Zprávy

Poslanecká sněmovna schválila státní rozpočet na příští rok

Poslanecká sněmovna schválila ve středu večer vládní návrh zákona o státním rozpočtu na příští rok. Rozpočet počítá s celkovými výdaji 1,107 bilionu korun. Příjmy mají činit 1,037 bilionu, výsledný schodek by měl představovat téměř 71 miliard korun. Navržené příjmy rozpočtu poprvé překročily jeden bilion korun. Předlohu musí ještě podepsat prezident republiky. Senát o rozpočtu nejedná. Rozpočet podpořili všichni koaliční poslanci s výjimkou poslankyně Strany zelených Věry Jakubkové, která se hlasování nezúčastnila. Pro vládní návrh hlasovali také dva bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Opozice byla podle očekávání proti. Pro rozpočet hlasovalo 100 poslanců, proti bylo 97. Poslanci schválili návrh Melčáka a Pohanky, a přidali tak do školství 933 milionů korun. Proti tomu hlasovali jen dva poslanci. "Nerad komentuji, ale v tomto případě to byla nějaká národní fronta," podotkl předsedající Vojtěch Filip (KSČM). Naproti tomu neschválili sociálnědemokratický návrh, který měl školství přidat téměř tři miliardy korun.

Topolánkova vláda zůstává, opozici se ji nepodařilo sesadit

Vláda premiéra Mirka Topolánka pokračuje ve funkci. Kabinet ve středu ve sněmovně podle očekávání odolal opozičnímu návrhu na vyslovení nedůvěry. ČSSD a KSČM nezískaly potřebných 101 poslaneckých hlasů. Pro nedůvěru bylo 97 komunistů a sociálních demokratů, proti hlasovalo 101 poslanců - všichni přítomní koaliční zákonodárci a bývalí sociální demokraté Miloš Melčák a Michal Pohanka. Hlasování se nezúčastnili nemocný poslanec ČSSD Petr Wolf a ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS), který byl z jednání omluven. Opozici se tedy v tomto roce nezdařil již druhý pokus o sesazení vlády. Pokoušela se o to již v červnu. Opozice i koalice využily rozpravu k bilancování téměř ročního působení Topolánkova kabinetu. Levice postupně kritizovala situaci téměř ve všech resortech. Na rozdíl od červnové schůze k nedůvěře ale tentokrát na opoziční výtky reagovali i premiér a ministři. Dosavadní výsledky kabinetu označili za úspěch. ČSSD zároveň vyčetli, že řadu problémů zdědili po její vládě.

Odbory zdravotníků vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli přesčasům

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče vyhlásil ve středu stávkovou pohotovost kvůli přesčasům, vstoupilo do ní 40.000 členů svazu. Novinářům to řekl předseda Jiří Schlanger. Zdůraznil, že pacientů se stávková pohotovost nedotkne, zdravotníci budou normálně pracovat. Odboráři podle Schlangra nesouhlasí s řešením přesčasů, s nímž přišel ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS). Odboráři mají vlastní návrh, na kterém se shodli se zaměstnavateli. "Návrh ministra nevhodným a nespravedlivým způsobem mění pravidla pro přesčasovou práci ve zdravotnictví, ruší odměňování podle platových tarifů a zavádí smluvní mzdu," vysvětlil důvody protestu Schlanger. Pracovní dobu hodlá ministr zdravotníkům rozšířit o osm hodin na 48 hodin týdně. Dalších osm hodin by si mohli nasmlouvat jako přesčasy. Odboráři se obávají, že jim platy klesnou, když jim příjem nezaručí tabulky. Jako příklad uvádějí akciové společnosti, oproti státním nemocnicím jsou tam platy nižší. Julínek svůj návrh hájí tím, že odbory ho vyšachovaly z diskuse o úpravě pracovní doby. Nechtěly s ním prý jednat. Do technické novely se nepodařilo změny prosadit, proto ministr připravil z pozice senátora vlastní návrh. Chce jím zahájit diskusi.

