Divnopis: Hylváty

listy1.jpg
0:00
/
0:00

Hylváty jsou dnes jižní částí Ústí nad Orlicí. Hloubětín zase najdeme ve východní částí Prahy. Kde se vzala jejich jména?

Mně jde o to, proč se Hylváty jmenují Hylváty.

„No to já bych taky rád věděl,“říká pan Jiří Doleček. Jeho žena Drahoslava ale přece jen jednu teorii má: „Jako Hulváty, ne?“

Jazykovědec Milan Harvalík souhlasí s tím, že slovo hulvát se v souvislosti s Hylváty používalo. Bylo to proto, že nedaleko procházela až do konce II. světové války národnostní hranice mezi Čechy a Němci: „Ale to původně nemuselo znamenat jenom toho hulváta jakožto člověka nezdvořilého, ale také trouk nebo klacek.“

Pochopitelně to Češi používali jako hanlivé označení Němců. Patrně se to ale v té době moc nevžilo, protože nikdo vesnici nepřejmenoval. V našich dějinách se totiž několikrát stalo, že z původně nevinných názvů se nakonec vyklubaly pěkné sprosťárny, které naši předkové zahlazovali přejmenováním obce.

„Třeba jméno pražské čtvrti Hloubětín původně znělo Hloupětín z osobního jména Hlúpata no a lidé radši to chtěli spojovat s nějakým domnělým hloubením a zaměnili v tom jméně 'p' za 'b'.“

Ale vraťme se do Hylvátů, kde jsme ještě nevyřešili původ názvu.

„Dřív se to jmenovalo německy Hilbeten,“ vzpomíná si najednou pan Jiří Doleček a uvažuje nad tím, proč by to tak mohlo být.

„Tak 'hill' to je třeba kopec a 'bed' je třeba postel, jo? Tak v angličtině Hilbeten.“

Jenže angličtina byla tehdy pro Čechy španělskou vesnicí. Jazykovědec Milan Harvalík upozorňuje, že původ jména Hylváty je mnohem starší a pochází z němčiny.

„V němčině kam se obrátíme jsou výrazy podobné jako hülwe, hulwe, hülbe, hulbe, a ty znamenaly louže nebo kaluž.“

Prostě a jednoduše: Hylváty nezaložil žádný hulvát. Prostě to byla vesnice postavená na vlhkém, bahnitém místě.