..."
reagoval Císař. Prošel předúnorovým školstvím, mj. i slavným dijonským lyceem, a díky tomu vždy vkládal důvěru v intelektuální elity. Obrodný proces podle Císaře znamenal především obrodu české intelektuál ní obce. Dodnes považuje 60. léta za nejlepší období svého života.
Císaře říká, že tehdy vnímal z celého světa sympatie k československému politickému experimentu.
"A oni všichni říkali: ten váš program, to je i pro nás velká hodnota, kterou my sledujeme a která by do budoucna mohla být přínosná pro celou Evropu."
Císař je dodnes přesvědčen, že v roce 1989 bylo chybou odmítnout vše, co souviselo s předchozími lety, například existující sociální systém, včetně zahraničních kontaktů a renomé osmašedesátníků.
"Mě to trochu mrzelo, tak jsem sedl a pracoval jsem, psal jsem články do novin, působil jsem na besedách s občany, s vysokoškoláky. Až do nedávna, kdy mě postihly choroby stáří, které mi brání, abych v nějaké větší aktivitě mohl pokračovat."