Senát zpřísnil podmínky pro pobyt cizinců z neunijních zemí

Pravidla pro cizince, kteří v Česku žádají o trvalý pobyt či o mezinárodní ochranu, se zpřísní. Počítá s tím novela cizineckého a azylového zákona, kterou ve středu schválil Senát. Právní norma souvisí se vstupem Česka do schengenského prostoru a s pádem hraničních kontrol 21. prosince. Snaží se mimo jiné bránit fingovaným sňatkům s cizinci ze zemí mimo EU. Takoví partneři českých občanů by již nedostávali trvalý pobyt v ČR automaticky, ale až po dvou letech života v Česku. Do té doby by v zemi pobývali s povolením přechodným. Cizinci žádající o víza budou muset podle novely nově odevzdat takzvané biometrické údaje - tedy například otisky prstů. Novinkou v zákoně je také povinnost složit při udílení povolení k trvalému pobytu zkoušku z českého jazyka. Také podmínka se netýká občanů zemí EU.

Vláda posunula termín vydávání biometrických pasů o víc než rok

Nové pasy s otisky prstů se budou v Česku vydávat až od 1. dubna roku 2009. O odsunutí termínu rozhodla vláda. Původně měli nové cestovní doklady se strojově čitelnými údaji a s biometrickým údajem o otiscích prstů lidé dostávat už od 1. května 2008. Důvodem odkladu jsou ale problémy na straně Evropské unie, která přitom zavedení otisků prstů do cestovních dokladů nařídila. EU totiž dosud neschválila technickou specifikaci pro bezpečnostní mechanismy pro ochranu otisků prstů a přístup k nim. Nové pasy obsahující strojem čitelné informace a počítačový čip s biometrickými údaji vydávají obecní úřady již od 1. září 2006. Čip ale zatím obsahuje jen digitální fotografii.

Sněmovna schválila účast českých vojáků v zahraničních misích

Poslanecká sněmovna schválila plán zahraničních operací české armády v příštím roce. Čeští vojáci by měli dále působit například v Kosovu, Afghánistánu a v Iráku. Dolní komora podpořila i výrazné posílení české přítomnosti v Afghánistánu, proti kterému měla výhrady opoziční ČSSD. Od března by v jihoafghánské provincii Lógar Česko mělo mít vlastní provinční rekonstrukční tým. Celkem by v Afghánistánu mělo být až 415 Čechů. Proti současnému stavu by se tak počet českých vojáků v zemi zvětšil o více než sto lidí. V Iráku se má počet českých vojáků naopak snížit. Česká armáda ale zůstane na letišti v irácké Basře. Největší vojenský kontingent by stejně jako letos měli mít Češi na Balkáně. Má mít celkem až 555 osob. Ministerstvo obrany chce na zahraniční mise příští rok vyčlenit asi 3,5 procenta ze svého ročního rozpočtu. Celkem tak zahraniční mise mají stát asi 1,9 miliardy korun.

Diplomacie: Zpráva o Íránu nebude mít vliv na postoj k radaru

Zpráva amerických tajných služeb o íránském jaderném programu nebude mít vliv na postoj české vlády k jednáním o americkém radaru v Česku, uvedlo ve středu ministerstvo zahraničí. Zpráva podle amerických médií uvádí, že Írán přestal kvůli mezinárodnímu dohledu a tlaku pracovat na výrobě atomové bomby v roce 2003. Írán tak nebude mít ani do roku 2010 dost obohaceného uranu na případné pokračování ve vývoji jaderných zbraní. Bílý dům zároveň prohlašuje, že Írán i nadále zůstává vážnou hrozbou. Česká diplomacie podotýká, že zpráva se týká jaderného programu, nikoli programu vývoje raketových nosičů. Tento program nadále pokračuje, jak dokládá nedávný Íránem oznámený test balistické rakety na pevné palivo, uvedlo ministerstvo.

Rusům se nelíbí, že USA nepočítají s ruskou přítomností v ČR

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov vyčetl Spojeným státům, že výrazně pozměnily své návrhy na spolupráci v protiraketové obraně. Washington podle Lavrova stáhl svou nabídku na stálé ruské inspekce v Česku a v Polsku, kde má být umístěna část amerického protiraketového deštníku. "Už se nehovoří o stálé přítomnosti ruských důstojníků na základnách v Česku a v Polsku. Už to mají být jen návštěvy," uvedl Lavrov podle agentury AFP. Podle ministra jde o vážný krok zpět oproti tomu, co bylo dříve řečeno. "Jsme upřímně rozčarováni," prohlásil a poukázal na to, že v návrzích se neobjevilo vůbec nic nového oproti dosavadní situaci.

