Ekonomický přehled týdne
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů se při projednávání státního rozpočtu shodli, že by měl především podporovat hospodářský růst a zaměstnanost. Rozpočet, který je navržen se schodkem 70 miliard korun, má podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) připraveny peníze na zvládnutí migrační krize. Peníze mají jednotlivé resorty a existuje také několikamiliardová rezerva v rozpočtu na neočekávané události.
Tripartita se shodla, že rozpočet by měl podpořit růst
Premiér uvedl, že ministerstvo práce a sociálních věcí by mělo v krátké době vypracovat analýzu struktury nezaměstnaných a volných pracovních míst. "Úřady tak budou moci předložit konkrétní návrhy v aktivní politice nezaměstnanosti. Máme totiž 450.000 nezaměstnaných a přitom 100.000 volných pracovních míst," uvedl premiér Sobotka. Vláda bude rozpočet schvalovat na svém zasedání 23. září.
Sobotka: Rostoucí ekonomiku brzdí dopravní infrastruktura
Horší dopravní infrastruktura je podle předsedy vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) jedním z limitujících faktorů, který brzdí jinak velmi vysoký růst ekonomiky. Vláda chce v příštích letech urychlit dostavbu dlouho odkládaných dálnic.
Dále chce zvyšovat rozdíl mezi minimální mzdou a dávkami, aby byl co nejvíc motivační a ještě více klesala nezaměstnanost. Za další brzdu rozvoje ekonomiky premiér na sněmu Svazu průmyslu a dopravy označil digitalizaci státní správy a digitalizaci průmyslu, v níž jsou výrazně napřed například pobaltské státy.
Každý dvanáctý podnikatel v Česku je cizinec
Každý dvanáctý podnikatel v Česku je cizinec. Převažují Ukrajinci, Vietnamci a Slováci, přibývá ale i Němců. Skoro třetina z nich podniká v maloobchodu, následuje stavebnictví a taky vzdělávací činnost - tedy hlavně výuka jazyků a překladatelství.
Z průzkumu navíc vyplývá, že cizinci vykazují zisk častěji než čeští podnikatelé. Ten je ale současně zhruba o čtvrtinu nižší než právě u tuzemských firem.
Od začátku letošního roku už požádalo o azyl v Česku skoro 1000 cizinců - a to je zhruba o 420 víc než tomu bylo loni. Jde hlavně o Ukrajince, Syřany a Vietnamce. České firmy se netají, že by právě o ně měly zájem. Firmy preferují zejména pracovníky, kteří mají technické vzdělání, umí anglicky a jsou ochotní se rekvalifikovat. Z ankety Svazu průmyslu a dopravy mezi desítkami českých podniků vyplývá, že by okamžitě přijaly minimálně pět tisíc pracovníků.
ČR vyváží do Ruska stále méně
"My jsme zaznamenali například v oblasti turistického ruchu poměrně velký výpadek ruské klientely, která byla zvyklá v minulých letech do České republiky jezdit. Snažíme se už delší dobu podnikat kroky, které by vedly k tomu, aby tato ruská klientela alespoň zčásti byla nahrazena klientelou z Číny."
ČR zůstává 42. nejsvobodnější ze 157 ekonomik světa
Česká republika je stejně jako loni 42. ekonomicky nejsvobodnější zemí ze 157 sledovaných států světa. Vyplývá to z žebříčku "Economic Freedom of the World Index " (index ekonomické svobody) kanadského institutu Fraser. Nejsvobodnější zemí světa je podle žebříčku tradičně Hongkong, naopak nejméně svobodná je Venezuela.
Hlavní ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda uvedl, že Česká republika má na to, aby se v žebříčku umístila mnohem výše. Dopouští se však podle něj řady omylů. "Například podnikatele mnohdy stále stát spatřuje spíše jako "parazita" než jako potenciálního inovátora a zásadního přispěvatele k hospodářskému rozkvětu," uvedl.
Ministerstvo financí chce zpřísnit podmínky pro nebankovní půjčky
Podmínky pro nebankovní půjčky se zřejmě zpřísní. Ministerstvo financí připravilo zákon, který zároveň víc ochrání spotřebitele. Umožní například splatit dluh kdykoli, snižuje i sankce za pozdní splátky. Poskytovatelé úvěrů se budou muset registrovat u České národní banky, která je bude i kontrolovat a v případě nedostatků odebírat licence. Nebankovní instituce už by také neměly dát úvěr někomu, kdo na splátky nemá. Říká za autory předlohy finanční expert ČSSD Martin Pros:
"Každý poskytovatel spotřebitelského úvěru bude muset prozkoumat, jestli máte takové příjmy a výdaje, abyste byl schopen tu půjčku splácet. Pokud to neudělá, tak budou následovat sankce ze strany České národní banky. A ty jsou odstupňovány od 5 až do 20 miliónů."
