Divnopis: Brocno

Tentokrát budeme v dalším díle Divnopisu cestovat více než jindy. Zjistíme, jak ke svému názvu přišly vesnice Brocno, Brocná, Ovesná nebo Lipno.

V Brocnu je kaplička, jakou uvidíte málokde. Má na malé věžičce hodiny, což značí, že to muselo být kdysi velice bohaté městečko. Dnes je ciferník zrezlý, hodiny nejdou a Brocno je plné chalupářů. Jediný, kdo tu ví jak přišlo Brocno ke svému jménu, je paní Marta Sankotová. "Vyrostla tady nějaká rostlina a s ní barvili látky. A ta rostlina se jmenovala ´broc´ nebo jak."

Jazykovědec Milan Harvalík souhlasně kývá a přidává informaci, že jméno Brocno má stejný původ, jako název vesnice Brocná u Rychnova nad Kněžnou. "Bylo to označení rostliny, konkrétně jde o tzv. kořen červený, jak se uvádí v některých starších pramenech, popřípadě kořen mořeny barvířské."

Je to bylina, která na našem území není domácí, je jihoevropského původu.

"Dostala se k nám a pěstovala se, protože její oddenky a kořeny obsahovaly látky, z nichž bylo možné vytvořit barvivo," upřesňuje Milan Harvalík.

Takže když je někdo zbrocen krví, tak je vlastně obarven červeným barvivem?

"Ano."

Dneska už tady ta rostlina neroste?

"Už né", směje se paní Sankotová," už dávno ne. To bylo ve 13. století."

Podle jazykovědce se dá jméno vesnice vyložit stejně jako třeba Lipno.

"Což je místo ´lipné´, kde jsou lípy. Stejně tak třeba jméno Ovesná jako místo ´ovesné´, kde se pěstuje oves. Takže Brocno je místo ´brocné´, kde rostl nebo se pěstoval ´broc´ nebo ´brotec´, čili tahle mořena barvířská."