Lidové noviny (LN) se v článku nazvaném "Nesdělitelná katastrofa" zaobírají deficitem státního rozpočtu. Podle nich stejně neblahou dynamiku jako státní závěrečný účet za loňský rok, který činí téměř 200 miliard korun, nabírá i rozpočet na rok 2010.
Lidové noviny (LN) se v článku nazvaném "Nesdělitelná katastrofa" zaobírají deficitem státního rozpočtu. Podle nich stejně neblahou dynamiku jako státní závěrečný účet za loňský rok, který činí téměř 200 miliard korun, nabírá i rozpočet na rok 2010. Před měsícem měl mít otřesný schodek 163 miliard, ale pak se utrhla sněmovní levice a bylo z toho faktických 175 miliard. S další vlnou rozdávání plánovanou Jiřím Paroubkem na tento měsíc hrozí 190 miliard, odkud už bude na dohled psychologicky zlomová hranice 200 miliard. Může tato hranice vůbec na společnost zapůsobit, když akceptovala stomiliardové schodky i v časech hospodářské konjunktury? - táže se autor článku. Daná čísla jsou tak monstrózní, že pro běžného občana ztrácejí význam. Premiér Fischer zřejmě svou nejlepší hodinu v boji proti abstraktním miliardám propásl v prosinci. Řada je na Mirku Topolánkovi. Ten se vydal správným směrem, když obsluhu státního dluhu přepočetl na výstavbu nových domovů důchodců. Teď se ještě neukazovat s majiteli vil v Toskánsku, protože takovou vilu si představí každý - a v tu chvíli je po osvětě, píší LN.
Rozpočtovému deficitu se věnuje i článek MF Dnes. Schodek byl 195 miliard, v plánu bylo jen 38. Česko má za sebou rok, kdy se rekordně zadlužilo. Premiér Jan Fischer včera uvedl, že díra ve státní kase se zvětšila o 195 miliard. Původně plánovaný schodek byl jen 38 miliard (v listopadu dodatečně upravený na 52 miliard). Zpětinásobil se kvůli krizi a štědrým státním výdajům. Nárůst nikdy nebyl tak rychlý, Česko už dohromady dluží asi 1,3 bilionu korun a každou sekundou k dluhu přibude více než sedm tisíc. A loňský dluh může být nakonec ještě vyšší. „Když se započtou dluhy krajů a zdravotních pojišťoven, může být na 220 miliardách," uvedl ekonom Raiffeisenbank Aleš Michl. Co to znamená? Pokud bude zadlužování pokračovat stejným tempem, což je letos pravděpodobné, mohou lidem i firmám například zdražit úvěry - u bankovních půjček se zvýší úroky. Česko by se totiž stalo méně důvěryhodným a peníze by si muselo půjčovat dráž. To by se přeneslo i do běžného života. Pomoci mohou dvě věci: odezní-li světová krize a rozumný přístup politiků. O obojím se rozhodne letos. Zatímco předpovědi ekonomického oživení jsou příznivé, politické směřování bude jasné až po volbách. A to je šance, ale i hrozba zároveň. Nová vláda může více šetřit, čekají se však i předvolební sliby a „dárky". ČSSD chce už v lednu dluh dále zvětšit návrhem na mimořádné důchody. Podle premiéra Fischera by to stálo 14 miliard. Šéf ODS Mirek Topolánek sice nabádá k šetření, ale ani jeho strana se jako „škrtací" příliš nepředvedla. Levice tvrdí, že si stát může dál půjčovat, protože není tak zadlužený jako jiné země. Ekonomové však upozorňují na rychlost růstu dluhů a na to, že co projde západní Evropě, nemusí projít nám, zakončuje svou úvahu MF Dnes.
