Kalendárium

Anežka Hrůzová a Leopold Hilsner, foto: ČTK
0:00
/
0:00

V kalendáriu se ještě jednou vrátíme k hilsneriádě, budeme hovořit připomeneme narozeniny světoznámého spisovatele Milana Kundery i další výročí.

Nalezení těla Anežky Hrůzové
O Velikonocích, 1. dubna 1899, byla nedaleko Polné nalezena zavražděná Anežka Hrůzová. Z činu byl obviněn místní povaleč, židovský mladík Leopold Hilsner a nemělo jít o vraždu ledajakou, ale tajemnou rituální, krev křesťanských panen totiž podle starých předsudků měla Židům sloužit k výrobě pečiva macesů. Rozjela se antisemitská kampaň, které se později začalo říkat hilsneriáda. Vložil se do ní také Tomáš Garrigue Masaryk. Jeho roli v kauze popsal historik Michal Frankl.

"Masaryk se do toho procesu zapojil nejen proto, že mu přišlo strašné, že něco tak primitivního se prosazuje v české společnosti, ale také proto, že na straně antisemitů byli jeho političtí oponenti. On byl už dlouho v konfliktu s nacionalistickými radikály a zároveň v konfliktu s tím, co nazýval klerikalismem, to znamená s politickými katolickými stranami. To je určitě jeden z důvodů, že se Masaryk rozhodl, že plnou vahou půjde do hilsneriády. Publikoval několik spisků, ve kterých dokazoval, že se nemohlo jednat o rituální vraždu, že to vyšetřování nebylo objektivní. za to se mu dostalo velice hrubých odpovědí ze strany českých antisemitů. Dostával spoustu velice nechutných antisemitských dopisů, výhružných dopisů, nakonec musel přerušit přednášky na univerzitě, protože mu tam ti nacionalističtí antisemitští studenti dělali doslova kravály. Je také známo, že v té době se Masaryk cítil poměrně deprivován tou situací a dokonce uvažoval, že by se vystěhoval do Ameriky. Někdy se uvádí, že Masaryk v hilsneriádě uspěl, protože v tom rozsudku nad Hilsnerem nebylo nakonec otevřeně řečeno, že se jednalo o rituální vraždu. Nicméně, já si myslím, že těžko můžeme říct, že uspěl, když byl jednak Hilsner odsouzen a ten rozsudek by byl nemyslitelný bez té představy nějakého židovského spiknutí a židovského rituálního zločinu."

Anežka Hrůzová a Leopold Hilsner,  foto: ČTK
Za vraždu byl nakonec odsouzen Hilsner, i když se už tehdy hovořilo i o jiných možných podezřelých.

"Hovořilo se o několika lidech, nicméně to vyšetřování tím směrem potom nikdy nešlo. Hovořilo se především o tom, že ten zločin mohl být spáchán ze sexuálních pohnutek, uvažovalo se o tom, že by měli být lidé, kteří byli odsouzeni nebo hledáni za takové činy důkladněji vyšetřeni, ale nikdy se to nestalo. "

Masaryk ale přece prosazoval ještě jinou myšlenku...

"Máte pravdu, Masaryk a po něm i jiní se domnívali, naznačovali, že pachatelem mohl být bratr Anežky Hrůzové Jan Hrůza. Byla také svědectví, že v té rodině Hrůzových to nefungovalo úplně harmonicky. Masaryk se snažil dokázat, že se zločin musel stát jinde a mrtvola byla na místo nálezu dopravena. Dodneška je toto možné spíše považovat za nedoložené domněnky. Nelze to vyloučit, ale zároveň neexistují ani žádné jednoznačné důkazy, které by tím směrem ukázaly."

Hilsnerovi byl původní trest smrti později změněn na doživotí a po devatenácti letech dostal od císaře milost.


Osmdesáté narozeniny oslavil na začátku dubna Milan Kundera. O světoznámém spisovateli dlouhá léta žijícím ve Francii se v Česku v poslední době hovořilo několikrát. Po dlouhém čekání se čeští čtenáři dočkali románu Nesnesitelná lehkost bytí, Kunderovi byla udělena Státní cena za literaturu za rok 2007. Naposledy se o Milanu Kunderovi mluvilo v souvislosti s údajným udáním, které měl jako student podat na západního agenta Miroslava Dvořáčka. Spisovatel ale veškerá obvinění rezolutně popřel.


Před 70 lety se narodil herec Jiří Hrzán. Kromě mnoha filmových rolí měl herec s nezaměnitelným projevem velký úspěch také na divadelních prknech. Divadlu se věnoval od mládí, hrál už v rodném Táboře, působil i v Semaforu a především v pražském Činoherním klubu. Jiří Hrzán zemřel v září roku 1980.