Koruna na zvyšování úrokových sazeb nereaguje

Slabý kurz koruny a rychlejší inflace přesvědčila bankéře k dalšímu navýšení úrokové sazby. Jde už o čtvrté zvýšení v řadě a letos celkem o páté. Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu. Teď činí 1,75 procenta. Spotřebitelům tak opět prodraží například půjčky na bydlení.

Foto: Matěj Skalický, ČRo

Důvodem zvýšení sazeb je podle analytiků ekonomický vývoj Česka. Výrazně rostou mzdy, koruna oslabuje a inflace je nad dvouprocentním cílem centrální banky. Kurz koruny se už zhruba rok drží na stejné úrovni, připomíná hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil:

"Za normálních okolností by koruna v reakci na zvýšení sazeb České národní banky posílila. Nicméně v posledních měsících tomu tak není. Koruna je relativně netečná na zpřísňování měnových podmínek, a neposiluje, což nakonec nutí centrální banku, aby sazby zvyšovala rychleji, než si původně myslela."

Ani na čtvrteční rozhodnutí koruna téměř nereagovala. Dalším důvodem ke zvýšení úrokové sazby je inflace - ta se dlouhodobě drží nad dvouprocentním cílem Centrální banky, říká hlavní ekonom Komerční banky, Viktor Zeisel:

"Centrální banka se tak snaží tlumit inflační tlaky. Na růst cen působí zejména zvyšování platů ve veřejném i v privátním sektoru, ale pomáhá k tomu i zvyšování cen energií, kvůli zdražujícím komoditám."

Zvýšení o půl procenta znamená nárůst 250 korun na půjčený milión

Podle guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka jde o poslední zvýšení v tomto roce, pokud se ekonomika bude vyvíjet podle očekávání banky. V příštím roce ale budou centrální bankéři postupovat zřejmě podobně. Úroky by se tak mohly za rok dostat na 2,5 až 3 procenta.

Jak se takové zvýšení projeví na splátkách hypoték? Podraží totiž nejen nové hypotéky, ale i ty, kterým končí fixace, tedy garantovaná doba, po kterou splácejí stejnou částku, připomíná šéfredaktor webu Investujeme.cz, Petr Zámečník:

"Každé zdražení hypotéky o půl procentního bodu znamená zvýšení splátky o 250 korun za každý půjčený milión. Pokud bychom počítali, že se zvýší úrokové sazby o tři procentní body, znamenalo by to nárůst cen hypoték o 1500 korun na jeden vypůjčený milión."

Češi si v průměru berou hypotéku kolem dvou miliónů korun. Mohlo by tak přibývat lidí, kteří nebudou mít na splácení nemovitostí dost peněz. Podle Zámečníka se ale banky budou snažit vyjít svým klientům vstříc - už kvůli tomu, že peněz mají stále dost a sehnat nové klienty je složitější než udržet ty stávající.

Zvýšení úrokových sazeb se projeví spíše na trhu se staršími byty

Foto: Martina Schneibergová

Zvýšení úrokových sazeb České národní banky se víc projeví na trhu starších bytů, u novostaveb méně. Jak uvedl mluvčí Maxima Reality David Jirušek, hypotéku na starší byty si bere asi 70 procent kupujících. Na novostavby asi 40 procent. Roste totiž podíl investorů, kteří je chtějí dál pronajímat.

Podle mluvčí developerské společnosti Central Group Marcely Fialkové nejsou hlavním problémem postupně rostoucí sazby, ale zejména nedostupnost hypoték z hlediska množství vlastních příjmů a celkové bonity. Právě nedostatek vlastních prostředků je pro zájemce o bydlení v Praze tou největší překážkou," podotkla Fialková.

Poměrně ostře se vyjádřil generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec. Podle něj rozhodnutí centrálních bankéřů zásadně ovlivní sto tisíc domácností, které si každoročně sjednávají hypotéku. "Centrální bankéři tak patří k největším hrobařům snů o vlastním bydlení," dodal Korec.

A největší poskytovatelé hypoték v reakci na zvýšení úrokových sazeb už zvyšují jejich úročení. Hypoteční banka jako lídr trhu zvýší sazby o dvě desetiny s platností od 5. listopadu, Česká spořitelna k jejich mírnému růstu přistoupí od půlky listopadu.