Divnopis: Kůští
V seriálu „Divnopis" mapujeme divné názvy měst a vesnic celé České republiky. Na Plzeňsku najdete bohatou žeň různých divných názvů. Čeminy, Vstiš, Potvorov anebo třeba Kůští, kam se vydáme s Pavlem Tumlířem a Markem Janáčem.
V Kůští mají v otázce vzniku názvu vesnice celkem jasno, líčí to, co zaslechl od starousedlíků, pan Martin Mráz:
"Že když hnali krávy, tak na ně křičeli něco jako kuš nebo něco takového, aby přeběhly přes cestu, tak proto."
To němečtí osadníci?
"Němečtí, ano."
Podle historických pramenů tu skutečně kdysi německé obyvatelstvo žilo. To potvrzuje jazykovědec Milan Harvalík:
"Tomu odpovídá i to německé jméno, které znělo Kuscht. Dokonce se zachovaly i záznamy, že v lidové výslovnosti to bylo Gurscht, ale jak víme z historických pramenů, to původní osídlení tam bylo slovanské respektive české, a jméno je tedy domácího původu."
A tak se ptáme místních kluků, co jim to slovo "kůští" připomíná:
"Křoví."
Proč křoví?
"Houští, jako že je toho křoví víc."
A co to připomíná tobě?
"Mně jako třeba kumšt, jako kůští, kumšt."
Jazykovědec Harvalík ani nekomentuje, a vypráví:
"Soudíme, že místní jméno 'kůští' vzniklo z osobního jména 'Kóžka', které v současné češtině dalo vznik příjmení Kůžka, tedy malá kožka, kůžička. Původně ten tvar zněl 'kóžčie'. Bylo to zřejmě ve spojení s podstatným jménem 'ves', a znamenalo to tedy 'kožková ves'. Dalším hláskovým vývojem to 'ž', které tam bylo tak, jak to známe z toho slova 'kůže', 'kůžička' a tak dál, se s podobou znělostí, protože následovalo neznělé 'č', změnilo na 'š', a pak už celkem nic nebránilo tomu, aby vznikl z toho tvaru 'kóžčie' dnešní tvar 'kůští'."
Divnopis si můžete koupit také jako bohatě ilustrovanou knihu. Vyšla ve vydavatelství Českého rozhlasu - Radioservis, které má katalog na internetové adrese www.radioservis-as.cz.