Ilustrační foto, zdroj: Policie ČR
Policisté odhalili trojici pracovníků východočeské zbrojařské firmy, kteří podle nich obchodovali s padělanými historickými zbraněmi. V závěru loňského roku je obvinili ze čtyř trestných činů. Informuje o tom deník Právo. Obviněným hrozí až desetileté vězení. Škoda, kterou způsobili, zatím není známa. Podle mluvčího Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Pavla Hantáka dva muži a jedna žena dováželi především z Německa a Rakouska střelné zbraně z dob druhé světové války. "Princip byl takový, že přivezli třeba zbraň z druhé světové války. Tu pak pomocí padělané německé raznice označili jako zbraň patřící do výzbroje té a té složky německé armády, čímž podvodně zvyšovali hodnotu té zbraně," uvedl Hanták. Vyráběli tak sběratelské kousky a historicky cenné unikáty, které lze sehnat jen obtížně. Za ty pak od sběratelů inkasovali mnohem vyšší částky, než by dostali za původně přivezené zbraně. Často také do Česka vozili zbraně i střelivo, o jejichž původu neměli žádné doklady nebo si na ně nezajistili povolení, a přesto je prodávali svým zákazníkům. Kriminalisté trojici obvinili z porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, z porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, z nedovoleného ozbrojování, poškozování cizích práv a z podvodu. Podle Hantáka mohli obvinění ohrozit bezpečnost některých lidí, když jim prodávali neodzkoušené zbraně i střelivo, na které neměli řádná povolení anebo vůbec neuvedli, odkud pocházejí, uzavírá Právo.
Státní podnik Čepro začne po doporučení z právních rozborů od poloviny roku zveřejňovat své zakázky, píší Hospodářské noviny (HN). Firma podle deníku roky porušuje zákon o zadávání veřejných zakázek, nevypisuje totiž soutěže a zakázky zadává tomu, koho si sama vybere. Za poslední tři roky podnik zadal veřejné zakázky za celkem 4,5 miliardy korun. Čepro při svém dosavadním postupu tvrdilo, že poskytuje služby ve veřejném zájmu a na takové se zákon o veřejných zakázkách nevztahuje. Jeho zakázky tak nemůže kontrolovat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), řada firem se o zakázkách vůbec nedozví a státní podnik může přicházet o desítky milionů korun, které by ušetřil díky konkurenci nabídek, dodávají HN. Čepro svůj postup mění po doporučení od právních kanceláří. "Jedna řekla: je to na hraně. Druhá: měli byste..."řekl deníku ředitel Čepra Jiří Borovec. Firma podle něj začne zakázky zveřejňovat od poloviny roku, protože na to musí vyškolit zaměstnance. Ministerstvo financí, které v Čepru vykonává za stát akcionářská práva, s postupem firmy souhlasí. "Když dobře postaví výběrové řízení a otevřou ho dostatečnému počtu uchazečů, tak tu nejnižší nabídku dostanou rovnou," oponuje podle HN David Ondráčka z pražské pobočky Transparency International (TIC). Veřejnými zakázkami proteče ročně 600 miliard korun, často bývají spojovány s korupcí. Upozorňovali na to i experti z Národní ekonomické rady vlády či Světová banka. Podle ní je korupce ve veřejných zakázkách v Česku stále větší - hůř si v Evropě vedou jen Albánie a Litva, uvádí HN.
Na český energetický trh vstoupil nový alternativní operátor. Podle deníku E15 domácnostem a především malým a středním firmám v Česku a na Slovensku začne nabízet elektřinu společnost České energetické centrum (ČEC). V České republice do nabídky zahrne i zemní plyn. Zákazníky chce oslovit především nižší cenou. "Elektřinu pro příští rok již máme na koupenou, známe svoji marži, cenu zákazníkům tedy můžeme garantovat. Navíc chceme působit i jako dlouhodobí poradci a nejen jako běžní prodejci,"řekl E15člen představenstva firmy Alexander Wurm. Prodejem bude pověřeno přes 50 obchodních zástupců, kteří osloví firmy po celé ČR. V Česku bude ČEC kromě dominantních výrobců a prodejců elektřiny, jako jsou ČEZ, E.ON či Pražská energetika, konkurovat i osmi nejaktivnějším alternativním prodejcům, kteří již na trhu působí několik let. Tyto firmy v minulosti lovily především mezi velkými klienty, v letošním roce se více zaměří na domácnosti. Některé z nich již začaly a v uplynulých měsících čelily podezření z toho, že při prodeji svých služeb používají nekalé praktiky. Na tuzemském trhu je podle ERÚ více než 300 licencovaných prodejců elektřiny. Aktivně však vyhledává nové zákazníky jen osm firem - Bohemia Energy, Centropol Energy, Central Energy, Elimon, Bicorn, Nano Energies Trade, United Energy Trade a Lumen Energy, napsal E15.
