Dvojtečka spojovník závorka
Písmenka neposlušně poskakující po lince a inkoustové kaňky všude kolem – přibližně tak vypadala moje písanka z první a druhé třídy základní školy. Naučit se správně napojovat písmenka, pěkně vykroužit obloučky a kličky tam, kde mají být, aby písmo bylo úhledné a hlavně čitelné, mě stálo dost úsilí.
V dospělosti už asi málokdo ovládá normalizovanou podobu psacího písma, kterou ho trápily soudružky učitelky. V té české z 80. let sice už nejsou přeškrtnutá malá t či Z se smyčkou pod linkou, která známe od prababiček. Z dnešního pohledu se jako zastaralé ale mohou zdát odlišné tvary velkých a malých písmen např. u zmíněného velkého L či S. Každý si v průběhu studia vytvořil nezaměnitelný rukopis, který může jen vzdáleně připomínat písankový vzor. Někdo třeba začne psát tiskace, jak se například ve Spojených státech amerických učí prvňáčci psát hned od začátku školní výuky. Psací písmo se tedy někomu může zdát nadbytečné. A to také z toho důvodu, že rukou už v současnosti nepíšeme až tak často.
Většina písemné komunikace totiž probíhá elektronicky. Nejde jen o úřední dopisy, e-mailujeme si i ty ryze osobní, které dříve chodily v obálkách různých tvarů s pestrobarevnými známkami. Takové dopisy dokázaly o svém pisateli prozradit mnohem víc, než napsal. Z písma se dá např. odhadnout psychické rozpoložení, únava, spěch atd. (nemluvě o grafologických osobnostních rozborech). Ve strojopisu jsme odkázáni na volbu jazykových prostředků a snad ještě na grafickou úpravu. A to může být nuda.
V osobních, ale už i v pracovních e-mailech se tak začaly objevovat emotikony, které strohé elektronické komunikaci dodaly na „lidskosti“. Když jsem poprvé uviděla na konci e-mailu :-) (dvojtečku spojovník závorku), považovala jsem to za překlep. Ještě párkrát jsem nad podivným uskupením znaků mávla rukou a pak jsem natočila hlavu doleva a objevila svět smajlíků. Doba pokročila a v současnosti už existují smajlíci pro vyjádření smíchu, smutku, úžasu, naštvanosti, také pro pozdravy, pro vyjádření souhlasu, pro označení blbce, kuřáka atd. atd.
Všechny emotikony jsou poskládány ze znaků na klávesnici počítače – od jednoduchých po ty složité, které bez předchozí znalosti nejdou rozluštit. Užívání mezinárodně srozumitelných smajlíků se ale neomezuje jen na elektronickou komunikaci, dostávají se i do nečetných rukou psaných textů. Po pětitisíciletém vývoji písma se tak možná vracíme k tomu úplně prvnímu – obrázkovému. Dvojtečka spojovník závorka...
"Čeština, jak ji neznáte" není kurzem českého jazyka, jak by se mohlo na první pohled zdát. Je to spíše povídání a zamyšlení o češtině, jejích proměnách v závislosti na společenském životě, historii a podobně. Jednotlivé kapitoly se pozastavují u různých zvláštností a zajímavostí, které v současné češtině nalézáme.
Doufáme, že se vám tato série zastavení nad českým jazykem bude líbit. Přivítáme samozřejmě vaše názory a připomínky.
