Česko má nejnižší úrokové sazby v Evropské unii
Bankovní rada ČNB minulý týden nečekaně prudce snížila úrokové sazby, a to o tři čtvrtě procentního bodu na úroveň 2,75 procenta. Důvodem tohoto kroku, který finanční trh skoro šokoval je, mimo jiné, i nová makroekonomická prognóza ČNB. Více k tomu Zdeněk Vališ.
Trh sice čekal, že centrální banka se sazbami pohne, protože i jinde v Evropě klesají sazby. Nikdo nevěřil, že to bude tak radikální krok. Razancí je překvapen i analytik Československé obchodní banky Petr Dufek.
„Tak rychlé snižování úrokových sazeb jsme tady měli před šesti lety. V dnešní době jsme spíše čekali, že centrální banka bude postupovat v dílčích krocích, postupně malé krůčky a směrem k úrovni pod třemi procenty.“
Banka uvažovala o snížení sazeb už dříve, ale držela se zatím zpátky kvůli nejisté prognóze o vývoji ekonomiky. Co se tedy mohlo změnit během jednoho dvou týdnů tak zásadně? Guvernér ČNB Zdeněk Tůma tvrdí, že situace se podstatně změnila, což umožňuje více uvolnit měnovou politiku.
„Od té doby nastal vysloveně protiinflační vývoj ve směru předpokladu ochlazení světové ekonomiky a pochopitelně i našich hlavních obchodních partnerů v eurozóně. Vývoj bilance rizik byl jednoznačně protiinflační, a proto jsme se rozhodli pro toto poměrně razantní snížení úrokových sazeb.“
V příštím roce počítá centrální banka ještě s inflací tři procenta. V následujícím roce ale už jen dvě procenta. Dále bude ve světě podle banky pokračovat pokles cen komodit a energií. Výrazně nižší má být také růst cen potravin. Poklesne ale také růst české ekonomiky. Banka ho nyní odhaduje jen na 2,9 procenta.
„Co se týká ekonomického růstu, tak zdůrazňujeme, že bude pod vlivem nižšího vývozu investic i spotřeby domácností, všech složek poptávky.“
Ekonomika tedy potřebuje nějaké impulsy k oživení. Levnější peníze jsou jedním z nich. Zázraky od snížení sazeb ale guvernér Tůma nečeká.„Finanční trhy jsou, řekl bych poněkud zadřené v současné době. Transmise měnové politiky nefunguje, jako jindy. Tohle ovšem souvisí s obnovením důvěry a my nemáme tu ambici nebo spíše nedoufáme, že jedno rozhodnutí o změně úrokových sazeb může vést k úplnému obratu. Přesto věříme tomu, že výrazné snížení úrokových sazeb ovlivní nastavení sazeb na peněžním trhu, včetně toho, za kolik banky půjčují obyvatelstvu a podnikům.“
Snižování úrokových sazeb by se za normálních okolností mělo odrazit i ve snížených sazbách komerčních bank pro své klienty, měly by tedy zlevnit úvěry. České banky v uplynulých týdnech ohlásily zdražení hypoték. Jak dlouho může trvat, než se přizpůsobí novým sazbám? A přizpůsobí se vůbec? Petr Dufek z ČSOB si na jasnou prognózu netroufá.
„Centrální banky sice snižuje rapidně úrokové sazby, nicméně tržní úrokové sazby, které jsou na peněžním trhu a za které si banky půjčují peníze mezi sebou, jsou dnes podstatně výše. A to je situace, kterou jsme tady dlouho neměli. Je to do jisté míry důsledek přelévání finanční krize ze zahraničí tak trochu i na český trh. Centrální banka tedy snižovat sazby může, otázkou je, jestli se sníží sazby v celé ekonomice.“
Ani analytik Raiffeisenbank Michal Brožka si není jist tím, že komerční banky zlevní úvěry.
„Přetrvávající opatrnost při poskytování úvěrů je stále na místě, ekonomika je stále v sestupné fázi a globální finanční krize ještě není za námi.“
Je zde ještě makroekonomický pohled. Ke snížení úrokových sazeb dochází ve chvíli, kdy inflace přestává být strašákem a prioritu získává jednoznačně ekonomický růst. V tomto ohledu Petr Dufek plně souhlasí s guvernérem ČNB Zdeňkem Tůmou.
„Inflace je v podstatě minulostí. Ještě pár měsíců uvidíme čísla začínající šestkou a pětkou, ale v příštím roce dojde k razantnímu snížení inflace, až pod úroveň tří procent. Dokonce si myslím, že existuje velká šance, aby inflace klesala ještě rychleji.“Také s novým odhadem růstu ekonomiky Petr Dufek souhlasí.
„My ve svých prognózách počítáme s podobným růstem okolo tří procent. Určitě už nebude pokračovat takové zlepšování situace na trhu práce, jaké jsme dosud viděli. Vedle toho se zpomalí i růst mezd v ekonomice a tedy i růst spotřeby. Tato situace může přimět tuzemské obchodníky k tomu, aby snižovali své ceny rychleji.“
České úrokové sazby zůstávají nadále nižší než v eurozńě. A to by mělo zároveň přispívat k tomu, aby koruna k euru neposilovala. Z toho mohou mít radost exportéři. Zdeněk Tůma přitom nevylučuje, že v příštích měsících může dojít k dalšímu snížení sazeb. Další snížení očekává i Michal Brožka z Raiffesenbank.
„Já bych tipoval, že sazby ČNB se podívají ještě o něco níž. Spíše to ale bude až v příštím roce.“
A jaká jsou poslední čísla o stavu české ekonomiky? Český statistický úřad tento týden mimo jiné uvedl, že inflace roste a nezaměstnanost klesá. Mýlí se tedy analytici i ČNB ve svých odhadech? Nikoliv. Odborníci považují údaj o inflaci za dobrou zprávu. Tempo jejího růstu se totiž výrazně snížilo. To, co letos stále ještě ceny zvyšuje, jsou deregulace a lednové daňové změny, tedy zvýšení zvýhodněné sazby daně z přidané hodnoty. Naopak nezaměstnanost se podle odborníků začne zvyšovat až v příštím roce, protože trh práce reaguje na vývoj ekonomiky s poměrně velkým zpožděním.