Ekonomický přehled týdne

Foto: ČT24
0:00
/
0:00

Indie, Čína, Nigérie a Spojené státy americké - to jsou země, kde se letos otevřou nové zahraniční kanceláře agentury Czech Trade. ČR se v indexu ekonomické svobody zlepšila na 21. místo.

CzechTrade loni pomohl českým firmám získat zakázky za 1,3 mld.Kč

Indie, Čína, Nigérie a Spojené státy americké - to jsou země, kde se letos otevřou nové zahraniční kanceláře agentury Czech Trade. Vládní agentura pomáhá českým firmám dostávat se na zahraniční trhy. Loni byly obchody rekordní. Šlo o zakázky v hodnotě 1,3 miliardy korun. Poptávka po službách agentury Czech Trade meziročně vzrostla o 28 procent.

Nejvýznamnější jsou pro české vývozce trhy Evropské unie. Čím dál větší zájem je ale i o vzdálené země. Podle ministra průmyslu a obchodu Jana Mládka z ČSSD vykázal český vývoz loni podle odhadů nový rekord:.

Jan Mládek,  foto: archiv agentury CzechTrade
"Dosáhne ke čtyřem biliónům korun, což je naprosto neuvěřitelné číslo. Díky hospodářskému růstu, díky zvyšujícímu se exportu má také Česká republika druhou nejnižší nezaměstnanost v rámci Evropské unie, hned po Německu. A co vidíme také jako důležité, dochází k růstu reálných mezd."

České firmy oceňují podle ministra na vládní agentuře hlavně úsporu času a nákladů. Czech Trade má otevřené kanceláře skoro v 50-ti zemích světa. Nejúspěšnější zahraniční kanceláří podle hodnoty zprostředkovaných zakázek byla loni pobočka v Budapešti, nejvíc úspěšných případů pak vykázala zahraniční kancelář v Düsseldorfu.

Letos chce agentura v Česku otevřít pět regionálních exportních míst pro vývozce. Zaměřit se hodlá hlavně na lokální firmy v jednotlivých krajích.


ČR se v indexu ekonomické svobody zlepšila na 21. místo

Ilustrační foto: cooldesign,  FreeDigitalPhotos.net
Česká republika se ve světovém indexu ekonomické svobody umístila na dosud nejlepším 21. místě mezi 178 zeměmi. Proti loňsku je to posun o tři příčky vzhůru, k čemuž přispěl například lepší výsledek v porovnávání vládních výdajů či míry korupce.

Na prvním místě pořadí vypracovaného konzervativní nadací Heritage Foundation a listem The Wall Street Journal je, stejně jako v minulých letech Hongkong, poslední je s velkým odstupem od dalších zemí Severní Korea. Ze zemí EU dosáhlo lepšího výsledku než Česko například Německo, Irsko či Estonsko, hůře jsou na tom co do hospodářské svobody třeba Finsko, Rakousko či Polsko. Slovensko je na 56. místě.


Lednový rozpočet byl v přebytku 46 miliard Kč, nejvíce od 1993

Foto: ČT24
Státní rozpočet skončil první měsíc roku v přebytku 45,9 miliardy korun. To je v meziročním srovnání nárůst o 17,3 miliardy korun. Jde tak o nejlepší lednový výsledek od vzniku ČR, informovalo ministerstvo financí. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 70 miliard korun.

"První letošní měsíc byl z hlediska hospodaření státu úspěšný, leden ale málo vypovídá o trendech celého roku," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Celkově tak podle něj zveřejněná čísla dávají jen málo signálů o aktuálním vývoji ekonomiky či rozpočtové politice státu.


Česká národní banka posunula konec režimu intervencí do první poloviny roku 2017

Budova ČNB,  foto: Oleg Fetisov
Bankovní rada ČNB konstatovala, že neukončí režim devizových intervencí dříve než v roce 2017 a že jako pravděpodobné vidí ukončení kurzového závazku v první polovině roku 2017. Na tiskové konferenci po jednání rady o tom informoval guvernér ČNB Miroslav Singer.

Dosud centrální bankéři hovořili o tom, že režim intervencí neopustí dříve než kolem konce roku 2016. Důvodem posunutí závazku je vývoj inflace. Inflace se stále nachází pod dvouprocentním inflačním cílem ČNB.


O částečné pracovní úvazky je u Čechů velký zájem, jenže společnosti je příliš nenabízejí

Foto: Praiseng,  FreeDigitalPhotos
Pro rodiče malých dětí nebo pro lidi, kteří se starají o handicapované, je zkrácený pracovní úvazek ideální volbou. Umožní jim skloubit zaměstnání s nutnou péčí o své blízké. Jenže zájem o práci na méně než osm hodin je v Česku výrazně vyšší, než kolik je nabídek na trhu.

Zaměstnavatelé se nebrání změně. Požadují však od státu větší úlevy, uvádí Výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů Vít Jásek:

Vít Jásek,  foto: archiv Unie zaměstnavatelských svazů
"Navrhujeme, aby byla nějaká sleva na odvodech z mezd, sociální a zdravotní pojištění, protože cena práce je vysoká. Tímto způsobem se zaměstnavatelům uleví a motivace takový úvazek poskytnout, bude mnohem vyšší."

