Přehled tisku

Protektorat Böhmen und Mähren
0:00
/
0:00

Nacistická okupace zbytků republiky a zavedení krvavého protektorátu nebyly nic tak neobvyklého, aby se to v budoucnu jinak, zde či jinde a s jinými teoriemi, nestalo znovu, domnívá se autor komentáře v Mladé frontě Dnes. V souvislosti se 70. výročím začátku okupace mimo jiné píše, že dnešní Evropa je svobodná, jako nikdy nebyla.

Nacistická okupace zbytků republiky a zavedení krvavého protektorátu nebyly nic tak neobvyklého, aby se to v budoucnu jinak, zde či jinde a s jinými teoriemi, nestalo znovu, domnívá se autor komentáře v Mladé frontě Dnes. V souvislosti se 70. výročím začátku okupace mimo jiné píše, že dnešní Evropa je svobodná, jako nikdy nebyla. Současně ale upozorňuje, že zatím vždy stačilo málo a spořádaný svobodný stát se zhroutil do pekla totality. "Pohrdat dnes bláznivostí islámských extremistů není na místě: ještě nedávno na tom valná část Evropy byla podobně. Evropský lid se klaněl stejnému ideologickému násilí, jaké dnes provozuje Al-Kajda. Hitler na úsvitu dějin nebyl jen hrdinou lůzy. Měl příznivce i v řadách velmi vzdělaných intelektuálů," napsal autor.


Ivana Řápková
Chomutovská primátorka Řápková z ODS, která vyhlásila nesmiřitelný boj neplatičům především z řad sociálně nepřizpůsobivých, volí podle Lidových novin slovník, který je v Praze spojován s extremisty. Jenže v regionu právě její přístup k neplatičům extremisty poráží, píše autor. Podle něj pražský liberál řekne, že tak jako Řapková mluvil Haider. A na argument, že ona bere vítr z plachet českým Haiderům takový pražský intelektuál odpoví, že je to cesta do pekel, neboť sama ODS nasákne fašizujícími prvky. Autor ale podotýká, že pražský liberál sám neposkytne recept, který by extremistům voliče odlákal. Naproti tomu lidé v severních Čechách, kteří si dělají legraci z ministra Kocába a vůbec z Prahy, skrze Řápkovou na pravicové extremisty zapomínají.


Komentář Práva se zabývá tím, do jaké míry se zhorší společenské ovzduší v ekonomickém propadu. Jedna dělicí čára se podle něj rýsuje už dnes a v blízké budoucnosti se jistě prohloubí - dá se pojmenovat jako hranice mezi zastánci liberální parlamentní demokracie a stoupenci autoritářského řízení, píše autor. K politickým stranám v této souvislosti poznamenává: "Budou-li pouze sbírat voličské hlasy jakékoliv kvality, pak nasednou na koně jednoty vůdce a strany, strany a lidu, lidu a státu. Nebo si vymyslí rafinovanější kuchařku. Zachovají původní strukturu, ale v některých věcech oprávněně přitvrdí a budou brát příznivce extremistům. Chomutovský a litvínovský postup proti dlužníkům je takovým počinem. Jestli se z něj vyvine radikalizace zúčastněných stran, ODS a ČSSD, anebo zvýšení jejich autority, aniž by se staly autoritářské, ukáže čas," píše autor.


Mladá fronta Dnes komentuje záměr státu půjčit si v příštích letech od domácností až 140 miliard korun. Ministr financí Miroslav Kalousek uvedl, že stát by si tyto peníze mohl v příštích letech půjčit na financování deficitu. "Nic proti tomu. Státní dluhopisy v nižších nominálních hodnotách určené pro běžné občany nejsou ničím zvláštním. Zvláštní je spíše to, že je v Česku vlastně téměř neznáme," myslí si komentátor listu. Nabídnout je teď, v době, kdy si od velkých bank půjčují ty největší státy, je podle listu naprosto rozumné, a pokud obyvatelstvo věří, že jejich stát nezkrachuje, tak je to i levnější. Navíc to bude motivovat i české banky, aby naší vládě půjčovaly více a levněji a ona jim pak nestahovala tak velké objemy depozit malých českých střádalů, na nichž vydělávají svým zahraničním vlastníkům miliardové dividendy, podotýká Mladá fronta Dnes.


