Skončila rekonstrukce jedné z nejkrásnějších staveb Prahy Schwarzenberského paláce

Po čtyřech letech byla dokončena rekonstrukce jedné z nejkrásnějších renesančních staveb Prahy - Schwarzenberského paláce. Architektům se podařilo netradičně spojit moderní technologii s barokním uměním. Možná si přesně nevybavíte, kde palác stojí. Ale když řeknu, že stojí u brány do Hradu, stěny má pokryté psaníčkovými sgrafity a dříve tu bylo Vojenské muzeum, už určitě tušíte. Jak rekonstrukce dopadla a co v paláci bude, o to se zajímala Zdeňka Kuchyňová.

Schwarzenberský palác

Schwarzenberský palác je známý také jako Lobkovický. Původně jeho zdi totiž obývali příslušníci tohoto rodu. Koncem 16. století o něj ale přišli konfiskací a později se dostal do majetku Schwarzenberků. A když už byla řeč o sgrafitech, která jsou pro budovu typická, objevila se tu až na samém konci 19. století, i když vypadají jako by tam byla odjakživa. Národní galerie získala palác bezúplatně v roce 2002 a jak uvedla tisková mluvčí Petra Jungwirthová, hned se pustila do rekonstrukce. Jak dopadla, mohou návštěvníci vidět jen jediné odpoledne. Od pátku se dveře opět zavřou a palác si na první příchozí ještě počká, je totiž ve zkušebním provozu.

"Zkušební provoz znamená, že se testují klimatizační zařízení, bezpečnostní zařízení a to bez přítomnosti exponátů. V březnu 2008 se brány Schwarzenberského paláce otevřou pro veřejnost se zbrusu novou expozicí Národní galerie - sbírky starého umění nazvané Baroko v Čechách."

Vojáci v minulosti podle památkářů naštěstí nepřistoupili k devastujícím přestavbám. Díky tomu se podařilo rekonstruovat i ojedinělý barokní krov v podkroví paláce. Veškerý materiál, který se ze stavby vyjímal, se do ní opět vracel. Byly tak zachovány původní dřevěné podlahy, keramické dlaždice i cihly. Architekt Tomáš Šantavý moderní technologie nezakrýval, ale ponechal je naprosto viditelné, aby kontrastovaly s barokním unění. Raritou je zachovaná prevétová šachta, ze které až do 17. století odtékaly splašky do Nerudovy ulice. Šantavý vložil do šachty invalidní výtah a v plechovém kontejneru umístil do každého patra i hygienické zařízení. Šachta je celá prosklená, a pokud tak zůstane, může být pro návštěvníka cesta na toaletu opravdovým výletem do minulosti.

Restaurátorům se podařilo zachránit i několik původních kachlových kamen, která ale nejsou funkční. Dochovaly se dokonce renesanční výmalby a zajímavá nástropní plátna, která jsou v dřevěných rámech, uvedl šéf restaurátorů Národní galerie Petr Kutan.

"Ty malby jsou rozmístěny v útvarech kosočtverců a obdélníků po celé ploše stropu jednotlivých sálů ve druhém patře. Je to možná jeden z posledních nálezů, které se v Praze uskuteční, protože neznám zatím jiný takhle velký renesanční palác, kde by ještě bylo možné odkrýt nějaké fragmenty renesančních maleb."

Schwarzenberský palác

Nová expozice Baroko v Čechách bude soustředěna na 4000 metrech čtverečních a ve třech podlažích. Národní galerii se možná podaří získat i sousední Salmovský palác. Oba historické objekty by pak stavbaři mohli skrytě propojit. Společně s protějším Šternberským palácem se sbírkou starého evropského umění by pak mohlo podle Petry Jungwirthové vzniknout reprezentativní výstavní centrum.

"Pokud se ovšem toto propojení zadaří, tak to bude naprosto unikátní až magický trigon, který k magické Praze bezesporu patří. Sbírky starého umění Národní galerie plus umění 19. století, které bude instalováno od května příštího roku v klášteře sv. Jiří tady na Hradě, jistě potěší mnoho návštěvníků."

Ukončená rekonstrukce renesančního Schwarzenberského paláce si vyžádala dvě stě šedesát milionů korun.