O českou kulturu je na Slovensku stále velký zájem

Bolek Polívka (vlevo) a Milan Lasica ve hře Ronalda Harwooda Garderobiér, foto: ČTK

Od rozdělení bývalého Československa uběhlo už dvanáct let, přesto Češi dodnes s nostalgií vzpomínají na pondělní televizní inscenace z Bratislavy a na představení českých divadel na Slovensku se jen těžko seženou vstupenky. Mezi nejprodávanější autory ve slovenských knihkupectvích patří český spisovatel Michal Viewegh. Jak si tedy stojí česká kultura na Slovensku? To při své nedávné návštěvě Bratislavy zjišťovala Milena Štráfeldová:

Bolek Polívka  (vlevo) a Milan Lasica ve hře Ronalda Harwooda Garderobiér,  foto: ČTK
Jen v tomto týdnu se v bratislavském divadle Štúdio L + S hraje česko - slovenské představení Garderobiér s Milanem Lasicou a Bolkem Polívkou, proběhl tu koncert romské kapely Terne čhave z Hradce Králové a chystá se vystoupení skupiny MIG 21. Na dračku jde cédéčko CZ Hity s písničkami Daniela Landy, Dana Bárty, Lucie Bílé nebo Anety Langerové a v bratislavských kinech běží Snowboarďáci i Páralovi Milenci a vrazi. České centrum v Bratislavě připravilo literární večer věnovaný prvnímu prezidentovi společného státu Čechů a Slováků Tomáši G. Masarykovi. A podobná situace jako v Bratislavě je i v dalších slovenských městech.

"Nikdo si nemůže představovat, že česká kultura tady má nějaký problém. Tady jsou vždycky problém jenom peníze. Když má přijet nějaký větší soubor, tak je to na komerčním základě. A pokud objednavatel peníze má, tak problém není,"

říká kulturní atašé na českém velvyslanectví v Bratislavě Lenka Procházková. O českou kulturu tu tedy opravdu není nouze.

"Tady se promítají české filmy, jezdí sem česká divadla, jsou tady už pravidelné festivaly českého divadla jak v Bratislavě, tak třeba v Nitře, v Trnavě a v dalších městech. České divadlo sem jezdí dalo by se říct každý měsíc. Nejméně. Takže kdo chce českou kulturu, ten ji dostane přímo na Slovensku."

Není tu problém ani s českými knižními novinkami:

"České knihy se tady seženou, prodávají se, ale řekla bych, že jsou tady drahé, protože tady je devatenáctiprocentní daň z přidané hodnoty. Pak ten rozdíl je i sto korun. Takže kdo chce české knihy, ten si spíš pro ně zajede na Moravu."

Na setkání se slovenskými čtenáři sem jezdí i řada českých spisovatelů, publicistů nebo dramatiků. Milan Uhde tu například četl svou novou divadelní hru, populární jsou na Slovensku Michal Viewegh, Jáchym Topol, Ludvík Vaculík nebo Květa Legátová. Film Želary, natočený podle její novely Jozova Hanule, měl na Slovensku velký úspěch.

"Samozřejmě ta česká přítomnost je tu velice silná, to nelze popírat. Ale přesto je tady pořád ještě veliký prostor pro prezentaci kultury nebo vůbec aktivit alternativní, menšinové kultury, mladé kultury, která ještě není tak vyprofilovaná, aby se čistě z komerčního hlediska vyplatila."

říká naopak ředitelka Českého centra v Bratislavě Stanislava Wanatowiczová Bartošová. Centrum zahájilo svou činnost v r. 1994, navázalo přitom na činnost Českého kulturního střediska, které ve slovenském hlavním městě působilo už v 80. letech minulého století. Dnes se České centrum snaží představit hlavně nekomerční kulturu. Počátkem tohoto roku zde byla výstava o divadelníku Petru Léblovi k jeho nedožitým čtyřicátinám. Byl to vlastně český příspěvek k rozsáhlé expozici o slovenském profesionálním divadle, která právě probíhá ve Slovenském národním muzeu. Stojí za zmínku, že počátky slovenského divadelnictví jsou s českým divadlem velice úzce spjaty. V centru se ale představují i čeští autoři, nakladatelské domy nebo knižní novinky.

"Představili jsme i Knihovnu Václava Havla, kterou přijel představit pan Vilém Prečan, historik, který sestavil první publikaci, kterou knihovna Václava Havla vydala. Zájem veřejnosti byl obrovský,"

doplnila ředitelka centra. Se stejným úspěchem tu na podzim loňského roku proběhlo setkání s cestovatelem Miroslavem Zikmundem, spojené s promítáním unikátního filmu o lovcích lebek.

"Věděli jsme o lovcích lebek jedině, že Enrique Stanko Vráz přivezl tyto zmenšené hlavy. To nejsou lebky. My jsme se domnívali, že Šuárové ovládají tajuplná mystéria a že dokážou zmenšovat i kosti. Samozřejmě nikoliv, to jsou skalpy. Jenže my jsme si byli vědomi toho, že kdybychom chtěli vidět celý ten proces, měli bychom na svědomí minimálně jeden lidský život."

Miroslav Zikmund na výstavě svých fotografií z cest po Africe,  foto: Elena Horálková
zavzpomínal během večera na výpravu z roku 1949 Miroslav Zikmund. Na jeho vystoupení v Bratislavě stály prý doslova fronty. České centrum přitom nenavštěvují pouze Češi. Přichází sem i hodně Slováků, pro které je čeština stále ještě velmi blízkým a srozumitelným jazykem.

"Čeština Slovákům nedělá vůbec žádné problémy. Je to spojeno s tím, že se tady samozřejmě čtou české noviny a časopisy, ale především se lidé dívají na českou televizi. Opačně se to bohužel už říct nedá, ale to je taky už známé."

Centrum je i platformou pro tři české krajanské spolky v Bratislavě. Krajané se tu scházejí dvakrát do měsíce a připravují zde pravidelně koncerty, přednášky, besedy a další programy. Znepokojivá je v této souvislosti informace, že centrum by mělo ukončit svou činnost v Bratislavě a přestěhovat se do Košic. V tomto východoslovenském městě, kde žije početná česká komunita, se totiž z úsporných důvodů ruší generální konzulát ČR. Nikdo z oficiálních míst však zprávy s stěhování Českého centra do Košic nebyl zatím ochoten potvrdit.