Státní zaměstnanci dostanou od listopadu přidáno
A přilepší si i zdravotníci. Lékaři a další pracovníci ve zdravotnictví dostanou od ledna přidáno pět procent. Odboráři na jednání s ministrem Svatoplukem Němečkem (ČSSD)a premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) neuspěli s požadavkem na vyšší růst výdělků.
Podle premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) navýšení platů schodek státního rozpočtu neovlivní:
"Ty peníze půjdou na vrub nečerpaných položek státního rozpočtu, které by jinak byly ve státním rozpočtu ušetřeny. Část těch peněz se zase do státního rozpočtu vrátí v podobě daní a odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Část peněz se také vrátí ve větší spotřebě. Je to i určitá pobídka pro státní zaměstnance."
ÚJV Řež se bude podílet na odvozech jaderného paliva do Číny
Společnost ÚJV Řež (dříve Ústav jaderného výzkumu Řež) se bude podílet na odvozech použitého jaderného paliva z afrických a asijských elektráren, které mají čínské reaktory, zpět do Číny. Mělo by se tím bránit zneužití paliva, například teroristy.
Zakázku společnost získala mimo jiné i proto, že spolu s firmou Škoda JS vyvinula speciální přepravní kontejnery. Od roku 2007 se společnost podílela na odvozech vyhořelého paliva z výzkumných reaktorů ve 13 zemích. ČTK o tom informoval mluvčí ÚJV Řež Vladimír Věrčák.
Kofola přesouvá svoji základnu z Polska do ČR
Kofola má osm výrobních závodů, působí v Polsku, České republice, na Slovensku, ve Slovinsku a v Rusku. Zaměstnává 2300 lidí, z toho zhruba 700 v Česku. V letošním prvním pololetí vzrostl Kofole hrubý zisk o 25,2 procenta na 1,291 miliardy korun. Generální ředitel společnosti Jannis Samaras, který se v roce 2011 stal podnikatelem roku ČR, se narodil v Československu řeckým rodičům. Jeho otec přišel do země jako dítě s vlnou řeckých migrantů po druhé světové válce.
Kvůli suchému létu bude sklizeň chmele o třetinu nižší
Mimořádně suché a horké léto se promítlo i do letošní úrody chmele. Podle předběžných odhadů letos pěstitelé sklidí kolem 4 tisíc a 100 tun, což je o více než třetinu méně než loni. Chmelaři čekají, že se jim tržby propadnou až o 350 milionů korun a chtějí proto vyjednávat s ministerstvem zemědělství o finančí pomoci.
"Na štokách bylo malé množství hlávek. I když chmel odkvetl a nasadil, tak hlávky vlivem sucha nedokázaly dozrát, nedokázaly se uzavřít. Bohužel ani tvorba alfa hořkých kyselin, které jsou první, které se při kvalitě chmele hodnotí, tak úroveň letošního roku je minimální."
České pivovary spotřebují přibližně pětinu české produkce, zbytek chmele se vyváží. Většinou mají pěstitelé nasmlouvanou úrodu na několik let dopředu. Česko není jedinou zemí, kterou zasáhla vedra. Největším pěstitelem chmele na světě je sousední Německo a i to se potýká s velkým propadem produkce.
Čeští farmáři získají od EU 313 milionů kvůli nízkým cenám mléka
Čeští farmáři získají přes 300 milionů korun z rozpočtu Evropské unie k zajištění likvidity a jako kompenzaci ztrát za nízké výkupní ceny mléka. Sdělilo to ministerstvo zemědělství s tím, že peníze půjdou také na podporu soukromého skladování sušeného odtučněného mléka, másla a sýra. Podle ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) však není tento krok dostatečný, unie by podle měj měla zvýšit intervenční ceny mléka.
V celé Evropské unii výkupní cena mléka klesá kvůli zrušení mléčných kvót a zavedení ruského embarga na dovoz potravin. V ČR se pohybuje pod výrobními náklady.
Majitel Čedoku kupuje hotelový resort v Chorvatsku
