Koruna doplácí na povrchní znalosti západních analytiků

Centrální banky Česka, Polska a Maďarska podnikly tento týden ojedinělou slovní intervenci k posílení svých národních měn. Banky uvedly, že výkyvy měn v řadě zemí neodpovídají reálné ekonomické situaci. V této souvislosti ale opět zazněly i hlasy, že kdyby už mělo Česko euro, nemuselo by řešit současný problém se slabou korunou. Podrobnosti má Zdeněk Vališ.

Foto: Štěpánka Budková

Koruna, zlotý i forint v posledních týdnech rychle oslabovaly kvůli obavě zahraničních investorů z budoucího ekonomického vývoje regionu. Guvernéři centrálních bank ve svých prohlášeních uvedli, že prudký pokles kursu národních měn je přehnaný. Guvernér České národní banky Zdeněk Tůma zdůraznil, že česká ekonomika na rozdíl od některých zemí regionu netrpí rizikem plynoucím z dluhů v zahraničních měnách a ekonomika a její bankovní sektor žádnou pomoc nepotřebují. Vklady v českých bankách o deset procent převyšují úvěry. Banky tak nejsou závislé na půjčkách z cizích zdrojů. To je jasný vzkaz pro finanční trhy. Ty se přičinily o to, že česká koruna od ledna 2007do poloviny loňského roku nejdříve posílila o 16 procent a poté oslabila o 30 procent. A tak extrémní výkyv je podle odborníků zcela neopodstatněný. Podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla za to může především psychóza mezi obchodníky na finančních trzích.

Aleš Michl

„Před rokem všichni odepisovali Ameriku, před půl rokem všichni odepisovali západní Evropu a nyní všichni odepisují střední Evropu. Proto všechny měny regionu šmahem šly dolů.“

Českou národní banku slabá koruna znepokojuje tím, že výrazně zvyšuje riziko inflace. Tím ale rostou náklady i exportérům, kteří si jinak slabou korunu pochvalují, protože jim zvyšuje konkurenceschopnost v zahraničí. Guvernér České národní banky už naznačil možnost zvýšení úrokové sazby. Aleš Michl z Raiffeisenbank takový postup nevylučuje.

„Možná se kvůli kursu budou měnit úrokové sazby, zvláště když po týdnu či dvou začne koruna zase oslabovat.“

Takový krok by samozřejmě v době hospodářské recese byl z pohledu ekonomiky dosti nepříjemný. Ekonomové ale také připomínají, že pro firmy jsou hodně nepříjemné právě takové extrémní výkyvy, jakými prochází koruna. Myslí si to i Aleš Michl.

„Pro firmy je nejdůležitější stabilita, predikovatelné prostředí, aby věděly, jak si udělat plány na další rok, s jakým kursem mají počítat.“

Prezident Václav Klaus

A tak se nabízí otázka, zda by pro Česko nyní nebylo výhodnější, kdyby už země patřila do eurozony a měla euro. Prezident Václav Klaus si po svém nedávném vystoupení před poslanci Evropského parlamentu pochvaloval, že Česko má v současné finanční a ekonomické krizi svou vlastní měnu. Právě existence české koruny je vítězství pro Česko a jeho ekonomiku, řekl prezident. Pokud by už země byla v eurozoně byla by prý na tom hůře. Také řada českých ekonomů si myslí, že hlavní výhodou koruny je samostatná měnová politika centrální banky a možnost pružnější reakce na problémy v ekonomice. Podle slovenského premiéra Dušana Čaploviče se ale Klaus hluboce mýlí. Slovensko prý na svém lednovém vstupu do vstupu do eurozony jednoznačně vydělalo. Také někteří čeští odborníci berou Klausovy výroky s rezervou. Patří k nim například analytik České spořitelny Petr Zahradník.

„Nemyslím si, že by to mělo být nějaké vítězství. Objektivně je ale nutné přiznat, že krize postihuje země, které nejsou ekonomicky připravené, bez ohledu na to, zda v eurozoně jsou nebo nejsou. Já se ale spíše přidávám na stranu těch, kteří se domnívají, že silná měna, která pokrývá daleko širší prostor, je pro krizové období vhodnější z hlediska odolnosti vůči nenadálým kursovým a dalším výkyvům, než samostatná měna, relativně menšího státu. Navíc státu velmi otevřeného, který právě s tou měnou, která je silná, má velice intenzivní obchodní a investiční vazby.“

Zahradník připomíná nedávné nářky exportérů nad silnou korunou a jejich volání po přijetí eura. Nyní sice na slabé koruně vydělávají, ale i pro ně by bylo výhodnější, kdyby mohli plánovat do budoucna bez neustálých obav o kurs měny.

„Taková fatální proměna strategických úvah, kdy jedno období se bojuje za to, aby se do eurozony vstoupilo a o chvilku později je situace přesně opačná, by v eurozoně neexistovala. Podnikatelé by nemuseli každý půlrok přehodnocovat své strategické úvahy a mohli by žít v jistotě. Samozřejmě souhlasím, že momentální kursový vývoj možná dává lehce za pravdu právě tomu, že kursová podpora vývozu je výhodnější. Ale je to stále pouze jedna strana mince.“

Zastánci koruny ale zase argumentují tím, že dnes může eurozona působit dosti nevěrohodně. Takzvaný Pakt stability, který drží eurozonu pohromadě, porušuje stále více zemí a jestli krize potrvá delší dobu, stane se to běžným jevem. Brusel přitom žádné sankce nechystá. Petr Zahradník připouští, že jde o problém.

Foto: Štěpánka Budková

„Zcela určitě vede krizový vývoj k tomu, že míra deficitu překračuje kritéria daná Paktem stability a růstu. Do budoucna to může velmi výrazným způsobem narušit ekonomickou a měnovou stabilitu eurozony. Může vést k tomu, že eurozona se stane místem tzv. černých pasažérů, kteří si budou vlastní ekonomické problémy řešit na úkor ostatních členů eurozony. A to je samozřejmě parazitismus.“

Vraťme se ale ještě k současnému přehnanému propadu kursu koruny. Jak už bylo řečeno, hlavní příčinou je fakt, že finanční investoři ve své drtivé většině hází všechny středoevropské a východoevropské země do jednoho pytle, ačkoli jsou mezi nimi nebetyčné rozdíly. Velký podíl na tom mají různé tzv. renomované ratingové agentury a také média, kterým se říká prestižní. K nim se zařadil i deník Financial Times, když napsal nehoráznou lež, že česká vláda vyzývala občany, aby si brali půjčky v cizích měnách. Deník tak Česko zařadil po bok Maďarska a Polska. Stejný nesmysl zveřejnil rovněž týdeník The Economist. Když si pak takovou dezinformaci přečtou obchodníci s českými dluhopisy nebo s korunou, má to dramatické důsledky. A nám těžko pomůže, když si pomyslíme cosi hodně nelichotivého o schopnosti renomovaných západních analytiků i o objektivitě různých periodik.