Komentátor Mladé fronty Dnes se domnívá, že středeční vystoupení českého premiéra Mirka Topolánka na půdě Evropského parlamentu ukázalo, že je předseda vlády výrazný zahraničněpolitický talent. „Ti, kdo mu dávali nálepku provinčního politika, ba hlupáka, pokud mají soudnost, musí být teď přinejmenším překvapeni.“
Mirek Topolánek ve Štrasburku, foto: ČTK
Komentátor Mladé fronty Dnes se domnívá, že středeční vystoupení českého premiéra Mirka Topolánka na půdě Evropského parlamentu ukázalo, že je předseda vlády výrazný zahraničněpolitický talent. „Ti, kdo mu dávali nálepku provinčního politika, ba hlupáka, pokud mají soudnost, musí být teď přinejmenším překvapeni.“ První Topolánkovy kroky v rámci českého předsednictví EU jsou velice nadějné a pro člověka, kterému záleží na dobrém jméně země, potěšující, píše list. "Jiří Paroubek, který se netají svou chutí na prezidentské křeslo, by to měl uznat," dodává komentátor. "Zbytečné poňafávání (na něž Topolánek zbytečně reagoval ve Štrasburku) dokazuje úzkoprsost jinak v poslední době velmi úspěšného opozičního vůdce. A je jistým varováním. Nelze očekávat, že by svému rivalovi posílal do Štrasburku květiny. Své osobní a stranické zájmy však nadřazuje nad zájmy země příliš okatě," uzavírá Mladá fronta Dnes.
Komentátor Lidových novin se rovněž zamýšlí nad projevem českého premiéra na půdě Evropského parlamentu. Mnohé věci hodnotí pozitivně, premiér podle něj působil suverénně a „těžko si vybavit českého politika, který by na jeho místě působil líp“. Topolánkova věcnost se však trochu topila v „ideové omáčce“, píše autor.
Foto: ČTK
Deníky také komentují kontroverzní výzdobu, která by během českého předsednictví v Evropské unii měla být umístěna v budově Rady EU. Podle komentátora Práva bychom se měli pokusit pojmout Entropu Davida Černého jako prověrku tolerance evropské kultury. "Když už jsme na to dílo nevyhlásili řádnou soutěž, z níž pravděpodobně vzešel by opus patřičně důstojný, nezbývá než nasednout na Černým osedlaného hřebce. Hlavně nevyčítejme umělci, jemuž je provokace metodou, že se chopil šance. Mohli bychom vypadat stejně hloupě jako Bulhaři," píše list.
Podle komentátorky Mladé fronty DnesČerný vymyslel a sehrál geniální komedii, jejíž další dějství se odehrávalo v mnoha redakcích Evropy. "Černý rozhodil lákavé mediální udičky, po kterých novinářští vlčáci skákali jako po uzeném," píše komentátorka. Pokud měl Černý během války v Gaze udržet Česko na několik dní na titulních stranách deníků, nemohl to udělat lépe. "Udělal to však na účet neopatrného Vondry. I kdyby se tomu vicepremiér nakonec zasmál a na vernisáži tvrdil, že je mu bližší svoboda než politická korektnost, jedno je jisté. Dal téměř dva miliony korun z českých daní svému kamarádovi na to, aby si udělal před celou Evropou monstrsebepropagaci. A aby Vondru a českou vládu představil jako důvěřivé hlupáky," uzavírá komentátorka Mladé fronty Dnes.
Alexandr Vondra si Davida Černého osobně vybral (a ví moc dobře, co je Černý zač), píše komentátor Hospodářských novin. Známý provokatér podle listu splnil úkol na jedničku, Vondra na něj tedy nemá co řvát. "Ta story nemá žádnou pachuť, aspoň zatím ne. Naopak: je akční, provokující a velké národy reagují s nadhledem. Ten středně velký národ, který za největšího Čecha chtěl zvolit Járu Cimrmana, zahájil své předsedání Evropě stylově," myslí si Hospodářské noviny.
