Týden v ČR

Foto: Kristýna Maková
0:00
/
0:00

Senát ve středu schválil lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování rozšířené Evropské unie. Prezident Václav Klaus v pátek jmenoval novou českou vládu premiéra Jana Fischera, která bude vést zemi do předčasných voleb v říjnu. Události 5. května 1945, kdy v Praze vypuklo povstání proti německým okupantům, připomněl v úterý pietní akt před sídlem Českého rozhlasu. Poslanci dali šanci vládnímu návrhu přímé volby prezidenta.

Foto: ČTK
Senát ve středu schválil lisabonskou smlouvu, která má reformovat fungování rozšířené Evropské unie. Završil tak parlamentní ratifikaci smlouvy. Česko bylo poslední zemí sedmadvacítky, kde se parlament k dokumentu dosud nevyjádřil. Při zahájení projednávání smlouvy v Senátu k jejímu přijetí vyzval členy horní komory bývalý premiér Mirek Topolánek:

"Lisabonská smlouva je v současné době realitou, žádné jiné řešení nebylo a není na stole. Když říkám, že jiné řešení není na stole, míním tím, že na stole není ani řešení ve formě odmítnutí lisabonské smlouvy. Dosáhli bychom pouze toho, že ona drtivá většina zemí, které si takovou úpravu přejí, by prosadila svou jiným způsobem, pro nás nepochybně ještě méně příznivě."

Schválení smlouvy v Senátu záleželo na hlasech alespoň šesti senátorů ODS. Pro bylo nakonec 12 z nich, spolu se senátory ČSSD a KDU-ČSL, pěti členy senátorského Klubu otevřené demokracie a komunistou Vlastimilem Balínem. Podle občansko demokratického senátora Jiřího Pospíšila ale České republice lisabonská smlouva nic dobrého nepřinese:

"Tato smlouva je špatná. Je navíc špatně napsaná, takže není prospěšná ani Evropě, ani České republice. Není prospěšná svobodě obyvatel. Je to smlouva, které já prostě nemůžu říct ano."

Smlouva nyní bude čekat na podpis prezidenta Václava Klause, který patří mezi její kritiky. Bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg věří, že ji nakonec podepíše:

"Já pevně věřím, že, jak řekl, poté, co Irsko schválí lisabonskou smlouvu, tak ji taky podepíše."


Václav Klaus  (vlevo) a Jan Fischer,  foto: ČTK
Prezident Václav Klaus v pátek jmenoval novou českou vládu premiéra Jana Fischera, která bude vést zemi do předčasných voleb v říjnu. Jména nových ministrů byla definitivně doladěna v úterý, kdy je také nový šéf přechodného kabinetu představil hlavě státu. Václav Klaus tehdy řekl:

"Myslím, že tím byl učiněn poslední nezbytný krok k tomu, aby bylo možné ukončit toto zvláštní mezidobí, trvající od 24. března, jistého bezvládí, mezivládí, dvojvládí, prostě stavu naprosto nežádoucího a naprosto nevhodného."

Nejdelší jednání vedl premiér Fischer o obsazení funkcí ministra financí a ministra spravedlnosti. Finance povede dosavadní náměstek Eduard Janota, spravedlnost ředitelka Justiční akademie Daniela Kovářová. Vicepremiéry vlády budou Jan Kohout a Martin Barták. Jan Fischer je s dojednanou podobou vlády spokojený. Podle něj je to kompromis:

"Na místech, na nichž já jsem považoval za nutné provést korekce, tak k ním, byť ne v úplném rozsahu, došlo. Já jsem nyní s těmi návrhy spokojen, respektuji je."

Hlavními úkoly nového kabinetu bude dokončení českého předsednictví Evropské unii a sestavení státního rozpočtu pro příští rok.


Foto: Kristýna Maková
Události 5. května 1945, kdy v Praze vypuklo povstání proti německým okupantům, připomněl v úterý pietní akt před sídlem Českého rozhlasu. Proti nacistickým okupantům tehdy povstalo celé hlavní město, bojovalo se také o budovu rozhlasu na Vinohradech. Na boje s německými jednotkami v budově rozhlasu zavzpomínal i jejich přímý účastník Lubor Šušlík:

"Dal jsem se tam dohromady s jedním četníkem a navzájem jsme se kryli. On mi dal pistoli, pak jsme ještě získali ruční granáty, on měl zase karabinu. Byla nás tam skupinka kolem osmi, deseti. Postupovali jsme po jednotlivých patrech až dolů. Nakonec pomohlo úžasně to, že potom přišli hasiči, kteří do těch poschodí, na která už jsme nemohli, přízemí, kde těch Němců bylo hodně, pustili plnou proudnici vody."

Při povstání v Praze v květnu 1945 zemřelo 1700 Čechů. Jen v hlavní budově Českého rozhlasu padlo 89 zaměstnanců rozhlasu, policistů a dalších povstalců.


Na Hradě opět vlaje prezidentská standarta...
Poslanci dali šanci vládnímu návrhu přímé volby prezidenta. V úterý totiž ve sněmovně návrh poslali do dalšího čtení. Jestli ale budou v budoucnu volit prezidenta přímo lidé, zatím stále není jisté. Řadu výhrad k návrhu totiž měla opozice. Podle sociální demokracie by se hlavně měla vyřešit konkrétní podoba volby, což současný návrh neřeší. Ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila diskuse k zákonu zklamala. Podle něj se k návrhu vyjadřovali hlavně lidé, kteří se věcí nezabývali do hloubky:

"Experti mlčeli a ti, co o tom nevedou věcné, seriózní diskuse, mluvili. Mně to trošku překvapilo a tak trošku mrzelo, protože si myslím, že ta jedna věta je naprosto nekonfliktní, že je možné ten návrh propustit a využít letních měsíců k tomu, že o tomto návrhu budeme diskutovat jak na ústavně právním výboru, tak v příslušné komisi pro ústavu."


Evropská unie nyní prožívá nejhorší dny a týdny hospodářské recese. Hospodářství se letos pod tíhou dopadů krize propadne shodně o čtyři procenta. Pondělní prognóza Evropské komise říká, že českou ekonomiku letos čeká pokles o 2,7 procenta. Podle hlavního ekonoma UniCredit bank Pavla Sobíška by už ale černější výhledy vývoje ekonomik vycházet neměly:

"Výhled pro Česko je sice o něco lepší než pro všechny velké země Evropské unie, na druhou stranu ve srovnání například s Polskem nebo s Bulharskem je o něco horší. Vzhledem k tomu, že začínají přicházet některé příznivé zprávy z ekonomiky, mohlo by se jednat o jednu z posledních revizí makroekonomického výhledu směrem dolů."

Příznivá zatím není situace státního rozpočtu, který ke konci dubna vykazuje schodek 56 miliard korun, což je výrazně více než loni. Hlavním důvodem je nižší příjem z daní.