Divnopis: Bedlno

Na řadě je další část letního cestování po vesnicích s divnými názvy.

Na lavici sedí tři starší občanky a povídají si. Jinak nikde nikdo. Tak vypadá víska Bedlno brzy odpoledne, když jsme zastavili na návsi u kapličky a pídili se po historii.

„No já o historii nevím tady nic, vy musíte vědět...“

„No my taky nevíme. Co my, už starý...“

- A kdo by třeba věděl, proč se to tady jmenuje Bedlno?

„Že rostou tady bedly.“

- Rostou opravdu?

„No rostou, rostou, to víte, že rostou.“

„Protože tady byli bedliví lidi.“

Názor domorodců je velice blízký pravdě, říká jazykovědec Milan Harvalík. „Existovalo totiž přídavné jméno, které znělo 'bedlný', a tady už jsme možná blízko našemu dnešnímu 'bedlivý'. Čili znamenalo to vlastně ves bedlivých, opatrných lidí. Harvalík připomíná, že první zpráva o Bedlnu je už z roku 1275. Jméno vísky mohlo vzniknout jedním ze dvou možných způsobů: buď byli místní obyvatelé natolik ješitní, že si sami dali název, ve kterém se chválí jako opatrní, anebo udělali nějakou hloupost, a lidé z okolí jim začali 'bedliví' přezdívat posměšně.

„Profous, který se zabývá výkladem tohoto jména, ostatně jako všech místních jmen z českého území, se ale domnívá, že spíš to bylo nějaké to ironické označení“, dodává Harvalík.

„A co to znamená to 'bedlivý'?“

„No pracovitý, pracovitý...“

- A kde jsou teď pracovití lidé?

„Už pod zemí.“