Peripetie kolem anonymních akcií

Firmy by měly mít známé vlastníky, pokud se chtějí ucházet o veřejné zakázky. To je cesta, jak omezovat prostor pro korupci nebo zneužívání funkcí, shodují se sněmovní politické strany. Při přijímání konkrétních zákonů přesto panuje nesoulad. Ukazuje se ale, kromě ideologických rozporů je někdy důvodem i zmatení jazyků.

Tomáš Ježek

Akciové společnosti, jejichž praví majitelé nejsou známi, vytvářejí prostor pro zneužití. Tvrdí to například ekonom Tomáš Ježek, který byl v 90. letech ministrem privatizace. Jako příklad uvádí spekulace kolem ministra dopravy v Topolánkově vládě Aleše Řebíčka: "Zejména v poslední době ten problém vznikl s bývalým ministrem dopravy Řebíčkem, který dával státní zakázky své vlastní firmě, která měla listinné akcie a samozřejmě mu to nikdo nemohl dokázat."

Způsobů zneužití je přitom více, dodává Ježek. Za důležité ale považuje nejprve vysvětlit základní pojmy, ve kterých podle něj dokonce i mezi zákonodárci panuje velký zmatek:

Aleš Řebíček

"Akcie mají dvě podoby. Za prvé listinná, to je ta tradiční, historická. Už v dávné době, v 19. století, byly akcie v listinné podobě, a potom v podobě zaknihované. Zaknihované znamená, že ty akcie už nemají samozřejmě tu materiální podobu, listinnou, ale jsou vedeny v knihách, ať už v elektronických nebo skutečně v knihách. A u nás v České republice když proběhla kupónová privatizace, tak ta výlučně vydávala akcie zaknihované, to znamená, že lidé, kteří se účastnili kupónové privatizace, dostali výpis ze Střediska cenných papírů, kde bylo napsáno, že teda mají zapsáno 'v knihách' počet akcií.

Bohužel zákonodárce tehdy při koncipování zákona o cenných papírech nechal v tom zákoně možnost obojí podoby, nejenom té zaknihované, ale také ty listinné. A tak se stalo, že mnohé společnosti a jejich akcionáři, kteří si přáli, aby na ně nebylo vidět, si dali přeměnit tu zaknihovanou podobu na listinnou. A ta listinná podoba je nesmírně nebezpečná. Není vůbec vhodná pro obchodování na burze. Na burze se může obchodovat pouze s těmi zaknihovanými. Ale samozřejmě ne všechny akciové společnosti se obchodují na burze. A tak ty společnosti, které se neobchodují na burze, hodně z nich si začalo měnit ty akcie zaknihované na listinné.

A tam je ten problém, kvůli kterému vznikl teď ten poprask, a zcela právem vznikl, že totiž majitel té listinné akcie nikde není zaznamenán, že je majitelem. Takže, když to teď úmyslně přeženu, kdyby se stal akcionářem nějaké české společnosti Usáma bin Ládin, tak to nikdo nezjistí. Protože na tu valnou hromadu on chodí s tím papírem, může ho komukoli předat, prodat, postoupit, ale o tom, kdo to má, není žádný záznam. To chodí mezi lidmi jako bankovky."

U příkladu s Usámou bin Ládinem ale nejde zdaleka o osobu neznámého majitele akcií. Důležité je, k čemu akcie, pro které se vžil výraz anonymní, pak mohou sloužit, vysvětluje Tomáš Ježek:

"Existence těch listinných akcií vytváří obrovskou díru do zákona o střetu zájmů a stejně tak velkou díru do zákona o praní špinavých peněz, že se opět mohou převádět miliardové částky, miliardové hodnoty, aniž se ví komu, od koho a tak. U peněz je to zajištěno tak, že v bance když přijdete a budete si chtít vložit nebo vybrat nějakou částku, snad 50 tisíc korun nebo kolik, tak samozřejmě ta banka to musí zaznamenat a bankovní převody se dělají přes účty, čili tam je to vždycky možné to zjistit. Ale tady to možné zjistit není."

Karolina Peake

Vyjmenované důvody vedly poslance letos na jaře k rozhodnutí odepřít firmám s akciemi na majitele přístup k veřejným zakázkám. Novela zákona o veřejných zakázkách nabude účinnosti 15. září. Jenže protikorupční úmysl se poněkud vymkl kontrole, říká poslankyně za Věci veřejné Karolina Peake:

"Problém je v tom, že ten zákaz přístupu firem s akciemi na majitele se dostal přímo do paragrafu kvalifikačních předpokladů pro účastníka v zadávacím řízení, což je v rozporu s evropským právem. Pokud je nějaká společnost založena podle práva nějaké země v Evropském společenství, může se účastnit veřejné zakázky v kterémkoliv jiném státě Evropské unie. My tímto ustanovením jsme nicméně ten trh omezili a mohli bychom čelit sankcím ze strany Evropské unie."

Věci veřejné proto předložily sněmovně další návrh novely zákona o veřejných zakázkách, která by problém odstranila, a to kvůli blížícímu se 15. září ve zkrácením legislativním procesu. To ale spolu s komunisty zablokovala sociální demokracie. Její poslanec Jeroným Tejc vysvětluje:

"Nám se nelíbí to, že opatření, které v současné době je podle zákona platné, tedy že firmy ucházející se o veřejné zakázky mají být transparentní a že mají sdělovat informace o vlastnících, má být vypuštěn, a to bez náhrady. My tvrdíme, že je možné zákon upravit, změnit, tak aby ten cíl, tedy transparentní veřejné zakázky, byl zachován. A nechceme, aby to opatření, které je skutečně protikorupční, bylo vypuštěno."

Kromě úpravy veřejných zakázek sociální demokraté podporují i úplný zákaz akcií na majitele v českém právním řádu. Návrh zákona předložili ještě před volbami, sněmovna ho ale nestihla projednat. Po volbách ho předložili znovu.

Podle ekonoma Tomáše Ježka ale zákonodárci nemají v pojmech jasno a mnohdy nevědí co činí. Návrh tak místo zrušení listinných akcií žádá zrušení akcií na doručitele, což jsou všechny akcie, s nimiž se obchoduje na burze, kde jsou ale přitom zaknihované. Podle Ježka tak návrh žádá zrušení všech firem, obchodovaných na burze: "No to je průšvih jak hrom. To je prostě hrůza."