Přehled tisku
Komentátoři Lidových novin a Práva se rozcházejí v názoru na odsouzení Pavla Šrytra, který podle Krajského soudu v Hradci Králové nabídl úplatek poslanci ČSSD Pavlu Plocovi. Soud Plocovi uvěřil, že poslanec po volbách obdržel nabídku pěti milionů korun za to, že přestoupí do Strany zelených.
"Asi záleží hodně na soudci, komu věří a nevěří. Pro mnohého z nás by se v doprovodu pánů Michala Krause a Jaroslava Tvrdíka proměnil v divné individuum i Kája Mařík. Oba pánové u soudu Plocovu verzi stvrzovali a podporovali," píší Lidové noviny. Komentátor srovnává Šrytrův případ s odlišně vyřešenými úplatkářskými kauzami vicepremiéra Jiřího Čunka a Marka Dalíka, poradce premiéra Topolánka. Čunkovo obvinění z přijetí úplatku stálo na jediném tvrzení jeho bývalé sekretářky a jeho případ smetl ze stolu nový státní zástupce. Dalíka z nabízení úplatku nařkl poslanec, ale Dalík stejně jako Čunek zůstal bez trestu. Šrytrovi, který pracoval jako bodyguard a řidič zavražděného podnikatele Františka Mrázka a kontroverzního podnikatele Tomáše Pitra, soud udělil dvacetiměsíční podmíněný trest s odkladem na půl roku. "Šrytrův případ ukazuje, že v naší zemi stačí, když si tři političtí exponenti jedné strany něco navzájem důvěryhodně dosvědčí, a člověk se špatnou pověstí může dostat flastr," míní komentátor.
"Na každý pád platí (alespoň dokud někdo nějakým fíglem nezvrátí shodné seznání dvou nezávislých soudů), že Pavel Ploc měl dostat úplatek za ovlivnění výsledku voleb," kontruje komentátor Práva. Podle něj se Šrytrovi vlastně nic nestalo, jen mu rozsudek trochu ubral na cti. Rozhodnutí soudu ovšem podle Práva víc ubralo na cti těm, v jejichž zájmu Šrytr úplatek nabízel. "To je politický zločin. Zkušení čtenáři detektivek budou jistě uvažovat o tom, v čí prospěch," dodává Právo.
Lidovecký poslanec Ludvík Hovorka, který hlasoval proti vládní reformě veřejných financí, pokračuje v rebelii proti vládě - trvá na tom, aby se o umístění amerického radaru v Česku rozhodlo v referendu. Sám by v takovém referendu hlasoval spíše proti, řekl Mladé frontě Dnes. "Je to věc, která se objevila zničehonic. Dopis, který dostala vláda od Američanů kvůli radaru, přišel až v den, kdy dostala důvěru," uvedl Hovorka, který v květnu jako jediný ze stovky vládních poslanců podpořil spolu se sociálními demokraty a komunisty návrh ústavního zákona o referendu k radaru.
Vláda potřebuje ke schválení smlouvy s USA o umístění radaru na českém území 101 hlasů a Hovorkův hlas by jí tedy ve sněmovně mohl citelně chybět, píše Mladá fronta Dnes. Lidoveckého poslance se ještě bude snažit přesvědčit ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. "Je to smutné, promluvím s ním. Každý člověk má právo na svůj názor, i pan Hovorka. Doufám, že ho přesvědčím, že se mýlí,"řekl deníku Schwarzenberg.
Jen 20 procent vědeckých projektů je úspěšných na mezinárodní úrovni. "Zbytek je průměr a dalších 20 procent je naprosto neefektivní vědecká práce," vysvětluje Marek Blažka, sekretář Rady pro výzkum a vývoj. Pro srovnání, vědci z USA či Japonska uspějí na mezinárodní úrovni až se 70 procenty vědeckých výzkumů. Blažka Hospodářským novinám sdělil, že se už nyní podařilo velký únik peněz zhruba osmkrát snížit, stále to však nestačí. "U vědy samozřejmě nelze očekávat vždy stoprocentní výsledky, ale takové plýtvání není možné," prohlásil.
Podle analýzy dopadly nejhůře projekty, na které rozdělovala peníze ministerstvo dopravy a ministerstvo práce a sociálních věcí. Nejlépe naopak investovalo ministerstvo školství. I proto by se do tří let měly peníze na vědu rozdělovat jinak, a to prostřednictvím jediného úřadu - ministerstva pro vysoké školy a vědu. Na základě nových pravidel mají peníze získat jen úspěšní vědci. "Ze třiceti miliard by zřejmě dostaly za tři roky polovinu peněz ústavy, které mají výsledky. Zbytek by šel na nápady,"říká člen Rady pro výzkum a vývoj Jan Zrzavý. "Chceme za neúspěchy postihovat konkrétní vědce. Tři roky by si nemohli požádat o peníze," vysvětlil Blažka.