Foto: ČTK
Ministr financí lidovec Miroslav Kalousek poprvé připustil, že stát vykoupí sklářské impérium Bohemia Crystalex Trading, aby je uchránil od bankrotu. Ve středu odvrhl svou daňovou reformu, která ořezávala přebujelé výjimky. Obojí je špatně a vzhledem k distanci, kterou si od toho ministr financí udržuje, to nejspíš sám taky dobře ví, píše Mladá fronta Dnes. Pád sklářů nemá podle deníku s krizí téměř nic společného. „Budou si úředníci hrát na investiční bankéře a posuzovat byznysplány, jak vyplývá z ministrova prohlášení? Když vykoupí jednu firmu, vykoupí potom všechny?,“ ptá se autor v Mladé frontě dnes.
Podle Hospodářských novin předvádí Kalousek snad nejhorší státní zásah: nalévá peníze do vybrané soukromé firmy. Po Crystalexu začnou na ministrovy dveře v Letenské ulici klepat další. Byli by hloupí, kdyby to neudělali. Stejný ministr financí nás ještě před necelým měsícem přesvědčoval, že nemá právo saturovat chyby managementu privátní firmy veřejnými penězi, podotýká komentátor deníku.
Globální krize dorazila do Česka a refektují to již všichni, kromě odborářů, píší Lidové noviny. „Jejich taktika v tripartitním jednání se totiž dramaticky nemění: chtějí víc peněz pro zaměstnance, zachování všech možných i nemožných benefitů.“ Podle deníku by ale odboráři nyní měli klást důraz na zachování a udržitelnosti pracovních míst. Německé odbory to už pochopily. Ty české jsou podle autora v Lidových novinách na řadě.
Odstavené sklářské pece v Novém Boru už vychladly. Skláři, kteří přišli o práci, se ale v posledních dnech stali vyhledávaným cílem různých finančních lichvářů a úvěrových společností. Píše o tom deník Právo. Různí půjčovatelé peněz nabízejí jejich okamžité vyplácení, ovšem na velmi vysoký úrok. Ten může činit při dvouleté lhůtě i stovky procent. Podpis na takové smlouvě by byl pro skláře s nejasnou možností splácení doslova smrtící, říká v deníku Právo starosta Nového Boru Jindřich Mareš.
Ministerstvo životního prostředí, vedené předsedou zelených Martinem Bursíkem, poprvé připustilo, že nemusí být zásadně proti jaderné energetice. Vyplývá to ze stanoviska úřadu k nové Státní energetické koncepci, která určí strategii Česka do roku 2030 s výhledem na dalších 20 let. Informaci přinesly Hospodářské noviny. Podle návrhu nové státní koncepce se má podíl jádra na výrobě elektřiny zvednout do roku 2030 z dnešní třetiny na polovinu. S větším podílem plynu se nepočítá, aby se nezvyšovala závislost na dovozu z Ruska. Rozvoj jaderné energetiky byl pro zelené dosud tabu. Nyní ale odpor MŽP slábne, uvedl deník. "Nebráníme se mu zásadně, pokud se podaří vyřešit naše výtky. Nejsme zásadně proti jádru,"řekl listu mluvčí MŽP Jakub Kašpar. Úřad nepožaduje škrtnout z projednávané koncepce pasáže o rozvoji jaderných elektráren, chce pro ně jen stanovit kritéria. Investujme do výzkumu jaderné energetiky. My jsme k ní sice za současné technologie skeptičtí, ale když se podaří vyřešit naše výhrady, nevylučujeme její rozvoj, naznačil Kašpar. Zeleným hlavně vadí, že není vyřešeno ukládání vyhořelého jaderného paliva. Vědci ale tvrdí, že to vyřeší moderní reaktory, z nichž je jaderný odpad zanedbatelný.
