Ekonomický přehled týdne

Foto: ČTK
0:00
/
0:00

Prezident Miloš Zeman jmenoval Jiřího Rusnoka novým guvernérem České národní banky. Ve funkci vystřídá Miroslava Singera, kterému končí jeho druhé šestileté funkční období a nemůže být znovu jmenován. Rusnok byl mimo jiné předsedou úřednické vlády, ministrem financí nebo ekonomickým poradcem prezidenta Miloše Zemana.

Novým guvernérem České národní banky je Jiří Rusnok

Jiří Rusnok a Miloš Zeman, foto: ČTK
Prezident Miloš Zeman jmenoval Jiřího Rusnoka novým guvernérem České národní banky. Ve funkci vystřídá Miroslava Singera, kterému končí jeho druhé šestileté funkční období a nemůže být znovu jmenován. Rusnok byl mimo jiné předsedou úřednické vlády, ministrem financí nebo ekonomickým poradcem prezidenta Miloše Zemana. Chce pokračovat v měnové politice, která bude podporovat českou ekonomiku. Vysvětluje, jak se staví k případnému oslabování koruny:



Foto: Filip Jandourek, archiv Českého rozhlasu
"Podle našich zjištění a analýz není doba na to, abychom zpřísňovali měnové podmínky, to znamená, abychom zdražovali peníze. Zatím signály pro takové kroky nejsou. Co přinese další vývoj, uvidíme."

Nový guvernér je zastáncem přijetí eura. Jak ale říká, je to ale čistě politické rozhodnutí:

"Já se netajím tím, že si myslím, že jsme schopni euro přijmout, a že by tato země dokázala s eurem dobře fungovat, ale je to skutečně politické rozhodnutí, které mě nepřísluší."


Ministerstvo financí navrhuje na rok 2017 schodek rozpočtu 48,5 mld. Kč, může být vyšší

Foto: Barbora Kmentová
Ministerstvo financí navrhuje na příští rok schodek rozpočtu 48,5 miliardy korun. Dohoda koalice počítá příští rok s vyšším schodkem schodkem - 60 miliard korun. Pro rok 2018 pak ministerstvo navrhuje schodek 38,5 miliardy a pro rok 2019 18,5 miliardy korun.

Úřad zároveň ale v materiálu pro vládu upozorňuje na to, že výdaje je možné pro roky 2017 a 2018 zvýšit o 11,5 miliardy korun, tak aby byla dodržena dohoda koaličních stran. Návrh státního rozpočtu na rok 2017 počítá s růstem výdajů u většiny kapitol.


Většinu českých rodinných firem čeká generační výměna

Ilustrační snímek: archiv Českého rozhlasu - Radia Praha
Dvě třetiny majitelů českých rodinných firem hodlají v následujících pěti letech předat podnik někomu z rodiny. Jedna třetina rodinných firem je přitom již ve fázi předávání. Roste ale i chuť vlastníků společnost prodat, v případě výhodné nabídky by s prodejem souhlasilo 60 procent majitelů. Pouze pro necelou třetinu nepřipadá prodej firmy v úvahu. Vyplývá to z výsledků průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) mezi 400 rodinnými podniky. Majitelé českých rodinných firem, kteří jsou většinou ve věku 50 a více let, tak nyní řeší nástupnictví.

Nejčastějšími důvody, proč děti nechtějí převzít rodinnou firmu, je zájem o jiný obor. Mnozí nechtějí zůstat doma a míří do světa. Nebo k vedení firmy nemají potřebné vlohy či dostatečnou praxi. Předseda asociace Karel Havlíček dodává, že mnohdy zakladatelé podniku propásnou tu správnou chvíli:

Karel Havlíček, foto: Alžběta Švarcová, archiv Českého rozhlasu
"Je optimální předat firmu někomu, komu je 35 nebo 40 let. V tu chvíli má potřebu aktivně pracovat, vydělávat, má potřebu splácet hypotéky. V tu chvíli na něj musí být určitý finanční tlak. Potom tu firmu dynamicky řídí. Pokud je někomu 55 let a dostane firmu, je už víceméně zabezpečen, je už trošku za manažerským zenitem."

I když potomci chtějí pokračovat v práci svých rodičů, nemusí být takové předání vždy jednoduché. Podle odhadů ve světě až 70 procent rodinných firem nástup nové generace vlastníků nepřežije.


Odbory v dopravě hrozí celorepublikovou stávkou, vadí jim nízké platy řidičů

Foto: archiv ČT
Řidiči autobusů chystají protestní akce. A to kvůli nízkým platům ve veřejné dopravě. Pokud vláda nestanoví minimální mzdu pro autobusovou dopravu, hrozí odbory dokonce i celorepublikovou stávkou. Nízké mzdy a taky přesčasy - přesně to trápí řidiče autobusů nejvíc. I proto někteří svoji práci opouští a hledají si nové zaměstnání. Právě kvůli nízkým platům je kvalitních řidičů nedostatek, podle odborů jich chybí zhruba 6000.