Rusko odmítá americké plány vybudovat v Polsku sila s protiraketovými střelami a radar v České republice. Americkému ujišťování, že systém není namířen proti Rusku, ale proti eventuálním hrozbám ze zemí, jako je Írán, Moskva nevěří. Naopak tvrdí, že protiraketová obrana je hrozbou pro ruskou bezpečnost a porušuje strategickou rovnováhu v Evropě.

Barták: Okrajové části brdského újezdu se otevřou příští rok

Další části území na okraji vojenského újezdu Brdy by se veřejnosti mohly otevřít v první třetině příštího roku. Podle náměstka ministryně obrany Martina Bartáka to vyplynulo ze středečního jednání mezi zástupci resortu a některými starosty obcí v brdském regionu. Otevírání prostoru veřejnosti však není úplnou novinkou. Již dříve vojáci otevřeli celkem 37 čtverečních kilometrů, na kterých turisté mohou o víkendech a svátcích využívat 45 kilometrů nových turistických tras a cyklotras. Ministerstvo chce také občanům umožnit lepší průjezd újezdem. Část obcí v Brdech chce jako kompenzaci za případné umístění americké radarové stanice mimo jiné navrácení historického majetku na území újezdu či možnost hospodařit v lesích v okrajových částech, které armáda bezprostředně nevyužívá.

Rath: ČSSD chce, aby leteckou záchrannou službu zajišťoval stát

Sociální demokracie požaduje, aby leteckou záchrannou službu i nadále zajišťoval stát za pomoci policejních a armádních vrtulníků. Na tiskové konferenci ČSSD to řekl stínový ministr zdravotnictví David Rath. Jeho reakci vyvolalo slovo "smluvně" v legislativní předloze. Pokud by se letecká záchranná služba zajišťovala smluvně, hrozilo by, že se stane doménou soukromého sektoru, tvrdí Rath. Ozbrojené složky tuto pomoc podle něj vykonávají v rámci svého výcviku, takže to stát prakticky nic navíc nestojí. Kdyby leteckou záchrannou službu ovládl soukromý sektor, bude to stát další peníze a vojenští a policejní piloti by stejně museli v rámci výcviku nalétat určený počet hodin, argumentoval Rath. Letecká záchranná služba má v Česku deset stanovišť. V Praze, Brně a Hradci Králové ji zajišťuje policie, v Plzni armáda a v Českých Budějovicích, v Ústí nad Labem, Liberci, Jihlavě, Olomouci a Ostravě soukromníci. Podle předběžné dohody by nadále policie měla provozovat základnu jen v Praze, základny v Brně a Hradci Králové by měly zajišťovat soukromé firmy. K tomu je ale nutná změna zákona.

Senát zvolil šest ze sedmi členů rady ústavu pro totality

Rada Ústavu pro studium totalitních režimů, který se bude věnovat zkoumání a zpřístupňování dokumentů z éry komunismu a nacismu, je téměř kompletní. Senát ve středu v tajných volbách obsadil šest ze sedmi míst v této radě, o posledním členovi rady rozhodne ve čtvrtek. K úspěšným kandidátům prezidenta a sněmovny odpoledne senátoři přiřadili Čestmíra Čejku z Konfederace politických vězňů, spolupracovníka Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Patrika Bendu a děkana Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Michala Stehlíka, který jako kandidát sněmovny neuspěl. Největší podporu mezi senátory získala prezidentova kandidátka a předsedkyně KPV Naděžda Kavalírová, která obdržela 55 hlasů. Úspěšní kandidáti sněmovny - rektor brněnské Masarykovy univerzity Petr Fiala a exministr životního prostředí Ivan Dejmal - byli do rady zvoleni 46 a 40 hlasy.