Vývoj a úroveň vědy v každé zemi se posuzuje podle počtu citací z výzkumů ve vědeckých časopisech. A právě v tom čeští vědci za zahraniční světovou špičkou zaostávají. Zatímco v Dánsku je počet citací na tisíc obyvatel v průměru 9,77, v USA 5,9 a v Maďarsku 1,77, Česko má průměr jen 1,59. Hůře na tom jsou Slováci a Poláci.
Václav Havel se podle deníku Právo vzdal uvedení své nové hry na scéně Národního divadla. Hra s názvem Odcházení tam měla mít premiéru v květnu příštího roku v režii Davida Radoka. "Já už se k tomu nebudu vyjadřovat, zachovám dlouhé mlčení,"řekl Právuředitel Národního divadla Ondřej Černý. Havlovo rozhodnutí ovlivnila podle Práva jednak neochota Národního divadla obsadit do hlavní role vedle Jana Třísky i Dagmar Havlovou, jednak náklonnost exprezidenta k Divadlu Na Zábradlí, kde se hrála většina jeho her.
Podle agentury Aura-pont, která Havla jako dramatika zastupuje, "jsou věci stále ještě v jednání a pohybu". Odcházení by mohlo být uvedeno buď na prknech Divadla Na Zábradlí, nebo v Divadle na Vinohradech. V takovém případě by se znovu zvažovalo i obsazení Dagmar Havlové, která je na Vinohradech ve stálém angažmá.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil chce do připravovaného trestního zákona přidat větu, podle které by byl prodej nevyplněných maturitních vysvědčení trestný podobně jako padělání dokumentů. Píše to páteční Mladá fronta Dnes. "Trestný bude nově i prodej a držení padělaných veřejných listin," uvedl Pospíšil. Zpřísnit se mají i tresty. Zatímco dnes hrozí pachatelům nejvýše dva roky vězení, nový trestní zákon zvyšuje maximální trest o rok. Až deset let vězení pak čeká toho, kdo touto činností získá prospěch velkého rozsahu. Trestná má být i příprava padělaných dokumentů. Právě kvůli tomu, že příprava falzifikátů v současné době trestná není, nemůže policie stíhat dealery prázdných archů s maturitním vysvědčením, píše deník. Vězení totiž hrozí jen tomu, kdo listinu sám padělá nebo kdo se falešnými doklady prokazuje.
Obchodní centra obtížně shánějí firmy a hlavně značky, které by k nim přitáhly zákazníky. Méně úspěšná střediska stále častěji sází na bezplatný nájem až po dobu šesti měsíců, mezi nová lákadla zejména v Praze či v Brně patří například zaplacení stěhování nebo dovybavení prostor, informují páteční Hospodářské noviny. Neobsazených center bude podle deníku dále přibývat. "V Česku už stojí přes sto nejrůznějších obchodních center a dalších 40 by developeři rádi do tří let postavili," cituje deník Pavlu Hejnovou ze společnosti Centers Data, která se zabývá průzkumem trhu.
"Úroky z hypoték vzrostou asi o půl procentního bodu. To je při běžné hypotéce na 1,7 milionu na dvacet let 500 korun,"řekl Hospodářským novinám David Sahula z Hypoteční banky. "Počítáme s dalším růstem sazeb u hypoték," uvedla Kristýna Havligerová z České spořitelny. Nepodraží ale všechny hypotéky. Podle Hospodářských novin se změna zákona týká až smluv uzavřených od 1. ledna příštího roku. Více zaplatí také ten, komu vyprší lhůta, na níž je sjednaný pevný úrok.
Analytik HVB Bank Pavel Sobíšek v Lidových novinách předpovídá, že zrušení daňových výhod mírně znevýhodní investory do nových hypotečních listů. Zároveň ale odhaduje, že se do ceny hypoték promítne méně než 0,5 procenta. "Ten rozdíl bude nepatrný ve srovnání s pohyby úrokové sazby ČNB,"řekl Sobíšek. Držitel hypotéky bude mít podle Lidových novin i po reformě možnost uplatnit úroky z hypotečního úvěru až do současné výše 300.000 korun ročně na domácnost jako částku odečitatelnou od daně. Kvůli nižší sazbě daně z příjmu ale dosáhne menších úspor než před reformou.
Další vliv na dostupnost hypoték bude mít reformou zvýšená nižší sazba daně z přidané hodnoty. Ta se změní ze současných pěti na devět procent. V důsledku této změny vzroste cena novostaveb. Zvyšování úrokových sazeb ČNB ohlásila bez ohledu na reformu. Podle analytiků by národní banka mohla zvýšit sazby o půl procentního bodu do konce roku a během příštího roku o další 0,75 procentního bodu.