Lidové noviny píšou, že proti Kalouskově návrhu nelze mít výhrady. České banky se finanční krizi vyhnuly i proto, že do nich před jejich privatizací z veřejných peněz natekly desítky miliard korun. A z vysokých příjmů za poplatky teď některé z nich dokonce pomáhají zahraničním matkám."Jestli nedokážou stlačit cenu svých služeb aspoň na úroveň západní Evropy, je lepší půjčit peníze státu," soudí komentátor Lidových novin.


Ministr vnitra Ivan Langer chce vytvořit nový třistačlenný policejní útvar. Píše o tom Právo. Generální inspekce bezpečnostních sborů má odhalovat trestnou činnost příslušníků policie, vězeňské služby a celní správy. Generální inspekce má nahradit původní Inspekci ministra vnitra, která se od letošního roku v rámci policejní reformy přeměnila na Inspekci policie.Langer návrh zdůvodňuje tím, že jde o plnění úkolu z vládního programového prohlášení, kde se kabinet zavázal vyjmout inspekci s náručí vnitra. Příliš široké pravomoci jsou ale podle Práva důvodem, proč v připomínkovém řízení vyjádřili k Langerově plánu pochybnosti nejen někteří ministři. Zákon odmítá i sociální demokracie.


V ordinacích, lékárnách a nemocnicích to zatím není vidět, ale peněz na zdravotní péči letos nečekaně rychle ubývá. Píší o tom Hospodářské noviny. Zdravotní pojišťovny v lednu kvůli útlumu ekonomiky vybraly až o patnáct procent méně peněz než loni. Pokud by propad pokračoval stejným tempem, na konci roku by chybělo až třicet miliard korun. To je třikrát víc, než s čím zatím počítaly krizové scénáře. Šéfové pojišťoven i ministerstvo zdravotnictví doufají, že během roku se situace zlepší. Počítali totiž s tím, že celoroční výpadek v pojistném bude jen mezi osmi a dvanácti miliardami. Pacienti zatím nepociťují horší péči u lékaře jen proto, že pojišťovny v uplynulých třech letech vytvořily přebytek dvacet miliard korun. Ten se ale rychle rozpouští. Ministryně Daniela Filipiová proto má vládě předložit záchranný plán, který by přinesl letos do zdravotnictví navíc 5,1 miliardy a příští rok až 8,4 miliardy korun. Hlavní recept spočívá v tom, že zdravotní pojišťovny budou dostávat víc peněz ze státního rozpočtu za děti, studenty, důchodce, nezaměstnané, jimž hradí pojistné stát. Kromě toho se mají lidem s nejvyššími příjmy zrušit dosavadní stropy pro placení pojistného.


Premiérův přítel Marek Dalík se podle Mladé fronty Dnes pokoušel jménem Mirka Topolánka přesvědčit reportéra České televize, aby stáhl reportáž o policejním vyšetřování poslance Petra Wolfa. Reportér Dalibor Bártek si podle listu Dalíkova slova nahrál, a to včetně těch, jimiž mu prý Dalík vysvětloval, že nepřichází jen sám od sebe. Topolánek se podle listu vyjadřovat nechce. „Nebude se zatím o tom vůbec bavit,"řekla deníku jeho mluvčí Jana Bartošová. Podle ní premiér Dalíka o pomoc nežádal. Wolf loni koncem června nejprve vystoupil z poslaneckého klubu ČSSD, následně pak i ze sociální demokracie. Při hlasováních od té doby někdy pomáhá vládní koalici, která mívá ve sněmovně potíže s prosazením svých návrhů. Policie Wolfa už půl roku vyšetřuje pro podezření ze zneužití několikamilionové státní dotace. "Požádal mě o to premiér, abych mu pomohl, tak to zkouším," cituje Mladá fronta Dnes záznam schůzky. Když se deník Dalíka zeptal, zda ho premiér opravdu poslal, aby ovlivňoval vysílání televize, odpověděl prý, že ho předseda vlády požádal, aby Wolfovi mediálně pomohl. "To, že jdu za panem Bártkem, nevěděl. Byla to soukromá schůzka,"řekl listu Dalík.


