Dvojice českých pilotů Petr Bold a Richard Santus směřuje v historickém letounu L-200 Morava na severní pól. V pondělí úspěšně dorazili do Norska. Při letu z Prahy trvajícím osm a půl hodiny urazili za první den své cesty zhruba 2200 kilometrů.
Foto: ČTK
Čtyřiašedesátiletý bývalý automobilový závodník Petr Bold, který má historický letoun v osobním vlastnictví, tvrdí, že cesta má dokázat kvality historického stroje. Jeho společníkem je o 30 let mladší dopravní pilot Richard Santus. Organizátoři výpravy chtějí mimo jiné připomenout 90. výročí vzniku československého letectva a 50. výročí zahájení výroby letadel tohoto typu. Petr Bold zhodnotil dosavadní putování:
Richard Santus (vlevo) a Petr Bold, foto: ČTK
"První etapa proběhla poměrně velmi dobře. Doletěli jsme z Prahy do Osla a ještě večer do Tromsö. Je to nejsevernější letiště v Norsku. Trošku jsme měli problém v Oslu, ale nebyl zaviněný námi. Byl zaviněný obsluhou letiště, protože nedokázali nastartovat pumpu na letecký benzin. Tam většinou létají trysková letadla, která používají jiné palivo. Takže jsme se asi po dvou hodinách rozhodli, že přeletíme na jiné letiště vzdálené asi 200 kilometrů severně od Osla - Fagernes. Je to nádherné, tahové horské letiště. Tam nás dotankovali a ještě večer, kolem deváté hodiny, jsme dorazili do Tromsö. Celkem to bylo asi 2200 kilometrů a čistý let trval osm a půl hodiny."
Richard Santus (vlevo) a Petr Bold, foto: ČTK
Pro letce je velmi důležitým faktorem počasí, zejména pak v podmínkách ledového severu. Podle Petra Bolda bude dokonce úspěšnost expedice záviset na počasí. Předpokládá, že teploty by se měly v arktické oblasti pohybovat kolem minus 35 až minus 25 stupňů Celsia. Před svou cestou upozornil, že jde o pokus a nevyloučil, že za nepříznivých okolností se posádka bude muset svého záměru vzdát. Zatím si ale letci na počasí nemohli stěžovat:
"Počasí bylo relativně příznivé. Zhruba první hodinu jsme letěli v 'ifrových' podmínkách, to znamená v mraku, bez viditelnosti země. Pak jsme prostoupali oblačností, nebyla vidět země a letěli jsme buď v mezivrstvě, anebo nad oblačností. Nejhorší bylo dokončení, protože tady v Tromsö je teď velice špatné počasí, krutá zima, přistávali jsme vlastně ve sněhové bouři, ale všechno dopadlo dobře."
Petr Bold, foto: ČTK
Vedle počasí je samozřejmě důležité mít v naprostém pořádku stroj, kterým se letí. V případě historického letadla je to obzvlášť důležité.
"Zatím vydrželo, podle očekávání. My teď samozřejmě uděláme podrobnou prohlídku celého stroje a připravíme se na let na Špicberky. Budeme také čekat na vhodné počasí a využijeme to k celkové prohlídce tak, aby ten let na Špicberky, který je přes oceán a je velice náročný a nebezpečný, mohl proběhnout dobře,"řekl pilot Petr Bold a přidal ještě jednu milou větu:
"Zdravím všechny posluchače, kteří sledují náš let."
V další fázi expedice by piloti měli odletět na ruskou základnu Barneo, která je vzdálena asi 150 kilometrů jižně od pólu a je přechodně zřízená na ledové kře. Odtud by pak měli pokračovat ke svému cíli na severní pól.