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová z ČSSD ale namítá, že stát ke zkráceným pracovním úvazkům motivuje dostatečně už teď. A to v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, pokud firmy dají práci ženám po mateřské dovolené nebo lidem nad 55 let:

"Funguje to tak, že když zaměstnavatel obsadí jedno místo jedním člověkem, dostane podporu třeba 13 tisíc korun, ale když to obsadí dvěma lidmi, to znamená, že se o ten úvazek rozdělí, tak ta podpora může být až 24 tisíc korun."

Michaela Marksová,  foto: Filip Jandourek,  archiv Českého rozhlasu
O změnách zákoníku práce proto Marksová zatím neuvažuje. Chce ale firmy cíleně upozorňovat na způsob, jakým je stát může podpořit, pokud zájemcům nabídnou zkrácené pracovní úvazky.

Reaguje tak mimo jiné i na aktuální výtku české Charity. Ta tento týden ve zprávě o chudobě uvedla, že tuzemský pracovní trh diskriminuje zejména lidi, kteří si přejí pracovat na zkrácený úvazek. Tedy zejména propuštěné z výkonu trestu, osoby nad 50 let, dlouhodobě nezaměstnané, rodiče samoživitele nebo čerstvé absolventy.


OKD propustí kvůli problémům s hospodařením asi 5000 horníků.

Foto: ČT24
Ostravsko-karvinské doly budou masivně propouštět. O práci přijde během tří let zhruba 5000 horníků. Těžařská společnost uzavře kvůli ekonomickým problémům i několik dolů. Kromě Paskova plánuje ukončit těžbu taky v lokalitě Lazy a Darkov. Vláda chce propuštěným pomoct s hledáním nové práce, říká premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD:

"Chceme podpořit jejich dojíždění do práce, chceme nabídnout dotace zaměstnavatelům v Moravskoslezském kraji, kteří by je mohli zaměstnat. V Moravskoslezském kraji je evidováno asi 10 tisíc volných pracovních míst. Rádi bychom umožnili, aby alespoň část těchto pracovních míst byla obsazena lidmi, kteří budou muset v tom následujícím období odejít z OKD."

Jaromír Pytlík,  foto: ČT24
Předseda Sdružení hornických odborů OKD Jaromír Pytlík ČTK řekl, že jde jen o politický boj, protože na tak rychlé uzavírání dolů firma nemá peníze. OKD je v existenčních problémech. I přes úsporná opatření je pro ni těžba uhlí kvůli jeho klesajícím cenám ztrátová.


Vláda schválila zákon o centrální evidenci účtů

Foto: Eva Odstrčilová,  archiv Českého rozhlasu
Vláda schválila návrh zákona o centrální evidenci účtů fyzických a právnických osob vedených u bank a záložen. Evidenci by měla spravovat Česká národní banka (ČNB). Nebude obsahovat údaje o zůstatcích na účtech.

Cílem opatření je zejména boj proti daňovým únikům, informace totiž mohou podle ministerstva financí pomoci například finanční správě reagovat na přesun peněz získaných podvody. Opoziční ODS s návrhem zákona nesouhlasí s tím, že bude narušena svoboda občanů.


Deseti procentní sazba DPH na pivo a nealkoholické nápoje by ochudila státní rozpočet o 225 milionů korun

Foto: Barbora Kmentová
Do nižší daně z přidané hodnoty chce ministr financí a šéf Hnutí ANO Andrej Babiš zařadit i pivo a nealkoholické nápoje, aby podpořil živnostníky. A to přesto, že by tím státní rozpočet přišel o 225 milionů korun ročně.

Podle statistik Českého svazu pivovarů a sladoven je v Česku asi 40 tisíc restauračních zařízení - víc než polovina z nich ale zákazníkům nabízí jen nápoje. Právě takovým podnikům by se měla snížená sazba DPH nejvíc vyplatit. S návrhem sníženého DPH ale nesouhlasí předseda TOP09, Miroslav Kalousek:

"Tahle hra na postupné snižování, dneska pivo, zítra mrkev, pozítří kedluben už je naprosto směšná."

Stejně se k návrhu staví i lidovci. Pro je ČSSD, říká premiér Bohuslav Sobotka:

Bohuslav Sobotka,  foto: ČT24
"My se jako sociální demokraté rozhodně nebráníme, nikdy jsme se nebránili snižování DPH. Musí to být rozpočtově promyšlené."

Premiér dodal, že se chce v koalici dohodnout i na nižší sazbě DPH na základní potraviny. Koaliční rada by o návrhu ministerstva financí měla jednat v pondělí 8. února. Ministerstvo navrhuje, aby 10ti procentní sazba začala platit už od 1. července letošního roku.


Výkupní cena mléka dál klesá, ale v obchodech to zatím příliš vidět není

Foto: Česká televize
O více než 17 procent se jen za loňský rok propadly výkupní ceny mléka. Jedním z důvodů je konec mléčných kvót, které přes 30 let regulovaly množství vyrobeného mléka v evropských zemích. Výkupní cena se tak v průměru propadla na necelých 8 korun za litr.

Největší problémy mají malí chovatelé. Ti se totiž často musí zbavovat části chovů. A tak místo na prodej mléka se začínají orientovat na prodej masa. Jenže ani tady nemají vyhráno. V Česku totiž loni klesla i produkce masa. Vůbec nejvíc se propadla výroba vepřového a to o 3 a půl procenta na necelých 228 tisíc tun. Přitom vepřové tvoří víc než polovinu celkové výroby v Česku.