Divnopis: Škůdra

Obec s podivuhodným názvem Škůdra najdete nedaleko Strakonic. Zatímco však určit její polohu je úkol více než jednoduchý, její jméno zůstává záhadou.

Kašperk

Na zápraží jednoho stavení sedí asi třicetiletý muž s kamarádem. Ptáme se, proč se to tu jmenuje Škůdra.

„My jsme byli strážný oddíl,“ vzbuzuje naši zvědavost Václav Křiváček a připomíná, že lidé odsud měli strážit hrad Kašperk. „Škůdra původně byla tady nahoře na kopci. A odtamtud je vidět hrad Kašperk a Rábí,“ doplňuje kamaráda pan Václav Dolíška a připomíná, že na tom asi něco bude. Nedaleko odsud jsou totiž ještě dvě další Škůdry. Jenomže ten tvar Škůdra není původní, říká nám paní Marie Kutičková. „Já co vím od tatínka, tak to byla kdysi Scodra.“

Jazykovědec Milan Harvalík pátral, kde mohl. Našel několik odborných prací, věnovaných výkladu jména Škůdra, ale prý z toho nic kloudného nevyplývá. „Jedna z možností spojuje jméno Škůdra s výrazy 'škudlý' nebo 'škudrný', které souvisely s výrazem znamenající chudý. Takže potom by to byla nějaká lokalita, která byla zřejmě neúrodná, nevýnosná, chudá.“

„Tomuhle tomu se tady říkalo Růžové údolí,“ protestuje paní Alice Dolíšková. Pátrali jsme tedy po původu označení Růžové údolí a dopátrali jsme se u paní Hany Krejčové. „Protože tam se kdysi hodně pěstovaly jabloně. A když po jaru ty jabloně kvetou, tak to skutečně růžoví.“

„No vlastně jste mi to tím potvrdil, že ta Škůdra nebude to chudé, já nevím, kamenité a jaké území,“ raduje se jazykovědec Milan Harvalík, jak mu vědecké teorie vycházejí. Jenomže my zase nic nevíme. A v takové situaci si lidé nejraději vypomáhají báchorkami.

„Tady se tradovalo, že na velkém kopci seděl čert a že to tady měl jako vejminek. A že prej potom nějak bouch ocasem a tady se udělala ta jáma. A proto jsme jako v dolíku.“

---

My ještě dodejme, že s novou Škůdrou v dolíku sousedí Zvotoky a Tažovice, jejichž názvy nejsou o nic menší záhadou.