Zásadní problém vidí odboráři už při zadávání veřejných zakázek. Kraje je totiž vyhlašují na základě nejnižší ceny, dodává předseda Odborového svazu dopravy Luboš Pomajbík:

Luboš Pomajbík, foto: ČT24
"Soutěžením na nejnižší cenu kraje a vláda tou stávající legislativou podporují mzdový a sociální dumping. Jsme ochotni se obrátit na Ústavní soud, i na soudy v EU, že je nám upíráno ústavní právo kolektivního vyjednávání."

Mzdy jsou totiž zastropované, a to často i na deset let. Vyjednávat o platech tak není možné. Odbory proto požadují, aby přímo v zadání zakázek na veřejnou autobusovou dopravu byla zakotvená nejnižší mzda řidičů - a to 100 korun na hodinu. Jen pro srovnání - v současnosti berou řidiči za hodinu v průměru kolem 70 ti korun. Samotnou protestní akci chtějí odbory ohlásit s třídenním předstihem. V současnosti totiž autobusovou dopravu pro kraje zajišťuje na 11 tisíc lidí.


Premiér Sobotka odborům přislíbil, že minimální mzda poroste k 11 tisícům korun

Foto: Ladislav Bába, archiv ČRo
Minimální mzda by podle premiéra Sobotky měla od ledna vzrůst ze současných 9 900 na 11 tisíc korun. Předseda vlády to přislíbil na sněmu odborářů. Podle něj ministerstvo práce připraví a předá vládě návrh, který s takovým navýšením počítá. Dodal, že o částce se bude snažit přesvědčit své partnery. O kolik by se měla v příštím roce zvednout, se ale zatím kabinet nedohodl.

Odboráři požadují přidání o 1600 korun. Nejnižší výdělek musí totiž podle nich přesahovat sociální dávky i hranici chudoby. S tím ale zaměstnavatelé nesouhlasí. Chtějí, aby se bral ohled na vývoj průměrné mzdy, HDP nebo inflaci. Maximálně by tak podle nich měla minimální mzda růst o 600 korun. V současné době ji pobírá v Česku pobírá zhruba 115 tisíc lidí.


Odbory vyzvaly vládu, aby dala podporu i horníkům ze severu Čech

Foto: archiv ČT
Odboráři vyzvali vládu, aby schválila sociální příspěvky 8000 korun i pro propouštěné horníky ze severních Čech. Podle předáků by tak měl kabinet "převzít odpovědnost" za své rozhodnutí o neprolomení limitů a útlumu těžby. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSS) příspěvek pro horníky ze severu Čech podporuje. Proti je ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO, protože nechce podporovat soukromé firmy. Ostravsko karvinské doly byla podle něj výjimka.

Bohuslav Sobotka, foto: archiv ČT
Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD na sněmu odborářů finanční pomoc pro havíře ale nevyloučil:

"Zůstávají tady regiony, které vyžadují aktivní pomoc vlády. Shodou okolností jsou to regiony, které jsou zasaženy útlumem těžby uhlí. Ať už v důsledku problémů, které má OKD nebo v důsledku toho, že vláda rozhodla o neprolomení limitů na dole ČSA. To vyžaduje aktivní státní politiku zaměstnanosti. Musíme být schopni těmto regionům a těmto lidem podat pomocnou ruku."


Finančník Tykač nabídl, že koupí OKD, spojil se přitom s odboráři

Doly OKD, foto: Podzemnik, CC BY-SA 3.0
Finančník Pavel Tykač nabídl, že odkoupí černouhelnou společnost OKD. Horničtí odboráři doplnili, že Tykač je součástí skupiny, kterou kromě něj tvoří oni a podnikatel René Holeček. Skupina má vedle koupě OKD zájem o pohledávky současných majitelů firmy. "Našim společným zájmem je podílet se na přípravě restrukturalizačního plánu s cílem zajistit co možná nejplynulejší fungování OKD, zajištění maximální možné zaměstnanosti a vytvoření podmínek pro další existenci OKD v řádu roků," uvedl předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Jan Sábel.

Tykač, který ovládá skupinu Czech Coal Group, která těží hnědé uhlí v severních Čechách, uvedl, že nejde zdaleka jen o peníze, ale o zachování celého oboru.


