Češi relativně vydělali na svém konzervatismu

Češi, kteří investovali v uplynulých měsících a letech své úspory do akciových podílových fondů nebo fondů smíšených, zažívají v těchto dnech infarktové stavy. Důvodem jsou neuvěřitelné výkyvy kurzů akcií. I když americký plán masivní finanční podpory nastartoval minulý týden jejich masivní růst, nejistota dál trvá. Přesto se zdá, jako by se Čechům vyplatil jejich pověstný konzervatismus. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Za letošní rok už Češi kvůli kurzům akcií utrpěli mnohamiliardové ztráty. Největší otřes ale přišel v září. Podle Mladé fronty Dnes by například miliardář Zdeněk Bakala mohl nosit titul nejrychleji chudnoucího byznysmena v Česku. Jeho papírová ztráta na burze od začátku září do konce minulého týdne prý činí dvanáct a půl miliardy korun. Podobné dramatické dny prožili i další individuální akcionáři. V Česku jsou dnes ale mnohem rozšířenější investice do akciových nebo smíšených podílových fondů než kupování jednotlivých akcií. Propady akciových trhů ale nepostihují všechny investory do fondů stejnou měrou. Nejvíce jsou postiženi ti, kteří investovali do zmíněných fondů jednorázově větší částky Podle ředitele poradenské firmy KZ Finance Marka Janšty se finanční krize nějakým zásadním způsobem nedotkne lidí, kteří investují pravidelně a dlouhodobě nebo lidé, kteří mají v akciových fondech pouze malé procento svých investic.

„Pravidelného investování není třeba se bát. Není třeba se bát zahnout akciové fondy do svého portfolia a hromadit si tak nějaké prostředky na důchod právě proto, že nečasujeme ten trh, že nehledáme dno, jestli bude teď, za týden nebo za měsíc nebo už bylo před měsícem, ale snažíme se zkrátka každý měsíc poslat na účet daného fondu nějakou stejnou částku. Takže, když ty trhy jsou dole, nakupujeme víc podílových listů, když jsou nahoře, nakupujeme méně. To znamená, že z dlouhodobého hlediska jsme na tom daleko lépe, než klient, který investuje jednorázově.“

Na druhou stranu je všeobecně známý fakt, že průměrný český investor se akciím spíše vyhýbá. Asi 80 procent úspor se soustřeďuje do konzervativních typů fondů, i když jejich výnos většinou nepokryje ani inflaci. Je to podle odborníků stále dáno určitou historickou nedůvěrou v kapitálový trh. Setrvačně rovněž působí vzpomínka na vysoké zhodnocení fondů peněžního trhu v dobách vysokých úrokových sazeb. Jak připomíná Marek Janšta, v Evropě jsou tedy Češi spíše výjimkou.

„Česká republika, když se podíváme na oblast kolektivního investování, prošla relativně bouřlivým vývojem. O kuponové privatizaci a tunelování fondů už toho bylo řečeno dost. A to vše se projevilo na konzervatismu Čechů. A ten konzervatismus se právě v této době finanční krize projevil tak, že Češi mají uloženo v podílových fondech kolem 300 miliard korun a z toho pouze asi 20 procent mají v těch dynamických instrumentech, jako jsou akcie a podobné cenné papíry.“

Zdá se ale, že současný vývoj na akciových trzích konzervatizmus Čechů ještě posílil, protože se z jejich pohledu vyplatil.

„Můžeme říci, že se vyplatil. A to nejen v podílových fondech, ale i penzijních fondech, které mají dost svázané možnosti investování. To se jim v současné době vyplatilo, na rozdíl od amerických penzijních fondů, které mají obrovské problémy kvůli tomu, že investují hodně prostředků do akcií.“

Každá mince má samozřejmě dvě strany. A pro akcie to platí stoprocentně.

„Když si vezmeme roky 2004 a 2005, tak mnoho českých občanů ani neví, kolik byla pražská burza s to vygenerovat zisku v akciích. Každý ten zmíněný rok to bylo přes 50 procent. A oné ralley na pražské burze se zúčastnilo relativně minimum lidí, řádově deset dvacet tisíc. Vydělali na to slušné peníze. Teď se nám to zase obrací a opět jde řádově o desítky tisíc lidí, kteří mohou současnou krizí utrpět nějaké velké ztráty.“

To je sice pravda, ale těžko to přesvědčí běžného investora, aby se odhodlal k riskantnějšímu kroku, aby vycítil, že taková investiční příležitost k velkým budoucím ziskům, jaká se dnes naskýtá, se řadu let nemusí opakovat. Nikdo totiž nemůže zaručit, že americká, potažmo globální, finanční krize je u konce. Co když si akcie vzaly jen přestávku před dalším pádem?

„Potýkáme se s finanční krizí, s jakou nemá nikdo ve světě zkušenosti. Těžko lze tedy odhadnout, jaké bude mít další důsledky. Proto vám také dá těžko někdo radu, kam investovat.“

Mnozí odborníci proto soudí, že v příštích měsících většina investorů bude dál preferovat spíše konzervativní investice do peněžních, dluhopisových a garantovaných fondů. Nebezpečí nehrozí ani lidem, kteří mají své peníze uloženy v bankách, i když výnos z vkladů je spíše záporný. Také stavební spořitelny zabezpečují vcelku spolehlivě lidem jejich investici. Podle odborníků na případný žal investorů do akcií příliš nedoplatí ani česká ekonomika. Financování přes kapitálový trh není u nás tak významné, jako třeba ve Spojených státech. Samotný propad akcií tedy hospodaření firem moc neovlivní.