Někteří ministři si při jednání o rozpočtu na příští rok na ministerstvu financí vyjednali více peněz pro své rezorty. S navýšením mohou už nyní počítat ministerstva spravedlnosti, školství, kultury a životního prostředí.
Někteří ministři si už vyjednali více peněz pro své kapitoly
Andrej Babiš, foto: YouTube (kanál ANO 2011)
Někteří ministři si při jednání o rozpočtu na příští rok na ministerstvu financí vyjednali více peněz pro své rezorty. S navýšením mohou už nyní počítat ministerstva spravedlnosti, školství, kultury a životního prostředí. Podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) ale i nadále přetrvává velký rozdíl mezi požadavky resortů a možnostmi rozpočtu především u kultury, místního rozvoje, spravedlnosti a školství. Naopak konečná shoda je podle něj u obrany a životního prostředí.
Například ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) po jednání řekl, že se se šéfem státní pokladny dohodl na navýšení rozpočtu svého resortu o 650 milionů korun. Pelikán původně požadoval navíc dvě miliardy. Peníze chce využít na růst platů a zvýšení počtu pracovníků v justici a Vězeňské službě. Chystá se také projekt, jehož cílem je technicky vybavit všechny soudní síně tak, aby soudy mohly plnit svou povinnost nahrávat jednání. Ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD) dostala navíc 350 milionů korun na navýšení kapacit škol kolem Prahy.
Učitelé dostanou přidáno už v září - schválila to vláda
Bohuslav Sobotka, foto: Katarzyna Czerwińska, CC BY-SA 3.0 PL
Učitelé budou mít od září vyšší platy. Schválila to vláda. Celkem jim porostou mzdy o osm procent. Ti s praxí do šesti let dostanou přidáno zhruba 1300 korun. Ti s delší praxí asi o patnáct set. Premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD rozhodnutí kabinetu přivítal: "Potvrdili jsme záměr růstu platů učitelů ve středních a základních školách od 1. září. Stejně tak vzrostou také platy od 1. září těm pracovníkům školství, kteří nejsou učiteli." Třeba školníci nebo kuchařky - dostanou navíc o pět procent.
Vláda plánuje také navýšit platy lékařů a sester o deset procent tři roky po sobě. Novinářům to při návštěvě znojemské nemocnice řekl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Podle něj je navýšení mzdy domluveno pro příští rok. V dalších dvou letech na to vláda bude hledat peníze.
Vláda schválila investiční smlouvu s General Electric za 10 mld
Jan Mládek, foto: ČT24
Vláda schválila investiční smlouvu se společností General Electric (GE), která v Česku plánuje stavbu závodu pro vývoj, testování a výrobu turbovrtulových motorů. Hodnota investice je odhadována na více než 9,5 miliardy korun (350 milionů eur). Novinářům to řekl ministr průmyslu Jan Mládek (ČSSD).
GE by v novém závodě měla zahájit výrobu do konce roku 2022. Česko by se díky investici dostalo mezi pět států, ve kterých jsou vyvíjeny a vyráběny letecké motory.
Stát půjčí těžební společnosti OKD 700 milionů korun
Důl Paskov, foto: archiv OKD
Stát půjčí těžební společnosti OKD, která je v úpadku, 700 milionů korun. Na jednání o tom rozhodla vláda. Peníze půjčí státní podnik Prisko, který spadá pod ministerstvo financí. Záměr poskytnout půjčku kritizovala pravicová opozice. Podle ní půjde o dar. Podle materiálu plánuje OKD v případě reorganizace, kterou stát preferuje před konkurzem, uzavřít důl Paskov na konci letošního roku, uzavření dolu Darkov pak má následovat v roce 2017, důl Lazy v roce 2018, důl ČSA v roce 2021 a doly ČSM v roce 2023. Provozní úvěr by měl být splacen do okamžiku ukončení případné reorganizace.
Sdílená ekonomika v Česku bude zřejmě potřebovat regulaci
Foto: Jan Rosenauer, archiv Českého rozhlasu
Pronájem bytu, který majitel nevyužívá. Placená jízda s řidičem, který jede stejným směrem nebo výměna kohoutku sousedem. To vše patří do tzv. sdílené ekonomiky. A právě tu zřejmě čeká nová definice podnikání a nová pravidla. Hlavně kvůli rychlému rozvoji firem jako je Uber, Liftago nebo třeba AirBnB. Do konce roku by měla vzniknout vládní ekonomická a právní analýza sdílené ekonomiky.
Podle názoru Evropské komise existuje dostatečná legislativa regulující tento trh, na národní úrovni už není třeba regulaci víc zpřísňovat. Hospodářská komora tvrdí, že sdílenou ekonomiku čeká dynamický rozvoj, který by neměla omezovat pravidla, regulace ani zákazy. Potvrzuje to prezident komory Vladimír Dlouhý:
Vladimír Dlouhý, foto: Filip Jandourek, archiv Českého rozhlasu
"Správným způsobem zezdola vznikají nové podnikatelské aktivity, které asi umožní deregulovat tradiční přeregulované sektory. Má to samozřejmě dopady daňové, a možná to bude vyžadovat určitou redefinici v pojmu podnikání. To je na státní správě nejenom u nás, ale na celém světě, aby se s tím dokázala vypořádat."
