Za lovci lebek s E. S. Vrázem
Slavný cestovatel Enrique Stanko Vráz (1860-1932), jehož původ je zahalen tajemstvím, který ale netajil svůj vlastenecký vztah k českému národu, vydal mnoho cestopisných knih. Mnohé s vlastními fotografiemi. Patří do trojice nejvýznamnějších českých představitelů "zlatého věku cestovatelství". Z jeho díla čte Otakar Brousek.
V roce 2010 uplyne 150 let od narození autora, který dnes dostane slovo. Autobiografické vyprávění o sobě samém na sebe vezme český herec Otakar Brousek, z mnoha autorových knih pak vybereme epozody o návštěvě u středoamerického indiánského kmene Chivarů. Jmenoval se ... nevíme, jak se skutečně jmenoval, ale používal pseudonym Enrique Stanko Vráz. Stanko Vráz mělo svůj původ ve slovinském básníkovi, překladateli Rukopisu Královédvorského. Narodil se v únoru nebo v dubnu roku 1860. Pravděpodobně to byly rodinné neshody nebo snad i tragédie, které ho donutily odejít a nehlásit se ke svému původu. Při svých cestách navštívil několik kontinentů.
Nejprve si poslechnete výňatky z dopisu, který napsal Vojtovi Náprstkovi. Jeho vznikající muzeum v Praze zásobil mnoha cennými dary ze svých cest.
Slavný cestovatel, jehož původ je zahalen tajemstvím, který ale netajil svůj vlastenecký vztah k českému národu, vydal mnoho cestopisných knih. Mnohé s vlastními fotografiemi. Za jeho života vyšla například kniha indických cestopisných črt V Siamu, zemi bílého slona, Napříč rovníkovou Amerikou a Z cest Enriqua Stanka Vráze. Později, už posmrtně (Vráz zemřel v roce 1932) vyšly například Taje amazonských pralesů, Za poklady El Dorada, U králů temné pevniny, V sedmém moři, Bílý ďábel v Pekingu. V paměti našich současníků je ale asi nejsilněji zapsán knihou Napříč rovníkovou Amerikou. Ta totiž vyšla jako jediná z jeho díla po válce znovu. V roce 1984 ji vydalo nakladatelství Panorama, s dodnes povědomou oranžovou obálkou. Z této knihy vybíráme vyprávění o návštěvě u equadorských indiánů Chivarů.
Vráz patří do trojice nejvýznamnějších cestovatelů "zlatého věku cestovatelství," uvádí ve své knize Čeští cestovatelé Aleš Rozhoň. K jeho záhadami opředenému původu uvádí, že se narodil pravděpodobně v bulharském Trnovu, později po Africe cestoval s bulharským pasem, ale jeho čeština byla dokonalá a bez přízvuku. V Praze se objevil pod tímto jménem poprvé v roce 1894, o rok později zaslal z ciziny Národnímu muzeu několik beden exponátů a nálezů. Žil v Africe, na Kanárských ostrovech, v Jižní Americe. Pak se zhruba na rok usadil v Praze a v roce 1895 odcestoval do USA, pohyboval se mezi českými krajany a přednášel. Pak se vydal na východ, přes Čínu, Malajsii do Japonska. Pokusil se také proniknout do Nové Guineje. pak se přes Evropu se zastávkou v Praze vrátil so USA. V Chicagu se oženil, vzal si krajanku Vlastu Geringerovou, vydavatele krajanských listů. Pozdější cesty už nesměřovaly do necivilizovaných končin.
Ukázky z literárního díla českého cestovatele Enriqua Stanka Vráze čte herec Otakar Brousek. Vráz byl pokračovatelem českých píšících cestovatelů, kam se později zařadili i Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund. Jejich tvorbu jsme nedávno v našem vysílání připomínali.