EK podmínečně schválila chystané převzetí majitele Prazdroje

Foto: archiv společnosti Plzeňský Prazdroj
Český pivní klenot je na prodej, píší Hospodářské noviny. Plzeňský Prazdroj totiž změní majitele. Částka by se mohla podle odhadů vyšplhat až na 60 miliard korun. Prodej je výsledkem fúze mezi belgicko-americkou skupinou AB InBev a africkou SABMiller. Podle evropských antimonopolních úřadů by skupina byla příliš velká, část proto musí prodat. Prazdroj není jediným pivovarem, který hledá nového majitele. Prazdroji u nás patří každé třetí vypité pivo.


Zisk tuzemských oceláren loni meziročně klesl na méně než třetinu

Foto: ČT24
Tuzemským ocelárnám loni meziročně klesl zisk před zdaněním na méně než třetinu z 10,2 na 3,1 miliardy korun. Tržby klesly o 6,7 procenta na 84,3 miliardy korun. Oznámil to odvětvový svaz Hutnictví železa. Hlavním důvodem podle něj je nadbytečná produkce oceli v Číně. Svaz uvedl, že nadbytečné kapacity Číny jsou odhadovány na více než 400 milionů tun oceli ročně, poptávka v Evropské unii přitom činí asi 160 milionů tun.

Asijská země ale místo zavírání nadbytečných kapacit nabízí ocel za ceny, které nepokryjí ani výrobní náklady. Během posledního čtvrtletí loňského roku se tuna státem dotované čínské oceli nabízela za méně než poloviční cenu proti oceli z Evropy, upozornil svaz. Situaci může podle něho ještě zhoršit, pokud bude Číně udělen status tržní ekonomiky.


Zkrachovalé sklárny Rückl Crystal koupila Wichterleho firma

Výroba skla v Nižboru, foto: Aktron, CC BY-SA 3.0
Novým majitelem zkrachovalé nižborské sklárny Rückl Crystal je společnost BVY podnikatele Martina Wichterleho. Zaplatí za ni 22,5 milionu korun. Podnik s více než stoletou tradicí je od srpna v konkurzu. Koupí skláren bude zachována tradiční výroba křišťálu v Nižboru a práce pro 130 zaměstnanců.

Wichterle vlastní zejména strojírenskou skupinu Wikov, je i většinovým vlastníkem sklárny Bomma ve Světlé nad Sázavou. Do rozvoje výroby sklárny bude investovat několik desítek milionů korun. Podpořit chce i rozvoj zážitkové turistiky do areálu skláren, které ročně navštíví 50.000 turistů.


Vizovická likérka dosáhla nejlepších výsledků ve své historii

Foto: oficiální prezentace společnosti Rudolf Jelínek
Vizovická společnost Rudolf Jelínek loni dosáhla nejlepších výsledků ve své historii, když měla výnosy přes 470 milionů korun a zisk více než 26 a půl milionu korun. Likérka jednak překonala potíže spojené s předcházejícím obdobím prohibice a překolkováním lahví, ale hlavně měla loni rekordní úrodu švestek ve vlastních sadech. A také se jí dařilo více prodávat. Především v zahraničí, a to hlavně na Slovensku a ve Spojených státech.

Firma vyváží do 24 zemí. A loni odvedla díky skvělým výsledkům také hodně peněz do státní kasy, jak potvrdil generální ředitel firmy Pavel Dvořáček.


Více než polovina Čechů chce za auto platit hotově

Foto: archiv ČRo - Radia Praha
Víc než polovina Čechů chce za auto zaplatit hotově. A to za ojeté i nové. Ukázal to průzkum agentury Stem/Mark. Naopak úvěr od banky nebo nabídku leasingové společnosti využije asi 40 procent dotázaných. Prodejci přitom začínají stále častěji nabízet operativní leasing. A nejen firmám, ale taky soukromníkům. Prodejci nových vozidel v Česku nabízejí pronájem auta pomocí operativního leasingu už několik let. Nedávno se k nim přidaly i autobazary.

"Zákazník si může vzít auto s nulovou akontací, splácet měsíční splátky, a na konci sjednaného období vůz buď vrátit zpátky do autobazaru, nebo ho prodat, nebo si výměnou pořídit vůz nový," vysvětluje Pavel Foltýn z autobazaru Esa.

Foto: Ondřej Jánoška, archiv ČRo
Zatímco například u klasického bankovního úvěru je majitelem vozidla řidič. Tak v případě operativního leasingu vlastní auto vždy prodejce. U operativního leasingu je většinou omezený počet kilometrů, které může řidič během roku s autem ujet.

Jak uvedl David Procházka z podnikohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické, do budoucna nebude zajímavé auto vlastnit, ale pronajmout si ho jen na určitou cestu. Autobazary podle něho budou mít časem náročnější pozici v prodeji vozidel.