Ekonomický přehled týdne

Podle prognózy České národní banky poroste letos ekonomika rychleji, než se čekalo

Česká národní banka, foto: Štěpánka Budková

Česká ekonomika letos poroste rychleji, než se čekalo. Podle nové prognózy České národní banky to bude 2,4 procenta. Tedy o desetinu procentního bodu víc než byl květnový odhad. Pro příští rok odhadují bankéři tříprocentní růst. To je o naopak o čtyři desetiny procenta méně, než předpokládali v květnu. Podle guvernéra Jiřího Rusnoka to ale neznamená zhoršení životní úrovně: "Mzdy a platy porostou spíše ještě rychleji, než doposud. Myslím, že v příštím roce růst zrychlí k pěti procentům."

Česká národní banka bude pokračovat v oslabování koruny. Měnu udrží v kurzu 27 korun za euro a to do půlky příštího roku. Bankovní rada také rozhodla, že se nezmění současné úrokové sazby.

---

Přebytek státního rozpočtu je nejvyšší v historii

75 miliard a 600 milionů korun - takový je přebytek hospodaření státu ke konci července letošního roku. Jde o nejlepší výsledek v historii Česka, uvedl ministr financí Andrej Babiš z Hnutí ANO: "Díky kontrolnímu hlášení a také díky pracovníkům finanční správy jsme vybrali ke konci července o 33 miliard korun meziročně navíc. Z toho daň z přidané hodnoty tvořila 10 miliard."

Naopak analytik Petr Dufek z ČSOB tvrdí, že za vyšší příjmy státu můžou hlavně dobrá kondice tuzemské ekonomiky a nízká nezaměstnanost: "Výsledky za prvních šest měsíců ukazují, že nejrychleji tentokrát rostou příjmy ze sociálního a zdravotního pojištění. To jde jednoznačně na vrub nejvyšší zaměstnanosti v ekonomice a silnému růstu mezd."

Podle údajů ministerstva financí vybral stát na daních a pojistném na sociální zabezpečení o skoro 7 procent víc než loni. Analytici zároveň dodávají, že letošní hospodaření by mělo skončit lepším výsledkem, než vláda schválila. Největší částkou ve státních výdajích jsou vždy sociální dávky. Pro letošní rok je na jejich placení vyčleněno necelých 516 miliard.

---

Analytici: Spotřebitelský apetit českých domácností neslábne

Ilustrační foto: Tomáš Adamec

Červnové maloobchodní tržby potvrzují, že spotřebitelský apetit českých domácností neslábne. Za růstem poptávky stojí především klesající nezaměstnanost a rychlejší růst mezd, shodují se analytici. Spotřeba domácností zůstává hlavním tahounem růstu české ekonomiky. Tržby v maloobchodě bez prodejů aut v červnu vzrostly o 6,2 procenta.

Podle ekonoma ČSOB Petra Dufka žene nákupy vzhůru spotřebitelský optimismus podpořený klesající nezaměstnaností a růstem reálných mezd. "S tím, jak se firmám finančně daří a zároveň se jim nedostávají noví zaměstnanci, jsou nuceny zvyšovat mzdy. Ekonomický růst se tak konečně promítá i do životní úrovně českých domácností," dodal Dufek. Patrik Rožumberský z UniCredit Bank upozornil, že oproti předchozím měsícům v červnu poněkud ochladl zájem o nákup aut. "Což může být známkou končícího boomu v automobilovém průmyslu. Prudké zpomalení však v tomto odvětví nečekáme," dodal ekonom.

---

Mzdy řidičů linkových autobusů v regionech schůzka na ministerstvu nevyřešila

Hrozba stávky řidičů linkových autobusů trvá. Odborům se nepodařilo vyjednat vyšší mzdy. Na ministerstvu práce se sešly se zaměstnavateli a požadovaly aspoň 130 korun na hodinu. Další jednání bude na konci srpna. Stresující doprava, špatné počasí, přesčasy a nedostatek odpočinku. K tomu u některých firem mají řidiči jen 60 korun na hodinu:

"My jsme svým způsobem jednou nohou v kriminále, nebo oběma. Vždyť vozíme lidi. Já souhlasím se 130 korunami," uvedl jeden z plzeňských řidičů. Další jeho názor podpořil: "V práci jsme od rána do večera. Nejezdíme samozřejmě celý den, jsou tady prostoje. Za ty dostáváme 50 korun na hodinu. To je pod minimální mzdou. A to vozíme lidi, máme za ně zodpovědnost."

Rezort práce navrhl několik opatření. Například přeřadit tarify šoférů do vyšší třídy nebo zlepšit kolektivní smlouvy. Ředitel odboru ministerstva práce Petr Hůrka vysvětluje další možnost:

"Mají velice specifickou práci spočívající v tom, že spoustu hodin čekají mezi spoji na různých točnách a podobně, což je neadekvátní doba odpočinku. I tady bychom hledali cestu, jak jim tento čas finančně kompenzovat. Těmito kroky bychom se mohli přibližovat požadavku, který odbory řidičů měly."

