Kalendárium

0:00
/
0:00

Co má Landecká venuše společného Brežněvovou doktrínou? No přece 14. červenec, tedy datum, kdy se objevily.

Slyšeli jste už o Landecké venuši? Tato asi 23 tisíc let stará soška se od jiných známých plastických zobrazení žen z tehdejší doby liší neobvykle štíhlými proporcemi a téměř kubistickou formou. Proti Věstonické venuši je to, řečeno dnešním slovníkem, učiněná Barbie. Jen čtyři a půl centimetru dlouhá soška vyřezaná z krevele zobrazuje pravděpodobně tělo mladé dívky na počátku těhotenství. Autor se zaměřil jen na trup – plastika nemá a neměla hlavu ani spodní část nohou, zdůrazněné jsou však partie poukazující na domnělé začínající těhotenství. Před 55 lety, 14. července 1953, ji Bohuslav Klíma objevil na ostravském vrchu Landek a Landecká venuše, známá i jako Petřkovická, je jedinou štíhlou venuší nalezenou v Evropě.


Leonid Iljič Brežněv
Před 40 lety, 14. července 1968, začala ve Varšavě dvoudenní schůzka představitelů Bulharska, Maďarska, Polska a tehdejšího Sovětského svazu. Jejím tématem byla tzv. „kontrarevoluce“ v Československu, jehož představitelé se schůzky nezúčastnili. Stali se však adresátem dopisu, ve kterém se o údajném rozmachu "protisocialistických a revizionistických sil", které "dezorientují dělnickou třídu“ a „podkopávají přátelské vztahy se socialistickými zeměmi" pravilo: "To už není pouze vaše věc." Ze schůzky vyplynulo, že obrana proti možnému odklonu Československa ze socialistické cesty je společnou povinností i právem sousedních zemí, což není nic jiného, než formulace nechvalně proslulé Brežněvovy doktríny a obhajoba pozdější invaze.


Málo událostí, ale hodně narození charakterizovalo kalendář výročí uplynulého týdne.

Ve středu uplynulo 235 let od narození jazykovědce, překladatele a českého národního buditele Josefa Jungmanna.

Před týdnem v neděli oslavil pětasedmdesátiny jeden z nestorů a spoluzakladatelů české transplantační chirurgie Vladimír Kočandrle, jehož světově uznávané kvality nezpochybnila ani jeho angažovanost v KSČ.

V plné síle a se zachovalou elegancí si ve čtvrtek připomněla své osmdesátiny již legendární televizní hlasatelka Heda Čechová. Začínala v Československém rozhlase, odkud v roce 1954 přešla do tehdy opravdu mladinké televize. Na její obrazovce proslula svou krásou a elegancí, což by však nestačilo, kdyby za tím nestál výjimečný hlasový projev. A to nejen kvůli hlasu samotnému, zavzpomínala si v uplynulých dnech v Českém rozhlase Heda Čechová: "Začala jsem uvádět program a začala jsem o tom přemýšlet a řekla jsem si: no přece když s někým mluvím, tak to taky nemám napsané. A tenkrát ale bylo zvykem, že se všechno četlo. Já říkám: ale to se mi vůbec nelíbí. Já přece chci s divákem navázat nějaký kontakt. Já přece nemůžu všechno přečíst. A tím pádem jsem i na sebe trochu upletla bič, protože jsem začala se všechno učit zpaměti, což jsem ovšem z rozhlasu nebyla zvyklá. Takže jsem teda dřela celé odpoledne, rodina-nerodina. No ale začínalo to mít najednou nějaký efekt, diváci si toho všimli, dokonce si představte, že nedávno jeden pán mně napsal, že se velice dobře pamatuje, že jsem byla první, která odložila papíry."

Její životní příběh navíc silně ilustruje temné okamžiky českých dějin: zatímco její otec neunesl vyhození z rozhlasu po únoru 1948 a spáchal sebevraždu, Heda Čechová svůj pozdější úděl nesla odhodlaně, nicméně v ústraní. Pár měsíců po srpnu 1968 zmizela z obrazovky její tvář, o něco později umlkl i její hlas v komentářích cestopisů a byla přeřazena do archivu.

Zhruba v té době shodou okolností skončila kariéra dříve slavné zpěvačky Jany Petrů, které bylo v pondělí 70 let. Připomeňme jeden z jejích největších hitů Den je krásný - v tomto případě s trochou paradoxu a s další shodou okolností - neboť slavnou píseň z prvního českého muzikálu Starci na chmelu spolu s Janou Petrů nazpíval Karel Gott, který tentýž den oslavil o rok méně, tedy 69 let.

Autor: Peter Gabaľ
klíčové slovo:
spustit audio