Studentů technických oborů přibývá, potřeba ale roste rychleji

Přestože studentů technických oborů na Technické univerzitě v Liberci v posledních letech přibývá, poptávka po nich roste mnohem rychleji. Ukázal to zájem firem na Veletrhu pracovních příležitostí, který se ve středu na univerzitě uskutečnil. Na strojní fakultě letos končí kolem 150 až 200 mladých lidí, zaměstnavatelé by jich ale potřebovali čtyř- až pětinásobek, řekl ČTK děkan liberecké strojní fakulty Petr Louda. Veletrhu, který se na liberecké univerzitě uskutečnil už podvanácté, se letos zúčastnilo rekordních 85 firem z celé České republiky.

Fúze by antimonopolního úřadu mohla poškodit trh

Případný prodej Mostecké uhelné společnosti skupině ČEZ by podle šéfa antimonopolního úřadu Martina Peciny mohl poškodit český trh. ČEZ by získal kontrolu nad jedním z nejdůležitějších dodavatelů uhlí v zemi, což by mohlo ohrozit ostatní odběratele. ČEZ podle středeční Mladé fronty Dnes údajně za MUS nabídl 28 miliard korun. Jednání jsou ale komplikovaná a podle analytiků, které ČTK oslovila, nebudou mít zdárný konec.

Kyperská společnost Indoverse Czech Coal finančníka Pavla Tykače, která vlastní 49procentní podíl v Mostecké uhelné, je ale ochotna odprodat své akcie energetické společnosti ČEZ. S odvoláním na agenturu Thomson Financial to uvedl server Patria Online.

Chovatelé vepřů dostanou dotace 90 mil. Kč na zlepšení chovu

Čeští chovatelé vepřů dostanou z Evropského fondu pro rozvoj venkova navíc dotace 90 milionů korun. Peníze získá 28 původně zamítnutých projektů, které jsou zaměřeny na zlepšení technologie chovu či modernizaci poroden. Investice do chovu prasat mají být zvýhodněny při získávání dalších dotací z fondu pro rozvoj venkova i v budoucnu. Prezident Agrární komory Jan Veleba dodatečné peníze přivítal. "Někteří čeští chovatelé vepřů budou své chovy kvůli nekonkurenceschopnosti rušit, ale je to jeden z kroků, který by mohl pomoci, aby se tento trend v krátké době zastavil," řekl Veleba. Problémy letos postihly chovatele prasat v celé EU, především kvůli prudkému růstu cen krmiv. Čeští producenti vepřového kvůli krizi v odvětví nedávno demonstrovali před ministerstvem zemědělství a požadovali od Gandaloviče neúspěšně dotace ve výši miliardy korun.

Seitlová: Ministerstvo by mělo kontrolovat dotované zemědělce

Zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová vyzvala vedení ministerstva zemědělství, aby při udělování dotací kontrolovalo, zda uživatelé zemědělské půdy plní závazky k jejich majitelům. Lze tak prý bojovat proti podnikatelům v zemědělství, kteří nezákonně užívají cizí pozemky, anebo za ně neplatí řádné nájemné. Zástupkyně navrhuje, aby ministerstvo zavedlo pro žadatele o dotaci do příslušných norem jasnou podmínku hrazení nájemného. Na problémy vlastníků půdy poukazuje ombudsman Otakar Motejl již pět let. Pro většinu vlastníků zemědělské půdy, jimž nájemci dlouhodobě neplatí nájemné, zdánlivě neexistuje způsob, jak nájemní vztah ukončit a svobodně nakládat se svým majetkem. V současné době mají pouze možnost vymáhat svá práva soudní cestou, což vzhledem k finanční zátěži a délce soudního řízení nepředstavuje uspokojivé řešení, informovala Seitlová.

Senát zpřísnil dohled ministerstva spravedlnosti nad exekutory

Státní dohled nad soudními exekutory se zřejmě zpřísní. Ministerstvo spravedlnosti bude mít při jejich kontrole větší pravomoci. Změny přináší vládní novela exekučního řádu, kterou ve středu beze změn schválil Senát. Novelu nyní dostane k posouzení prezident. "Naším cílem je nikoliv omezovat či snižovat efektivitu exekutorů, ale pouze kultivovat výkon jejich činnosti a zpřísňovat pravidla dohledu," řekl senátorům ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) na adresu novely.

