Národní divadlo v Praze uvádí novou operu o Miladě Horákové

Zítra se bude... tak se jmenuje nová opera, která má svou světovou premiéru tuto středu v Národním divadle v Praze. Evokuje sice název propagandistického filmu Zítra se bude tančit všude z roku 1952, kde skupina nadšených mládežníků zakládá folklorní soubor, s tímto filmem ji však spojují právě jen 50. léta. Skladatel Aleš Březina a režisér Jiří Nekvasil na scéně Divadla Kolowrat totiž uvádějí zhudebněný soudní proces s Miladou Horákovou:

Foto: ČTK

/hudba/ "Základním tvarem každé společnosti je vražda,"

Soňa Červená, foto: ČTK

poznamenal k tématu své první opery její autor Aleš Březina. Vybíral je společně s představitelkou hlavní role, dvaaosmdesátiletou světově proslulou mezzosopranistkou Soňou Červenou:

"Hledali jsme osud nějaké silné ženy, české ženy, a z toho velkého okruhu témat se to postupně zúžilo na téma procesu s doktorkou Miladou Horákovou."

"Nepovažuji Zítra se bude... za svou další trofej, protože se mnou to nemá nic společného. Že jsem byla spoluiniciátorem tohoto projektu, to je snad to jediné, na co si osměluji být pyšná,"

uvedla před premiérou Soňa Červená. I ji komunistický režim tvrdě postihl: její matka zemřela šest dní poté, co byla uvězněna, a samotné pěvkyni komunisté znemožnili vystupovat, takže počátkem 60. letech zvolila emigraci. V nové opeře nemá jedinou roli, je současně Miladou Horákovou, ale i jejím prokurátorem nebo komentátorem děje.

Soňa Červená a Aleš Březina, foto: ČTK

Autoři zvolili netradiční přístup: zhudebnili autentické záznamy procesu, výpovědi svědků nebo hlášení StB:

/Červená/ "My jsme nechtěli nic vymýšlet, nic zhrůzovat, nic zesměšňovat. My jsme to chtěli ukázat přesně tak, jak to bylo. A proto jsme vzali jenom ty autentické texty. A já myslím, že jsou silnější než každá fikce."

/Březina/ "Tím, že vlastně neděláme žádnou interpretaci, ale používáme autentické texty, tak tím každému opravdu namočíme nos do atmosféry té doby."

Foto: ČTK

Autenticitu umocňuje i scéna, kde diváky od hlediště odděluje skleněná stěna. Scénograf Daniel Dvořák tak vytvořil zvláštní efekt, kdy se návštěvníci vidí v zrcadle jako přímí účastníci zinscenovaného procesu. Opera vrcholí zhudebněným posledním dopisem, který Milada Horáková napsala svým blízkým krátce před popravou.

Foto: ČTK

/sbor, hudba/ "...protože mám klid ve svém svědomí... Jděte do borů, dívejte se na krásné a všude budeme spolu. Dívejte se na lidi kolem, v každém se něčím zobrazím..."

Milada Horáková byla v zinscenovaném procesu v červnu roku 1950 odsouzena k trestu smrti. Byla jedinou ženou, kterou komunistický režim popravil z politických důvodů. Nepomohlo ani to, že proti její popravě protestovala světová veřejnost.