Češi z Podkarpatské Rusi mohou žádat odškodnění za majetek, který tam museli nechat

Češi z Podkarpatské Rusi mohou žádat o odškodnění. Začal platit zákon, který dává možnost náhrady za majetek, který na tomto území museli nechat v období kolem druhé světové války. Týká se poškozených a jejich dětí. Situace na Podkarpatské Rusi byla velmi složitá. I když někdo žil na stále stejném místě, mohl se stát postupně občanem 4 států. Podkarpatská Rus byla součástí prvorepublikového Československa, usadilo se tu asi 35 tisíc Čechů - zejména rodiny legionářů a inteligence. Pak území zabrala maďarská armáda, po válce bylo postoupeno Sovětskému svazu a teď je součástí Ukrajiny.

Libor Chytilek

Někdejší Československo dostalo od Sovětského svazu po válce 920 milionů korun jako bolestné za majetek na zabraném území. Hodnotu majetku ovšem odhadovalo na mnohem výše - až na čtyři miliardy. Lidem ale komunistické úřady daly jen zlomek získaných peněz. Jak uvedl Libor Chytilek ze Společnosti přátel Podkarpatské Rusi, malé odškodnění se po válce týkalo jen lidí, kteří tam nechali malý osobní majetek:

"Zatímco mnozí z toho byli v padesátých a šedesátých letech úplně vyloučeni. A teď po řadě let, kdy jsme se v roce 2001 začali touto záležitostí znovu zabývat, jsme dosáhli schválení zákona, který tuto náhradu majetkové újmy - zcela oprávněnou - naplňuje."

Kolika lidí se bude finanční náhrada týkat?

"Stav je takový, že původní vlastníci, tzv. oprávněné osoby již dávno zemřeli a jejich děti většinou taky. Mnozí se za ta desetiletí o to vůbec nestarali, protože neměli v rukou žádné doklady. Přišli o ně třeba, když museli v březnu roku 1939 utíkat z těch obsazovaných oblastí. Někteří ty doklady dali v rámci přihlášek k majetku v letech 1946 - 47 na ministerstvo vnitra a potom už ty další generace o tom nic nevěděly. Zatím je stav takový, že je asi 350 až 400 lidí přihlášených, ale přihlašují se stále noví lidé."

Ke svému majetku se po válce hlásilo šest a půl tisíce lidí. Ten sice po válce dostali formálně nazpět, kvůli předání území Sovětskému svazu 29. června 1945 jej nestihli převzít.

Podle současného zákona mají lidé nárok na desetinásobek ceny nemovitostí, stanovené podle vyhlášek z let 1947 až 1959. Maximální částka by měla činit dva miliony korun za jeden majetek. Libor Chytilek považuje toto opatření za sporné.

Podkarpatská Rus

"Lidi, kteří tam měli větší majetek a těch je celá řada, tak je vlastně znevýhodňuje a mnohdy velice."

Dvoumilionový strop sice podle jedné z navrhovatelek zákona Evy Dundáčkové 'může někoho poškodit,' ale na druhou stranu 'neohrozí nějakým zásadním způsobem státní pokladnu'. Navrhovatelé totiž čelili nesouhlasu ministerstva financí a museli z původního plánu slevit. Proti odškodnění se zpočátku stavěl i prezident Václav Klaus, když prohlásil, že se nepřiklání k tomu, aby stát v době ekonomické krize odškodňoval lidi za historické křivdy.