Tomáš Julínek (vlevo) a jeho tiskový mluvčí Tomáš Cikrt, foto: ČTK
Odvolaný ministr zdravotnictví Tomáš Julínek je naštvaný na premiéra Mirka Topolánka. Říká to v obsáhlém rozhovoru pro deník Právo. Naštval ho způsob, jak to premiér provedl. Podle Julínka se Topolánek nepostavil k rezortu zdravotnictví dostatečně odpovědně. Julínek neuvažuje, že by se vrátil ke své bývalé profesi lékaře-anesteziologa. „Ta odluka od praxe je už delší.“ Uvažoval by prý ale o funkci ředitele nějaké nemocnice.
Foto: Evropská komise
Česko by mělo během prvního pololetí letošního roku získat zhruba deset miliard korun za prodej emisních povolenek Japonsku, Světové bance a zřejmě i dalším státům či firmám. Deníku E15 to řekl ředitel odboru ochrany klimatu ministerstva životního prostředí Pavel Zámyslický. ČR má tyto povolenky, takzvané kjótské kredity, k dispozici díky tomu, že snížila emise skleníkových plynů proti roku 1990 výrazněji než podle kjótského protokolu musela. Zámyslický upřesnil, že se nyní dolaďují kupní smlouvy s Japonskem a Světovou bankou; ministerstvo jedná i s dalšími možnými zájemci. MŽP také chystá aukci povolenek pro soukromé firmy, které budou s kredity dále obchodovat. Prodej všech kjótských povolenek, které má Česko k dispozici, by mohl podle dřívějších odhadů celkově vynést 15 až 30 miliard korun. Český přebytek proti kjótskému závazku totiž činí zhruba 120 až 150 milionů tun oxidu uhličitého. Tyto kjótské kredity jsou jiným typem povolenek než ty, které se přidělují v rámci EU, uzavírá deník E15.
České aerolinie budou za loňský rok hospodařit s čistým ziskem v řádech stovek milionů korun, uvedl v rozhovoru pro Hospodářské noviny prezident ČSA Radomír Lašák. Přitom ještě loni v listopadu říkal, že aerolinie plánují zisk kolem 150 milionů korun. Nárůst zisku je o to důležitější, že se letos stát chystá prodat svůj 91procentní podíl ve firmě. Harmonogram prodeje má v pondělí upřesnit vláda, píše deník. Podle Lašáka jsou hospodářské výsledky ČSA vynikající. Naše strategie z posledních tří let se povedla. Teď jen nevíme, jak se bude vyvíjet letošní rok, konstatoval. Podle něj se firma před privatizací "neuvěřitelně dobře" zajistila na kurzové pohyby a "nepodlehla hysterii" ve fixování cen paliva. Má tak konkurenční výhodu proti těm, kteří se s odhadem vývoje cen netrefili. Aerolinky letos čekají rekordní splátky letadel. "Tento rok jsme skutečně na vrcholu investic do letadel, tedy do našeho majetku, jde řádově o dvě miliardy korun," potvrdil Lašák. Dodal, že až na konci roku začnou splátky klesat, protože tři z deseti boeingů, které mají aerolinky na finanční leasing, už budou splaceny.
Hlavní makroekonomický stratég ČSOB Tomáš Sedláček, který je členem desetičlenné Národní ekonomické rady, v Hospodářských novinách odkrývá některé své návrhy řešení finanční krize. "Měli bychom posbírat takové nápady z celého světa a vymyslet vlastní, které přispějí k dlouhodobé prosperitě naší ekonomiky, recese nerecese," soudí. Pokud máme lít peníze do ekonomiky, investujme do vzdělání, do podpory podnikání, do potírání korupce - ale nekonzervujme neperspektivní odvětví. Měli bychom také dbát na to, aby důraz na neprohlubování deficitu byl právě na druhém a nikoli posledním místě, uzavírá Sedláček svůj komentář v Hospodářských novinách.
