Od Prahy po Šumavu: Česko má třináct nových národních kulturních památek
Česko rozšiřuje seznam svých národních kulturních památek. Vláda nově udělila tento status třinácti historickým objektům, které tvoří mozaiku českého kulturního dědictví – od honosných pražských paláců přes renesanční skvost v Moravské Třebové až po unikátní kostely ve středních Čechách a na Plzeňsku. Všechny nyní získají nejvyšší stupeň státní ochrany.
Nově mezi národní kulturní památky patří soubor „Pražská palácová architektura I“. Tvoří ho devět výjimečných paláců, které patří mezi symboly české státnosti i kultury. Šest z nich je ve vlastnictví státu, dva patří hlavnímu městu Praze a jeden církvi.
O Černínský a Toskánský palác na Hradčanech pečuje Ministerstvo zahraničních věcí, zatímco Nostický palác na Malé Straně slouží jako sídlo Ministerstva kultury. Schwarzenberský, Salmovský a Šternberský palác na Hradčanském náměstí spravuje Národní galerie Praha. Město Praha vlastní Clam-Gallasův a Colloredo-Mansfeldský palác na Starém Městě, zatímco Arcibiskupský palác je majetkem církve.
„Tyto paláce vynikají monumentální architekturou, výzdobou významných barokních mistrů a úzkým propojením s významnými šlechtickými rody, které se podílely na kulturním a politickém životě Evropy. Přesto byly dosud mezi národními kulturními památkami zastoupeny jen omezeně,“ uvedlo na webu ministerstvo kultury.
Nově vytvořený soubor tak podle resortu vyplňuje důležitou mezeru a tvoří základ širší koncepce, která bude v budoucnu pokračovat dalšími objekty.
Renesanční poklad střední Evropy
K nově prohlášeným národním kulturním památkám patří také zámek v Moravské Třebové, jeden z nejvýznamnějších renesančních komplexů ve střední Evropě.
„Gratuluji všem, kteří se o Zámek v Moravské Třebové a další významné památky v tomto historickém městě starají. Pardubický kraj nominaci na prohlášení národní kulturní památkou podporoval a jsme rádi, že se jejich seznam v našem kraji rozroste na číslo dvacet. Jsem přesvědčený, že takovou ukázku pozdní renesance ani v okolních zemích jen tak neuvidíte,“ uvedl Roman Línek, radní Pardubického kraje pro kulturu.
Zámek, který je ve vlastnictví města Moravská Třebová, se v nejbližší době dočká rozšíření nabídky pro návštěvníky. „Novinkou se brzy stane například černá kuchyně, nebo možnost zážitkových pobytů,“ doplnil místostarosta Václav Dokoupil.
Barokní skvost s mumiemi v katakombách
Další nově zapsanou památkou je kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce s katakombami a budovou latinské školy v Klatovech. Tento barokní klenot s dvojicí bílých věží tvoří spolu se sousední Černou věží výraznou dominantu města.
Interiér kostela se pyšní bohatou výzdobou, která odráží někdejší moc a bohatství jezuitského řádu a ukazuje dovednost tehdejších umělců a řemeslníků. Pod chrámem se nachází katakomby s třicítkou zachovalých mumií jezuitů a jejich příznivců, které patří k unikátům svého druhu.
V přilehlé jezuitské koleji si mohou návštěvníci prohlédnout expozici mapující život jejích obyvatel od 17. století do současnosti. Bydleli tu jezuité, dragouni i vojáci ČSLA.
Duchovní centrum s mnoha „nej“
Na seznam přibyly také kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele a hřbitovní kaple Všech svatých s kostnicí v Sedlci u Kutné Hory.
Sedlecká katedrála se může pochlubit řadou nej: je nejstarší sakrální stavbou katedrálového typu ve střední Evropě, nejdelší katedrálou v Česku a její výstavba ve srovnání s jinými takto velkými kostely trvala nejkratší dobu – pouhých třicet let.
Zároveň je se 106 okny jednou z nejsvětlejších gotických katedrál vůbec. V její klenotnici se nachází nejstarší gotická monstrance na světě. Dalším nej jsou i tři originální obrazy Petra Brandla, který zde osobně působil. Katedrála je zároveň jedinečnou symbiózou gotiky a baroka, vzniklou podle návrhu architekta Jana Blažeje Santiniho Aichela, a od roku 1995 je zapsána na seznam světového dědictví UNESCO.
„Nejsou to jen svědci minulosti“
Podle ministra kultury Martina Baxy je aktuální rozšíření seznamu důkazem mimořádného bohatství českého kulturního dědictví:
„Soubor nových národních kulturních památek ukazuje šíři a bohatství českého kulturního dědictví – od vrcholné architektury a umění až po duchovní, společenské a politické tradice, které formovaly naši zemi a spoluutvářely evropský kulturní prostor.“
Ministr zároveň zdůraznil, že význam památek nespočívá pouze v jejich historii: „Tyto stavby nejsou jen tichými svědky minulosti – jsou živým odkazem generací, které tvořily naši kulturu, a naším závazkem chránit ji pro budoucí generace,“ dodal.