Hospodářské noviny komentují rozsudek brněnského krajského soudu, který minulý týden odsoudil bývalého agenta komunistické Státní bezpečnosti Pavla Minaříka za pojišťovací podvod na 4,5 roku do vězení. List píše, že odsoudit Minaříka se podařilo díky jednomu právníkovi, který se nenechal odbýt. "Justice to bude nerada slyšet, ale hlavní důvod je v angažmá Jiřího Machourka, zástupce poškozené pojišťovny Kooperativa. Známý brněnský advokát disidentů (od faráře Šimsy přes básníka Jirouse až po Petra Cibulku) to vzal jako věc své prestiže a nedovolil případ odložit k ledu. A že to hrozilo: obžaloba byla podána v roce 2003, jednání nařídil soud až o pět let později... Samozřejmě nevíme, jak případ dopadne u odvolací instance a zda někdy 63letý Minařík nastoupí trest. Ale pokud u případu zůstane doktor Machourek, z nějž měl Minařík větší obavy než ze státního zástupce, estébáka bude podvod z chamtivosti ještě hodně mrzet," píše autor.


Foto: ČTK
Čeští zemědělci i jejich kolegové z dalších "nových" zemí Evropské unie musí do roku 2013 vydržet s nižšími dotacemi, než berou farmáři z původní evropské patnáctky. V rozhovoru pro Hospodářské noviny to potvrdila eurokomisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischer-Boelová. Dotací se podle ní Evropská unie nemůže vzdát ani v budoucnu. Právě nátlak na Brusel, aby všichni v unii brali stejné dotace už příští rok, byl jedním z důvodů čtvrtečních demonstrací zemědělců v Praze. Kolem 8000 demonstrujících z osmi evropských zemí požadovalo dorovnání dotačních podmínek mezi starými a novými členskými státy dříve než v roce 2013, ale také větší podporu pro chovatele mléčného skotu, které trápí nízké výkupní ceny mléka. Eurokomisařka reagovala také na připomínky českých farmářů, kteří obviňují zahraniční konkurenty z "nedovolených dotací". Například Agrární komora z toho podle listu několikrát osočila Rakušany, Němce či Poláky. "O žádných tajných podporách samozřejmě nevím," prohlásila Fischer-Boelová. Vysvětlila, že všechny země, tedy i Česko, mají možnost podle speciálního pravidla dotovat jednu farmu navíc částkou 7500 eur během tří let. Komisařka rovněž uvedla, že zemědělská politika unie musí být i nadále společná. Kdyby se rozpadla, soupeřily by mezi sebou ve výši dotací svým farmářům ministři financí jednotlivých zemí. Konkurence by podle ní z trhu zmizela.


Ministerstvo vnitra se rozhodlo uzavřít na konci června azylové středisko pro uprchlíky ve Stráži pod Ralskem na Českolipsku. Důvodem je nízký počet uprchlíků, napsalo Právo s odvoláním na ředitele Správy uprchlických zařízení ministerstva vnitra Miloslava Koudelného. Středisko ve Stráži pod Ralskem je jediné pobytové a integrační středisko pro uprchlíky v Libereckém kraji. Současní obyvatelé, většinou z rusky mluvících zemí, kteří žádají o udělení mezinárodní ochrany, a skupina přesídlenců z Barmy nalezne útočiště v jednom z dalších azylových středisek v Česku. Uprchlíci, kterým byl azyl udělen, se přestěhují do speciálních integračních bytů, uvádí Právo. Za dlouhou historii pobytového střediska ve Stráži pod Ralskem se vystřídali lidé nejrůznějších národností. V roce 1992 zde nalezli dočasné útočiště uprchlíci z Bosny a Hercegoviny a rodiny z Volyně, které odešly kvůli následkům havárie jaderné elektrárny Černobyl. O tři roky později vzniklo humanitární středisko pro uprchlíky z Kosova a v červenci roku 2000 nynější pobytové středisko.