Krize českou ekonomiku a banky přímo neohrožuje

Česká ekonomika i tuzemský bankovní sektor je stabilní a současná světová krize jej přímo neohrožuje. V ohrožení v žádném případě nejsou rovněž vklady klientů bank. K tomuto společnému závěru dospěli začátkem října premiér Mirek Topolánek, ministr financí Miroslav Kalousek a guvernér České národní banky Zdeněk Tůma. Ve výrobě a odbytu některých firem se už to ale projevilo.

Miroslav Kalousek, foto: ČTK

Podle premiéra Topolánka, šéfa státních financí Kalouska a guvernéra centrální banky Tůmy česká ekonomika pouze kvůli nižším výkonům západoevropských ekonomik zpomalí. Ministr Kalousek je proto relativně klidný:

"Česká ekonomika několik let jela na hranici svých kapacit, byla přehřátá, všichni jsme očekávali i bez toho, co se teď děje ve Spojených státech, mírné zpomalení. To zpomalení bude pravděpodobně větší. Jinými slovy, končí naprosto výjimečně dobré časy a začínají časy normální, časy s normálními starostmi, ale rozhodně ne časy mimořádné, které by si vyžadovaly nějaká mimořádná opatření."

Také guvernér České národní banky Zdeněk Tůma soudí, že česká ekonomika i bankovní sektor jsou stabilní a současná světová krize jej přímo neohrožuje. Podle něj není ani důvod, aby se české banky dostaly do nějakých problémů:

"To, co se stalo v Americe, se odvíjí primárně od potíží, které v Americe narůstaly řadu let na trhu s bydlením a finančními produkty, které s tím souvisely. Naše banky a finanční společnosti nemají ve svých bilancích v žádném větším rozsahu produkty obdobného typu, což je jeden z argumentů, proč náš sektor skutečně nemá problémy. To, co je podstatné pro vkladatelé a pro širší veřejnost, je, že žádným způsobem nejsou ohroženy vklady právě proto, že nemáme žádný problém s bilancí bank."

Mirek Topolánek

Globální finanční krize už zasáhla i evropské banky. Českých bank, přestože mají většinou zahraničního vlastníka, by se krize podle viceguvernéra České národní banky Miroslava Singera dotknout neměla:

"Nezdá se, že by to mělo hrozit. My tu situaci sledujeme, samozřejmě nemáme prst na každém investičním rozhodnutí bank, ale podle poznatků, které máme, by ty vlivy na české banky, takové ty prvořadé, nějakým přímým přenosem přes finanční soustavu měly být minimální. Ta propojenost není veliká. Dá se čekat, že část problémových aktiv, které se nalézají v některých evropských bankovních skupinách, může být nezanedbatelná, ale na druhou stranu se zatím zdá, že v Evropě jde o tak velké finanční skupiny, že nakonec stejně ty státy činí vše pro to, aby minimálně závazky těch finančních institucí zůstaly nezpochybněny. Takže se ty otřesy budou zřejmě dotýkat mnohem více akcií než dluhů."

Přesto premiér Mirek Topolánek svolal schůzku, na které se s ministrem Kalouskem a guvernérem Tůmou dohodli na dalším společném postupu. Koordinace kroků vlády a centrální banky je podle něj nezbytná například v souvislosti s poklesem růstu tempa české ekonomiky:

"Já jsem svolal a inicioval schůzku, abychom si řekli, jestli existují nějaké fiskální či měnové nástroje pro případné řešení případného prohloubení té krize. Jinak my se v této chvíli neobáváme, že by Česká republika byla zasažena tím, čím některé evropské země právě v posledních dnech a týdnech."

Foto: ČTK

Důsledky finanční krize však českou ekonomiku zasáhnou, a vlastně už zasahují, nepřímo. Dojde k omezení vývozu zboží a služeb kvůli zpomalení až zastavení hospodářského růstu ve Spojených státech a v západní Evropě. V případě recese v zemích eurozóny hrozí Česku příští rok zpomalení růstu hrubého domácího produktu až na tři procenta. Loni ekonomika rostla o rekordních 6,6 procenta.

Ministerstvo financí nebude kvůli nižšímu hospodářskému růstu měnit návrh rozpočtu na příští rok. Kvůli možnému nárůstu deficitu z 38,1 miliardy korun zhruba o deset miliard chce ovšem ministr Kalousek podvázat provozní výdaje ministerstev. "Pokud se během roku ukáže, že výsledky hospodaření jsou lepší, budou moct být uvolněny," uvedl Miroslav Kalousek.

Už srpnová čísla zahraničního obchodu, která oznámil Český statistický úřad, naznačují, že se českým exportérům přestává dařit. Saldo sice skončilo přebytkem 3,6 miliardy korun, ale jde o nejhorší letošní výsledek. Jak říká ekonomka Raiffeisen Bank Helena Horská, v dalších měsících se bilance zahraničního obchodu bude spíše zhoršovat:

"Čeká nás zpomalení evropské ekonomiky, a posílení koruny, které jsme zažili v posledních měsících, se začne výrazně negativně projevovat na českém vývozu. Vývozci mají problémy s odbytem, a je to vidět už na údajích za srpen. Klesá vývoz strojů a vybavení počítačů, elektroniky, ale také aut, které doposud táhly český vývoz nahoru. Určitou záchranou pro českou ekonomiku bude zahájení výroby v nošovické továrně Hyundai. Ta by podle našich odhadů pomohla českému exportu nadále udržet růst."

Ve stávajících automobilkách se světová finanční krize už začíná projevovat. Známy producent nákladních automobilů Tatra omezuje výrobu, totéž se týká osobních vozů Škoda v Mladé Boleslavi, ve Vrchlabí i v Kvasinách. Potvrdil to mluvčí Škody Auto Jaroslav Černý:

"Z důvodu stagnace na západoevropských automobilových trzích jsme nuceni snížit výrobu zhruba o 13 tisíc vozů, a to tím, že vlastně celý poslední říjnový týden naše provozy nepojedou. Plán výroby jsme museli snížit o tyto vozy a uvidíme, jak se to vyvine na těchto západoevropských trzích a vůbec celkově na trzích, a podle toho uzpůsobíme plán na příští rok. Letos máme v plánu vyrobit více jak 700 tisíc vozů, což si myslím, že splníme."

Odborníci předpokládají, že by se celková situace mohla zlepšit na začátku příštího roku.