Přehled tisku
Nevábný obrázek nakreslilo v pondělí jednání soudu, na němž se probíralo zákulisí kauzy Čunek, píše ve svém komentáři deník Právo. Podle něj se to však čekalo. V mocenských sférách se u nás rozmohlo užívání zásady účel světí prostředky. Svědčí o tom jak sázka na přeběhlíky při volbě prezidenta nebo kauza Čunek, ale také učebnicový příklad Stanislava Grosse.
Podobným tématem se zabývá také komentář Hospodářských novin. Budoucí Grossové a Krausové mohou klidně spát, protože český parlament přijal bruselskou směrnici proti praní špinavých peněz s dovětkem, že banky a další instituce mohou provádět hloubkové kontroly jen u kont politiků, kteří působí v zahraničí. V případě Čechů tedy jen u europoslance a komisaře Vladimíra Špidly. Tím, že přijali zákon proti praní špinavých peněz, naši poslanci uznali, že nebezpečí politické korupce je nutné čelit všemi prostředky. Zároveň ale naše mocenská elita dala najevo, že veškeré zbraně proti korupci taseny nebudou. Bude tedy těžké, ne-li nemožné naslouchat s důvěrou hlasatelům velkých změn třeba ve zdravotnictví při vědomí toho, že únikové cesty pro korupční peníze nejsou střeženy s nejdůslednější bedlivostí, uzavírá deník.
V Česku se rozjíždí převratný a zcela nový byznys, všímá si Mladá fronta Dnes. K renomovaným genetickým pracovištím při fakultních nebo univerzitních nemocnicích přibývají soukromé firmy, které nabízejí genetickou analýzu DNA. Jedna z nich před časem vyrukovala s testy, které identifikují původ lidí, a tudíž i to, odkud do Česka přišli jejich předci. Neméně zajímavý program nabídla jiná soukromá firma: za 17 tisíc korun může klient získat stostránkovou studii zevrubně "pitvající" míru jeho dispozic k nejrůznějším chorobám. Lidé si tak odnášejí doporučení, jak změnit životní styl, aby se "geneticky zakódované" předpoklady k nemoci minimalizovaly. Přední čeští genetici ale považují tyto závěry za vědecky nepodložené. Žádná zdravotní pojišťovna také se soukromou laboratoří neuzavřela smlouvu, píše Mladá fronta Dnes.
Komentátor Lidových novin pokládá za dobrou zprávu, že premiérova syna nevzali na školu. Aby se to stalo třeba synovi Lubomíra Štrougala, to prostě nebylo z tohoto světa. Není na té možnosti, že se syn předsedy vlády nemusí dostat na školu, i něco až opojně povzbudivého? ptá se autor komentáře a konstatuje, že lepší doklad demokracie si snad nelze představit.
Vicepremiér a předseda lidovců Jiří Čunek po půlročním váhání nakonec zveřejnil loňské usnesení o zastavení jeho trestního stíhání v údajné korupční kauze. Text, který sepsal jihlavský okresní zástupce Arif Salichov, poskytl Čunek exkluzivně deníku Právo. Salichov v usnesení jmenuje několik důkazů i svědectví, která ho k zastavení stíhání vedla. Jde například o výpověď manželky majitele realitní firmy H&B Real Petra Hurty. Ten byl z uplácení Čunka podezřelý. Martina Hurtová mimo jiné zcela popřela, že by v době, kdy měla podle policie úplatek Čunkovi přinést, vstoupila do budovy vsetínského městského úřadu. Salichov také opakovaně zpochybňuje věrohodnost hlavní svědkyně případu Marcely Urbanové, která pracovala jako Čunkova sekretářka na vsetínské radnici a tvrdí, že viděla, jak Čunek půlmilionový úplatek převzal. Jiří Čunek zveřejnění dokumentu původně odmítl. Poté, co podle jeho slov pokračovalo zpochybňování zastavení jeho stíhání a po opakovaných snahách o politizaci problému, názor přece jen změnil, uvádí deník Právo.
Ambiciózní plán, jak se u příštích voleb vyhnout patovým výsledkům, je hotov - a hned v osmi provedeních, píší Hospodářské noviny. Nový volební zákon, který za měsíc projedná vláda, počítá s největšími zásahy do volebního systému od posledního neúspěšného pokusu z dob opoziční smlouvy. Jednotlivé varianty vypracovali přední čeští experti. Je mezi nimi například nový italský model, díky kterému letos vyhrál Silvio Berlusconi - vítěz dostane bonus a strany jdou do voleb jako koalice, což by v Česku mohlo oslabit komunisty. Anebo model polský, kdy každá strana, která získá například víc než dvacet procent hlasů, dostane zvláštní bonus. Ministerstvo spravedlnosti se podle deníku k materiálu nechce vyjadřovat, dokud ho neprojedná.
Od příštího roku budou stovky léků pro pacienty dostupnější, informují Lidové noviny. Například pro slabší léky na cholesterol s obsahem statinů nebo hormonální antikoncepci by mohli lidé chodit rovnou do lékárny, místo aby si nejdřív vyzvedli u lékaře recept. Podle ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv Martina Beneše je jejich cílem zvýšit dostupnost řady léčivých přípravků z rukou lékárníka. Vedle dnešních léků na recept a bez lékařského receptu tak vznikne od ledna 2009 nová skupina - léky bez receptu s omezením. To se může týkat třeba věku nebo počtu balení přípravku. Takto vydané léky si bude pacient platit sám, i kdyby na ně na recept přispívala pojišťovna.
Dlužíte dopravnímu podniku pár stokorun za černou jízdu? Nebo jste odmítli zaplatit pokutu policistovi za dopravní přestupek? Dejte si pozor i na tyto dluhy, mohou mít velké následky, varuje deník Právo. I takovým dlužníkům totiž může být například obstavena nemovitost. Pokud je totiž na základě dluhu nařízena exekuce na majetek dlužníka, musí podle katastrálního zákona dojít k jejímu zápisu v katastru a vlastník ztratí možnost do skončení exekuce se svou nemovitostí nakládat. To znamená, že ji nebude moci prodat, darovat, ani zastavit třeba za hypotéku od banky. Výše dluhu v tom nehraje žádnou roli. Zápis soudem nařízené exekuce komplikuje život nejen drobným dlužníkům, ale i katastrům nemovitostí. Ty mají práce nad hlavu a přesto musí každoročně udělat přednostně statisíce zápisů o exekuci, píše deník Právo.
Pokud bude chtít nějaký medvěd v budoucnu bezpečně překročit dálnici D47, strach může nechat v lese - píšou Hospodářské noviny. Fond dopravy na Ostravsku totiž zaplatí dálniční nadchod určený právě medvědům. Bude stát téměř půl miliardy korun. A to přesto, že náměstek fondu Jiří Novák připouští, že ve zmíněné oblasti medvěda nikdo nikdy neviděl. Nadchod si ale podle něj prosadily ekologické organizace. Podle údajů mysliveckých sdružení byl poslední moravský medvěd pravděpodobně uloven roku 1893 na bývalém arcibiskupském velkostatku Hukvaldy. Jeden medvěd se prý toulal ještě roku 1908 po Moravskoslezských Beskydech, ale vrátil se zpět na Slovensko. Od té doby nebyl podle Hospodářských novin medvěd hnědý na území Česka znám víc než půl století.







