Reálná či planá očekávání?
Zvolení Baracka Obamy 44. prezidentem Spojených států amerických vyvolalo ve světě nejrůznější reakce. Dominuje očekávání změny americké vnitřní i zahraniční politiky, vylepšení obrazu USA ve světě. Také v Česku mnozí lidé spojují s Barackem Obamou různá očekávání jak v politické, tak ekonomické sféře.
"Na druhé straně platí, že Obama ve své kampani slíbil spoustu věcí, takže následující týdny, měsíce ukáží, jak dalece je na svou funkci připraven, protože ty problémy se zvolením demokratického kandidáta automaticky nevyřešily ani doma, ani ve světě. Já si myslím, že Amerika zůstává rozdělená, cely severozápad patřil McCainovi, a na Obamovi je, aby Ameriku stmelil a ty problémy vyřešil."
"Je to vyjádření touhy amerického lidu po změně a je potřeba vyčkat. Já si myslím, že za tři, čtyři měsíce bude věc jasnější. Americká politika bude do značné míry na poněkud jiných principech než razil prezident George Bush, to znamená s respektováním toho, že regionální velmoci ve světě jsou mnohem vlivnější než byly například před osmi nebo deseti lety."
Místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek z ČSSD věří, že nástup Baracka Obamy do Bílého domu bude znamenat i rozchod s Bushovou politikou souboje dobra se zlem a revizi vojenského rozpočtu Spojených států. Podle něj by mohly být utlumeny i projekty, které zvyšovaly napětí ve světě, včetně chystané radarové základny ve střední Evropě:
"Projekt budování protiraketové základny ve střední Evropě je jeden z těch, který byl součástí politiky Bushovy administrativy, která usilovala právě o vytvoření hegemonie v současném světě. Těším se, že Amerika pod Barackem Obamou se vydá jiným směrem a bude daleko víc usilovat o partnerství, o společné řešení problémů, ať už životního prostředí, bezpečností světa, finanční krize."
"Protože on přináší především psychologickou vzpruhu pro americkou ekonomiku, a tím zprostředkovaně i pro světovou ekonomiku, a protože česká ekonomika je hodně exportně orientovaná, tak na nás bude mít velký vliv vývoj ve světě. A tím pádem když Obama podpoří americkou a přeneseně světovou ekonomiku, tak podpoří i nás."
A to je pro nás důležité i proto, že Česko od ledna příštího roku předsedá Evropské unii. V té době také pozve nového šéfa Bílého domu Baracka Obamu do Prahy, sdělil předseda vlády Mirek Topolánek. Podle něj by to mohlo přinést nový impuls do euro-amerických vztahů:
"Já doufám, že uvítáme Baracka Obamu, na pozadí summitu NATO, v Praze, jako předsednická země, na neformálním summitu se sedmadvacítkou. V tomto smyslu půjde i pozvání."
Plány české diplomacie už naznačil i prezident Václav Klaus v blahopřejném telegramu Baracku Obamovi. Plánované setkání vítá i opoziční ČSSD.
"Já se připojuji k tomu, že bychom ho rádi uvítali také v České republice v příštím roce,"řekl místopředseda Poslanecké sněmovny za ČSSD Lubomír Zaorálek.
"Jednání se vyvíjet nijak nebude, protože ty smlouvy jsou podepsány. Já si myslím, že by bylo korektní počkat na novou americkou administrativu, do 20. ledna bude George Walker Bush pořád sedět v Bílém domě, a v tomto smyslu si nemyslím, že se změní něco zásadního. Domnívám se, že budeme moci smlouvy ratifikovat a že ten demokratický kabinet v tom nebude dělat žádné změny."
Ani šéf ČSSD Jiří Paroubek neočekává nějaké výrazné změny v postoji americké strany k projektu protiraketového deštníku:
"Myslím, že pro Baracka Obamu je to jeden z okrajových problémů a myslím, že pro nás to také, alespoň pro české sociální demokraty, není zas tak významná otázka, zda pan Obama má takový nebo jiný názor. My prostě máme svůj názor."
Premiér Topolánek také reagoval na nejnovější hrozbu ruského prezidenta Dmitrije Medveděva rozmístěním raket v kaliningradské oblasti v reakci na program americké protiraketové obrany. Rusko by je podle Medveděva mohlo doplnit také rušičkami, které mají neutralizovat americký systém. Mirek Topolánek takové hrozby odmítá:
"Pokud někdo proti radaru a proti raketám, proti jednotlivým balistickým střelám míní harašit závěry svého vlastního jaderného arzenálu, tak to souvisí s jistou mírou asertivity ruské zahraniční politiky, s kterou já nemohu souhlasit. Já si nemyslím, že by radar v Brdech jakkoliv ohrožoval ruskou svébytnost, svrchovanost a její hodnoty."