Odbory si teď chtějí návrhy prostudovat.

---

Ministerstvo školství navrhlo podobu mistrovské zkoušky

Karel Havlíček, foto: Alžběta Švarcová

Po šedesáti letech se vrací mistrovské zkoušky. Řemeslníci by díky nim mohli získat celostátně uznávaný dokument, který doloží jejich dovednosti. Zaměstnavatelé dlouhodobě mistrovskou zkoušku požadují, protože řemeslo mezi lidmi upadá, vysvětluje předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček:

"Hodinovým manželům říkáme řemeslníci. Abdikujeme na kvalifikaci. Nemáme zde vytvořenou hrdost k profesi, k cechu, k nějaké dovednosti. Výsledkem je potom to, že mladí lidé na řemesla nechtějí jít. Raději jdou na virtuálnější nebo ekonomické a jiné obory."

Ve srovnání s běžnými profesními kvalifikacemi by měla být mistrovská zkouška komplexnější. Adepti budou prokazovat schopnost kompletního zpracování zakázky ve svém oboru, tedy zpracování plánu, rozpočtu nebo zadání práce. Budou muset mít rovněž znalosti potřebné k založení a vedení firmy včetně přehledu o účetnictví a daňových povinnostech. Mistrovská zkouška sice nebude u některých učňovských oborů náhradou maturity, jak plánoval exministr školství Marcel Chládek (ČSSD), ale u příslušného oboru by školy měly mít možnost ji uznat jako profilovou část maturity.

---

V Česku přibývá nových společností

Nových firem v Česku rychle přibývá. Jen za první pololetí podnikatelé založili přes 13 730 společností. Vyplývá to z informací poradenské společnosti Bisnode. Trend souvisí s pozitivním vývojem české ekonomiky. Celkem úřady v Česku registrovaly už více než 440 tisíc společností. Podle odhadů analytiků by tak letos mohlo vzniknout dokonce nejvíc firem za posledních devět let - jejich počet by tak přesáhl i rekordní předkrizový rok 2007.

---

Tzv. medicínská turistika v Česku roste

Zahraničních klientů, kteří využívají služeb českých lékařů, jsou tisíce a každým rokem jich přijíždí víc. Kromě kvality hraje hlavní roli cena. Za jednotlivé zákroky tu totiž zahraniční klienti zaplatí až třikrát méně, než by je stála operace doma. Jen pro příklad - zvětšení prsou v Německu stojí v průměru kolem dvou set tisíc korun, na českých klinikách je to ale o polovinu méně. I proto klientů ze zahraničí každoročně přibývá - a to až o 15 procent. To potvrzuje i plastický chirurg Ondřej Měšťák:

"Jedna část jezdí na doporučení pacientů, kteří už byli operovaní v ČR a ta druhá skupina jezdí primárně za nižší cenou. Trend je obecně zvyšující se - jezdí čím dál tím víc cizinců na různé lékařské zákroky. Nejčastěji přijíždějí z Německa, Velké Británie a také z Ruska."

Pacienti ze zahraničí v Česku stráví zhruba dvakrát víc času než běžný turista - utratí tedy nejen za operaci, ale taky za nákupy oblečení, jídla nebo i za cestování. Kromě medicínských zákroků tu navíc často absolvují i doléčení nebo navštěvují lázně. Právě do lázní jezdí každoročně kolem sto tisíc cizinců. V posledních dvou letech jich ale ubývá - a to hlavně Rusů a Němců.

---

Podle sázkových kanceláří Češi na letní olympijské hry prosází stovky milionů korun

Ilustrační foto: Filip Jandourek

Na letní olympijské hry v Riu de Janeiru netrpělivě čekají nejen fanoušci, ale taky sázkové kanceláře. Ty odhadují, že Češi na tuhle událost prosázejí stovky milionů korun.

Třeba Tipsport každý den přijímá sázky kolem jednoho milionu korun. Při vypisování sázek zatím vedou kolektivní sporty. Společnost Fortuna odhaduje, že přijme tikety za více než 350 milionů korun. Z peněženek ale Češi zatím tahají spíš desetikorunové částky, jak potvrzuje i Václav Sochor ze sázkové kanceláře Chance:

"Lidi zatím sází spíš menší částky. Sázkařů, kteří si vsadí dvacku nebo padesát korun, tak těch asi vždycky bude většina. Ale máme i početnou skupinu těch, kteří sázejí pětimístné částky na nízké kurzy - takzvaně na jistotu."

Podle bookmakerů objem sázek nepřekoná letošní fotbalové Euro. Tehdy Češi prosázeli skoro dvě miliardy korun. Olympiáda se tak podle odhadů sázkových kanceláří přesune až na třetí místo - a to i za mistrovství světa v hokeji.