Před 110 lety byla nedaleko města Polná nalezena mrtvola devatenáctileté Anežky Hrůzové. Už nad mrtvolou se vynořily spekulace o rituální vraždě spáchané Židy, které vedly k rozpoutání antisemitských vášní a aféry, která vešla do dějin jako hilsneriáda. Na okolnosti týkající se případu jsem se ptala historika Michala Frankla.
Leopold Hilsner
"Kolem Velikonoc roku 1899 se v Polné ztratila Anežka Hrůzová. Po několika dnech byla nalezena v blízkém lesíku Březina. Byla zavražděna velice brutálním způsobem a kromě jiných znaků vraždy měla i hluboký řez na krku. Údajně už ti svědkové, kteří byli na místě, říkali ´To je košerácký řez, to je židovský rituální řez.´Během několika dnů se vyšetřování skutečně stočilo do té protižidovské polohy. Lidová šeptanda v Polné brzy ukázala na údajného viníka, kterým byl židovský mladík, takový povaleč, Leopold Hilsner. Ex post můžeme říct, že byl ideálním cílem toho obvinění. On nebyl schopen se dobrým způsobem obhajovat a i to je jeden z těch důvodů, proč byl odsouzen za čin, který stoprocentně nikdy nespáchal," shrnul začátek případu historik Michal Frankl z Židovského muzea v Praze.
Vyšetřování a následný proces provázela agresivní antisemitská kampaň. Hilsner byl obviněn, že spolu s nikdy nezjištěnými komplici Anežku rituálně podřezal a odnesl její krev, kterou prý potřeboval k tajemným židovským rituálům. Protižidovské výpady měly místo na stránkách tisku, zpívaly se písně, vynořily se také pohlednice názorně zobrazující okolnosti případu atd. Hislner byl odsouzen k smrti, poté mu byl trest změněn na doživotí, až po mnoha letech dostal od císaře milost, nebyl však rehabilitován.
Michal Frankl míní, že ač bývá hilsneriáda vydávána za počátek nárustu českého antisemitismu na přelomu 19. a 20. století, je tomu spíše naopak.
Nalezení těla Anežky Hrůzové
"Hilsneriáda je důsledkem zcela mimořádného vzkypění antisemitských nálad v české společnosti v devadesátých letech 19. století. Klíč k hislneriádě je, kromě těch středověkých předsudků a dlouhé tradice legendy rituální vraždy, třeba hledat v politickém vývoji hlavně v druhé polovině 90. let, v docela zásadní rekonfiguraci české politické scény. Český moderní politický antisemitismus existoval už dříve, ale z různých důvodů se nikdy nedostal do centra politického diskurzu. Velký zlom přijde v roce 1897 kolem voleb do Říšské rady, kdy se do parlamentu poprvé dostanou sociální demokraté a kdy najednou čeští nacionalisté spustí kampaň proti údajně zežidovštělé sociální demokracii. Za politickým potenciálem socialistů vidí světové protižidovské spiknutí. Po volbách vzniknou nové politické strany, vznikne antisemitská orhanizace Národní obrana a ty skupiny šíří antisemitské myšlenky a antisemitismus funguje jako spojnice protisocialistických sil."
Na období hilsneriády navazovali čeští antisemité už za první republiky a tématem pro ně zůstává i dnes.
Historik Michal Frankl bude o hilsneriádě hovořit také v sobotním kalendáriu.
