TI: Česko nadále stagnuje v potírání korupce, v žebříčku zůstává 41. na světě, pod průměrem EU
Česku dlouhodobě chybí strategické a programové řešení korupce a to jak ze strany vlády, tak i opozice. To je podle české pobočky organizace Transparency International (TI) příčinou, proč v aktuálním žebříčku korupce dál zůstává na 41. příčce ze 180 hodnocených zemí. Česko získalo 57 bodů ze sta možných. Meziročně si sice o bod polepšilo, přesto stále o sedm bodů zaostává za průměrem Evropské unie.
Výsledky Indexu vnímání korupce zveřejňuje Transparency International vždy v lednu následujícího roku. Za posledních deset let se Česko pohybovalo v rozmezí 38. až 50. místa s 50 až 59 body. Historicky dosáhlo nejvýše na 59 bodů, což mu v roce 2018 zajistilo 38. pozici. Pod bodovým průměrem Evropské unie, který činí 64 bodů, se tak Česká republika nachází dlouhodobě.
Aktuálně se v rámci Evropské unie Česká republika umístila na 16. pozici, na poslední je Maďarsko se 42 body. Mezi státy visegrádské čtyřky Česko zaujímá první příčku. Za ním jsou se shodným počtem bodů Polsko a Slovensko, obě země mají 54 bodů.
„Pozice Česka v rámci nových výsledků Indexu vnímání korupce potvrzuje dlouhodobou stagnaci a neochotu politiků systémově řešit a důsledně potírat korupci. Jsme tak nadále hluboko pod průměrem Evropské uiunie a začínají nám mimo jiné ‘utíkat‘ Pobaltské státy, zejména pak Estonsko, které je se 76 body na 12. místě,“ upozornil Jan Spáčil, předseda správní rady české kanceláře Transparency International.
Podle něj není náhodou, že ekonomicky prosperující země se na rozdíl od Česka umísťují na předních pozicích Indexu vnímání korupce.
„Pokud chceme vybřednout z hospodářských problémů, musí vláda omezování korupce přijmout jako jednu z hlavních priorit, jinak se nadále budeme potýkat s řadou nezdarů a pohybovat se na nelichotivých pozicích,“ dodává.
Nutné minimum
Organizace připomíná, že zřejmě největším dosavadním protikorupčním legislativním počinem vlády Petra Fialy (ODS) je přijetí zákona o ochraně oznamovatelů. Upozorňuje ale, že i to se neobešlo bez komplikací, protože jeho přijetí zbytečně zdržoval ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Došlo také k novelizaci zákona o střetu zájmů, nejedná se však o komplexní řešení, ale jen o jeho nejviditelnější část ve vztahu k ovládání médií ze strany politiků a přijímaní dotací členy vlády. Koncem roku 2023 se dostalo také na zákon o lobbovaní, ale jen v rámci přípravy návrhu ze strany ministerstva spravedlnosti.
„V protikorupční legislativě se odehrálo pouze nutné minimum a nedaří se prosazovat efektivní zákony. Politická integrita v Česku je narušena celou řadou kauz, které zasahují do nejvyšších pater vládních a parlamentních představitelů,“ upozorňuje Transparency International.
Vládní představitelé podle ní tradičně odsouvají řešení korupce za použití univerzální výmluvy, že nyní není na pořadu dne a je třeba řešit jiné priority: válku na Ukrajině, inflaci, ceny energií či potravin, hospodářskou krizi a podobně.
Zástupci organizace míní, že protikorupční zákony jsou v Česku řešeny až po až po vnějším tlaku ze strany Evropské unie v souvislosti s evropskými dotacemi a nařízeními či směrnicemi.
„Praxe a zkušenosti hovoří jasně - nadcházejících 11 měsíců bude poslední šancí, kdy lze prosadit jakoukoliv smysluplnou legislativu v tomto volebním období. Pokud nedojde k erozi vládní koalice, pak rok 2025 bude výhradně ve znamení předvolebních příprav do sněmovního klání, které rozhodne, kdo povede Česko další čtyři roky,“ konstatuje Transparency International.
