Přehled tisku
Komentáře listů se shodují v tom, že po ohlášeném odchodu Dany Kuchtové (Strana zelených) z funkce ministryně školství se otazník vznáší především nad ministrem pro místní rozvoj a předsedou lidovců Jiřím Čunkem, který byl také velmi kritizován za špatné využívání fondů Evropské unie.
Komentátorka Hospodářských novin píše, že Dana Kuchtová sice žádnou fatální chybu neudělala a učence o "jejich" peníze nepřipravila, ale týdny předváděla, že v této době na tento post nemá. "Dana Kuchtová není jediným fondovým hříšníkem. Má smůlu, že premiér si vzal právě vědu a vzdělání za své téma. Kdyby měřil všem stejným metrem, ve vládě už nesedí Martin Říman - a především Jiří Čunek," píší Hospodářské noviny. Kuchtová se rozhodla odejít z funkce ministryně po několikatýdenním tlaku ze strany koaličních politiků i vysokoškolských pedagogů. Odchod v úterý vysvětlila politickým napětím kolem čerpání evropských fondů, kvůli němuž nemá prostor situaci v resortu řešit.
"Jsme zřejmě na začátku skandálu, jaký tahle země ještě nezažila," píše komentátor Mladé fronty Dnes a pokračuje: "Tvrzení, že jde o rodinnou investici, do které nikomu nic není, lze jednoznačně odmítnout. Jde zcela nepochybně o transakci neobvyklou a podezřelou." Podle autora je vysoce pravděpodobné, "že Gross buď získal svůj stamilionový majetek za hubičku, nebo mu nákup financuje instituce, která mu musí být za něco vděčná, a tudíž poskytuje velmi nestandardní podmínky, či jde o praní špinavých peněz". Jestliže policie od pondělka, kdy informace o této kauze zveřejnil týdeník Euro, nešetří, neplní své zákonné povinnosti, protože to podezření zcela evidentně vzniklo.
Splátková společnost Home Credit, která patří do skupiny PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera, má v Rusku problémy. Podle Hospodářských novin je teď v podobné situaci jako splátkové společnosti a banky v Česku v uplynulých letech. Ruským úřadům totiž vadí, že tamní banky a firmy poskytující úvěry mají příliš vysoké úroky a poplatky. Klienty prý navíc matou komplikované smlouvy. Home Credit teď kvůli tomu vyšetřuje ruská generální prokuratura.
Po šesti měsících byl propuštěn z pražské pankrácké vazební věznice Petr Hrubý, který je považován za pravou ruku uprchlého kontroverzního podnikatele Radovana Krejčíře. Jak píše deník Právo, stalo se tak díky půlmilionové kauci. Podnikatel prý po propuštění nemíní vycestovat z ČR a bude dále k dispozici při vyšetřování. Hrubý je obviněn ze sedm let starých daňových deliktů, při nichž údajně vznikla škoda přes 2,5 milionu korun, připomíná Právo.
Z kancelářských kójí uteče pětina lidí ještě ve zkušební době - píše o tom Mladá fronta Dnes a opírá se o výzkum společnosti PricewaterhouseCoopers. Typickým obrazem těchto pracovišť jsou velké kancelářské prostory s kójemi pro desítky až stovky zaměstnanců. A právě tito lidé opouštějí zaměstnání daleko častěji a dřív, než je běžné u ostatních pracovních míst. Velká kancelářská centra se u nás začala objevovat po roce 2000, kdy do Česka zamířily velké nadnárodní firmy. Mladé uchazeče naláká solidní nástupní plat, potom je však průběh zaměstnání spíše odradí. Přitom nábor jednoho zaměstnance takového centra stojí v průměru 40 tisíc korun. Běžně na trhu práce je to kolem 17 tisíc koru.
Mladí Češi přestávají mít zájem o němčinu - píší Lidové noviny. Děti na základních a středních školách se chtějí učit hlavně anglicky. Jako druhý jazyk pak před němčinou upřednostňují španělštinu nebo ruštinu. Podle odborníků by kvůli tomu za pár let mohl z českých univerzit zmizet vědní obor germanistika. Například do Olomouce se ještě před několika málo lety na germanistiku pravidelně hlásily asi čtyři stovky lidí. Dnes je to sotva polovina. Myslím, že se během několika let dostaneme do situace, kdy nebudeme vůbec vypisovat přijímací zkoušky. Budeme rádi, že vůbec někdo projeví zájem o to, německý jazyk studovat, říká vedoucí Ústavu germanistiky na Masarykově univerzitě v Brně Jaroslav Kovář.