Analytici dodávají, že sdílenou ekonomiku využívá jen v Česku milion lidí. Ve Velké Británii je to dokonce pětinásobek. V Česku se do budoucna odhaduje její podíl kolem jednoho až dvou procent HDP.
Ministerstvo zemědělství do konce června vyplatilo téměř sto procent evropských dotací
Foto: ČT24
Ministerstvo zemědělství do konce června rozdělilo mezi zemědělce téměř třicet miliard korun z evropských dotací. Od loňského května tak resort vyplatil přes 99 procent přidělených peněz. Podle ministra Mariána Jurečky (KDU - ČSL) patří Česko mezi unijními zeměmi při čerpání peněz k těm úspěšnějším:
"Na rozdíl od států, jako je Rumunsko, Francie nebo Velká Británie, které měly na konci června problém vyplatit potřebné množství přímých plateb, tak Česká republika je v popředí, pokud jde o objemy vyplácených peněžních prostředků zemědělcům."
Žně jsou kvůli dešti pomalejší, sklizeno je 15 pct ploch obilovin
Foto: YouTube
Sklizeň v uplynulém týdnu pokročila, stále je ale kvůli dešťovým přeháňkám pomalejší než loni. K pondělí 25. července bylo sklizeno 15 procent ploch základních obilovin a 29,1 procenta ploch řepky. Loni touto dobou byla sklizena víc než čtvrtina ploch obilovin a téměř polovina ploch řepky. Nejpomalejší jsou žně v Karlovarském kraji a sklizeň zaostává také v Moravskoslezském a Libereckém kraji. Naopak tradičně nejdál je touto dobou sklizeň v Jihomoravském kraji, kde jsou obiloviny odvezeny téměř ze třetiny polí a řepka skoro ze 60 procent ploch.
Češi utrácejí na internetu večer
Foto: blackzheep, FreeDigitalPhotos.net
Košíky v internetových obchodech se nejčastěji plní kolem deváté hodiny večer. Zjistil to průzkum jednoho z největších poskytovatelů plateb na síti, společnosti PayU. E-shopy navíc čekají v letošním roce rekordní tržby, podle očekávání Asociace pro elektronickou komerci by lidé měli na internetu utratit víc než 130 miliard korun. Nejvíc objednávek přijímají obchody kolem 15tého dne v měsíci. Tedy ve dnech, kdy lidem na účty přichází výplata. Podle ředitele Asociace pro elektronickou komerci, Jana Vetyšky, utratí letos Češi minimálně o 15 procent víc než loni.
Počet dolarových milionářů v Česku roste
Foto: pakorn, FreeDigitalPhotos.net
V Česku loni vzrostl počet dolarových milionářů o více než osm procent na rekordních 23.200 lidí. Celosvětový růst byl o 4,9 procenta na 15,4 milionu. K rychlému růstu v ČR přispívá růst hrubého domácího produktu, státní úspory a růst cen nemovitostí. Vyplývá to ze zprávy ohledně světového bohatství, kterou prezentovala společnost Capgemini.
Řemeslníci chtějí omezit činnost takzvaných hodinových manželů, prý jim berou práci
Foto: bigevil600, Free Images
Takzvaní hodinoví manželé možná už brzy nebudou moci opravit rozbitou skříň nebo třeba vymalovat pokoj. Navrhuje to Asociace malých a středních podniků. Jak zjistil zpravodajský web Českého rozhlasu, asociace chce, aby hodinoví manželé mohli v domácnostech jen vypomáhat, třeba s mytím oken nebo se sekáním trávy. Klasickým živnostníkům, třeba truhlářům nebo zedníkům, vadí, že jim hodinoví manželé berou práci. Potvrzuje to předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček:
"Není možné připustit, že tito řemeslníci budou dělat vysoce kvalifikovanou práci například na bázi elektrikářů, nebo budou zpravovat kotel. To jsou kvalifikované práce, na které musí mít každý řemeslník své oprávnění. Dokonce se uvažuje, že to bude podložené mistrovskou zkouškou. A ten, kdo je v režimu hodinového manžela, tak to nemůže suplovat." Ministerstvo průmyslu návrh projedná, komentovat ho ale zatím nechce.
Ceny starožitností rostou
Ilustrační foto: archiv Radoslava Turka
Trhu se starožitnostmi se v Česku daří! Na koupi 10ti nejdražších starožitností letošního půlroku byste potřebovali 13 milionů 700 tisíc korun. K těm s nejvyššími čísly na cenovkách patřily kategorie militarií, nábytku nebo třeba hodin. Napsal to server Artplus. Rekord prvního pololetí drží turecká šavle z 1. poloviny 17tého století. Tu si nový majitel koupil za 4 miliony 216 tisíc korun.
Za šest měsíců utratili sběratelé na trhu s uměním rekordní částku - asi 570 milionů korun. Největší zájem je podle starožitníků o výtvarné umění - konkrétně o českou modernu. Vysoké částky ale nejsou na tuzemských dražbách příliš obvyklé, říká editor serveru Artplus, Jan Skřivánek:
Jan Skřivánek, foto: Matěj Pálka, archiv Českého rozhlasu
"Nejvíce hovoříme o miliónových rekordech, ale ty miliónové položky představují asi jedno procento děl, které se na aukcích prodají. Když tato díla necháme stranou, tak průměrná cena na českých aukcích je méně než 40 tisíc korun."