Počítačoví zločinci se před Vánoci zaměřují na internetové nákupy

Tvůrci nebezpečných počítačových programů se před letošními Vánoci zaměřili na uživatele, kteří nakupují přes internet. Během nakupování v internetových obchodech mohou lidé přijít o údaje o kreditních kartách nebo osobní data. Uvedla to antivirová firma Trend Micro. Lidé nakupující po síti často prohledávají internet pomocí oblíbených vyhledávačů, do nichž zadávají obvyklé fráze jako "vánoční dárky", "vánoční nakupování" a podobně. Ve výsledcích se ovšem mohou na prvních místech objevit odkazy, které povedou přímo na stránky obsahující škodlivé programy sloužící ke krádežím osobních dat. "Na vánoční sezonu se počítačoví zločinci připravují už od září a snaží se různými způsoby zlepšit pozice svých škodlivých stránek ve vyhledávačích," uvedl technický ředitel Trend Micro Raimund Genes.

Antivirová firma Grisoft koupí americkou Exploit Prevention Labs

Tuzemská antivirová firma Grisoft koupí americkou společnost Exploit Prevention Labs, která nabízí ochranu před nebezpečnými internetovými stránkami. Transakce se má uzavřít do konce letošního roku. Exploit Prevention Labs vznikla před dvěma roky a jako první na světě vyvinula ochranu proti skrytým hrozbám na zdánlivě důvěryhodných internetových stránkách. Ještě do konce roku začlení Grisoft hlavní produkt Exploitu pod názvem LinkScanner do své nabídky a v prvním čtvrtletí by jej měl integrovat do svého bezpečnostního balíčku AVG Internet Security. Do Grisoftu přejdou i všichni vývojoví pracovníci Exploitu. Grisoft využil akvizici k doplnění nabídky svých produktů již v minulosti. Firma loni koupila německou ewido, která se specializovala na vývoj aplikací proti špiónským programům.

Grisoft působí na trhu od roku 1991. Jeho software nyní pracuje na více než 60 milionech počítačů. Majoritním vlastníkem čtvrté největší antivirové firmy na světě podle počtu uživatelů je Intel Capital a středoevropská investiční skupina Enterprise Investors.

Lufthansa v Brně zahájila provoz centra pro vyvažování letadel

Letecká společnost Lufthansa zahájila ve středu v Brně plný provoz mezinárodního centra pro předvzletovou přípravu letů. Brněnské středisko funguje od září loňského roku. Padesát operátorů centra bude ve spolupráci s posádkami letadel a pozemním personálem na letištích po celém světe plánovat optimální rozložení nákladů a cestujících pro asi 400 letů denně. Kromě Lufthansy budou středisko pro vyvažování letadel využívat také ostatní členové skupiny Star Alliance a další zákaznické společnosti, řekla ČTK mediální zástupkyně firmy Beata Bartošová. Brno je po tureckém Istanbulu a jihoafrickém Kapském Městě třetím světovým centrem pro předvzletovou přípravu letů společnosti Lufthansa a členů sdružení Star Alliance.

Minutu po otevření nezůstala v Masných krámech volná židle

Jako by celých pět let bez této hospody žíznili, zaplnili ve středu lidé znovuotevřené historické Masné krámy tak rychle, že tam snad za minutu po otevření nezůstala židle volná. V oáze se roztočily pípy a proud kroužkovaného budvarského ležáku zaplavil svět zprávou, že v Českých Budějovicích je už zase všechno tak, jak má být. Rekonstruovaný symbol města, mekka pivařů, vítal davy dechovkou. Hosté vyššího věku odkládali berle a u stolů se potkávali dávní kamarádi, kteří se v minulých letech rozutekli po jiných pivnicích.

V početném hloučku nedočkavců, kteří stáli před Masnými krámy dobrou půlhodinu před otevřením, byl i Johann Prügl z rakouského Ulrichsbergu. O věhlasu hospody slyšel před pěti lety od českého lyžaře v Hochfichtu, před týdnem se dozvěděl o jejich znovuotevření. "Vzal jsem si v práci volno a přijel s manželkou, sestrou i švagrem. Dorazili jsme už v deset ráno," řekl ČTK.

