Konec anonymních akcií?

Vláda Petra Nečase se rozhodla učinit další důležitý krok v boji proti korupci. Ve středu schválila návrh zákona na regulaci anonymních akcií. Firmy je tak budou muset zapsat do centrálního depozitáře nebo uložit v listinné podobě u bank. Obě varianty podle ministerstva spravedlnosti, předkladatele návrhu, zajistí možnost identifikovat vlastníka, kterou budou moci využít policisté, žalobci, soudci či zadavatelé veřejných zakázek a poskytovatelé dotací.

Jiří Pospíšil

"Nejdeme cestou pouze plochého populistického zrušení,"řekl po jednání kabinetu autor předlohy, ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Majitelé anonymních akcií by se na základě tohoto zákona museli nově zaregistrovat. Z normy ale proti původnímu záměru vypadla úprava, podle které by musely společnosti, které získají veřejnou zakázku, rozkrýt vlastnickou strukturu. Ministr Pospíšil vysvětlil, proč:

"Toto je téma, které se týká veřejných zakázek, konkrétně v působnosti ministerstva pro místní rozvoj. My jsme chtěli určitou část problematiky rozkrývání vlastnické struktury dát do tohoto zákona, ale v připomínkovém řízení se k tomu většina rezortů vyjádřila negativně. Proto na problematice rozkrývání vlastnické struktury žadatelů o veřejné zakázky se bude pracovat ve zvláštním zákonu."

Foto: ČT24

Akcie by se tedy měly nově zapsat do centrálního depozitáře nebo uložit v listinné podobě u bank. Pokud si vlastník akcií nevybere z těchto dvou možností, rok od účinnosti zákona, tedy k 1. lednu 2014, se anonymní akcie změní na akcie na jméno. Navrhovaná řešení odpovídají praxi v Rakousku, Švýcarsku či Německu. Podle ministra Pospíšila není návrh v rozporu s ústavou:

"Protože je třeba si uvědomit, že touto úpravou zasahujeme do vlastnického práva, a proto musíme hledat cesty, které uspějí v případě, že některý akcionář se obrátí na Ústavní soud. Proto také více variant. Povede to mimo jiné k tomu, že náklady na držení takovýchto akcií nebudou až tak vysoké, což by bylo v případě, pokud by pouze jedna instituce, například Burza cenných papírů, mohla vést takovouto evidenci akcií."

Jeroným Tejc, foto: ČSSD

Podle šéfa poslanců ČSSD a stínového ministra vnitra Jeronýma Tejce je vládní návrh zákona nedostatečný. Vlastníci by podle něj měli být známí u všech akcií:

"Ukládání u bank samozřejmě bude komplikovat práci policie, státních zástupců. Bude to velmi složitě dohledatelné, pokud vůbec. Myslím, že daleko poctivější a jednodušší řešení - pokud by vláda skutečně stála o to, aby byli známi akcionáři firem - by bylo povinné zaknihování, tedy uvedení v registru, který je přístupný všem."

ČSSD proto zákon v Poslanecké sněmovně nepodpoří. Podle premiéra Petra Nečase má ČSSD na kritiku právo:

"Já bych chtěl zdůraznit, že tento návrh zákona v podstatě odpovídá rakouskému vozu, čili pokud ho někdo chce kritizovat, tak samozřejmě může, to je právem každého. Nebo pro něj nehlasovat. Nicméně pak musí vysvětlit, proč tedy například sousední Rakousko má tuto úpravu tak špatně, že u nás nemůže podobná, analogická úprava platit."

"Zrušení anonymních akcií je krok důležitý, ale určitě v boji s korupcí ne tak zásadní, jak se někdy prezentuje. Neřeší totiž možnosti, které komplikované vlastnické struktury firem skýtají," sdělila vicepremiérka Karolína Peake. Za stejně důležitou považuje dohodu o tom, že spolu s ministerstvem pro místní rozvoj a ministerstvem spravedlnosti do konce roku připraví další návrh opatření na rozkrývání vlastnické struktury společností, které se ucházejí o veřejné zakázky.

Také podle právníka Pavla Dudáka není zrušení anonymních akcií samospasitelné. "Jde spíše jen o další z řady dílčích a v konečném důsledku ne příliš účinných komplikací pro korupční jednání než skutečné řešení a zvýšení transparentnosti. Nadále existuje celá řada způsobů, jak skutečnou vlastnickou strukturu zakrýt. Například založením české společnosti, jejímž jediným akcionářem bude zahraniční společnost se sídlem v zemi, kde akcie na majitele povoleny jsou a budou,"řekl právník Pavel Dudák. Další možností je podle něj správa akcií vlastním jménem na cizí účet nebo založení společnosti s nastrčenými "bílými koňmi". Ani v případě, že Karolína Peake prosadí povinnost rozkrýt vlastnickou strukturu při zájmu o veřejnou zakázku, nebude podle Pavla Dudáka věc ošetřena dokonale.