Zájem rezervovat si stůl v restauraci s kapacitou 178 míst je tak velký, že už nyní jsou z 80 až 90 procent zamluveny všechny páteční večery v prosinci. Tento pátek je úplně nabito. Tahle hospoda je totiž pro mnohé srdeční záležitostí a někdy i pevným citovým poutem k domovu. Existoval dokonce Klub přátel Masných krámů, který v srpnu 1965 založilo deset Rakušanů v Lidovém domě v hornorakouském Linci. Byli to pravděpodobně lidé odsunutí po válce z Českých Budějovic, kteří nad půllitrem vymysleli heslo Pivní přátelství bez hranic a do Masných krámů se vraceli jako domů nebo o nich aspoň v cizině snili.

Buchtičky se šodó, které dnes měly svůj den, mají raději muži

V pražských restauracích voněly ve středu buchtičky se šodó, které poprvé slavily svůj den. Zájem o sladké jídlo byl velký a častěji si jej objednávali pánové, řekli ČTK zástupci restaurací, které měly buchtičky se šodó ve své nabídce. "Návštěvníci byli nadšení, toto jídlo jim moc chutná. Zajímavostí bylo, že častěji si buchtičky objednávali muži než ženy," řekla majitelka restaurace Patriot-X Dagmar Janatová. Z buchtiček měli radost nejen čeští hosté, ale i cizinci. "Buchtičky si dnes kromě Čechů objednávali i zahraniční hosté, kteří podobné jídlo znají z Francie," uvedl šéfkuchař restaurace Dům vína U Závoje Petr Bareš, podle něhož se k buchtičkám dobře hodí muškátové víno. Většina restaurací buchtičky uvařila tradičním způsobem, tedy z kynutého těsta přelitého pudinkem, některé provozovny nahradily pudink například žloutkovým krémem ozdobeným šlehačkou a jahodou. Specialitou byla nabídka dukátových buchtiček se skořicovou zmrzlinou doplněnou jahodami a granátovým jablkem. I přes velký zájem hostů většina restaurací neuvažuje o zařazení tohoto sladkého jídla do stálého menu. "My bychom to na menu zařadili rádi, ale buchtičky jsou trochu problémové, protože mají spíš minutkový charakter. Čím déle stojí, tím méně jsou dobré," vysvětlila Janatová.

Kombinace kynutých buchet s vanilkovým krémem je podle serveru PragueOut.cz, který den buchtiček se šodó pořádal, pokrmem pouze českým a bavorským. Ve Francii sice připravují vanilkový krém chodeau, v Itálii horké či chlazené zabaglione, ale obojí je podle serveru jenom variací na pudink, ve kterém schází upečené buchtičky.

Sparta může v Leverkusenu postup získat i o něj přijít

Vítězství bude znamenat jistý postup, remíza uchování chabé naděje a porážka takřka jistě vyřazení. Sparťanští fotbalisté mají před čtvrtečním posledním podzimním vystoupením v Poháru UEFA v Leverkusenu poměrně jasně rozdané karty. Zatímco domácí by měli i v případě porážky možnost opravy v příštím utkání, Sparta by mohla čtvrtfinálové cíle, které před hráče postavilo klubové vedení, téměř jistě pustit z hlavy. V tabulce skupiny E je Sparta na postupovém třetím místě o bod před Leverkusenem, který má ale zápas k dobru. Před týdnem sparťané sehráli proti Spartaku Moskva na svém hřišti vydařené utkání a jen nepřesná koncovka způsobila, že se musí bít o postup i v Leverkusenu. Spartě se nicméně v posledních letech zápasy na soupeřově půdě daří - zatímco doma nevyhrála od srpna 2004, venku je úspěšnější. Naposledy to potvrdila před nedávnem v Toulouse, kde v divoké přestřelce vyhrála 3:2.

Počasí v ČR

Ve čtvrtek očekávají meteorologové proměnlivou oblačnost s přeháňkami a teplotami od 5 do 9 stupňů Celsia, na horách bude kolem 2 stupňů. Jihozápadní vítr může mít místy v nárazech rychlost kolem 50 kilometrů za hodinu.