Jaká výročí přinesl uplynulý týden? To se dozvíte z Kalendária. Řeč bude například o položení základního kamene Karlova mostu, o Marshallově plánu nebo o prvním českém držiteli zlaté olympijské medaile. Kalendárium připravila Martina Lustigová.
Karlův most
Před 650 lety byl položen základní kámen kamenného mostu, kterému se od 19. století říká Karlův. Došlo k tomu přesně 9. července 1357 v 5 hodin a 31 minut. A proč právě toto datum a tato hodina? To vysvětluje Eva Havlovcová z Pražské informační služby: "Když si zkusíte dát toto datum tak, jak se tehdy obvykle vyslovovalo, nejprve letopočet a potom dny, tak dostanete takovou velice zajímavou soustavu čísel v desítkové soustavě. Bude se jednat pouze o lichá čísla, takže 1, 3, 5, 7, což je onen letopočet, potom přijde 9, což je 9. červenec, potom jako kdyby ta pomyslná pyramida zase klouzala dolů zpět k 1, takže opět tam máme 7, což nám značí onen červenec, potom 5, což je pravděpodobně 5 hodin, 3, to jsou minuty - 30 minut, a 1, jako 1 minuta k tomu. Takže najednou tady máme takovou zajímavou magickou řadu čísel, které jdou až do devítky a zase po té devítce kloužou až k té jedničce. Nebylo to určitě samo sebou, i když je tady spousta názorů na toto datum, ale pravděpodobně Karel IV. poslechl své numerology a astrology, kteří mu doporučovali, aby právě toto datum, výhodné datum, zvolil pro položení základního kamene Karlova mostu."
George Marshall
Před 60 lety, 10. července 1947, Československo odmítlo Marshallův plán. Co bylo podstatou Marshallova plánu? O tom už více historik Jiří Kocian: "Podstatou byla americká iniciativa vyhlášená americkým ministrem zahraničí Georgem Marshallem na Harvardské univerzitě 5. června 1947, iniciativa, která měla napomoci hospodářské obnově Evropy a samozřejmě obnově po druhé světové válce. A zároveň to byla, dalo by se říci dnešním pohledem, jedna z takových těch prvních iniciativ, která by směřovala k novému typu spolupráce mezi evropskými státy, než tomu bylo dosud v Evropě po první světové válce."
Československo svou účast zvažovalo, po jednoznačném odmítnutí americké pomoci Sovětským svazem ale už nemělo moc na výběr. V červnu 1947 Praha na poslední chvíli odvolala svoji účast na chystané pařížské konferenci k Marshallovu plánu. Zpečetila tak svůj svazek s "velkým bratrem" na východě a začlenění do sovětského bloku, odděleného od zbytku světa železnou oponou.
Před padesáti lety, 11. července 1957, zemřel gymnasta Bedřich Šupčík - první Čech, který získal zlatou olympijskou medaili. Vybojoval ji na letních hrách v Paříži v roce 1924 ve šplhu na laně bez přírazu. Ke zdolání sedmimetrového lana tehdy potřeboval pouhých 7,2 vteřiny. Památku tohoto sportovce připomíná pamětní deska v Horosedlích na Písecku, kde se olympionik v posledních letech svého života usadil, a pravidelný Memoriál Bedřicha Šupčíka ve šplhu na laně, konaný každoročně v Příbrami.
Před 75 lety zemřel český podnikatel Tomáš Baťa, zakladatel zlínského obuvnického závodu. Prvorepublikové Československo se díky Baťovým závodům dostalo na špici ve výrobě obuvi. Baťovy závody si ve školách vychovávaly budoucí zaměstnance, pracovníkům také poskytovaly různé sociální výhody. Tomáš Baťa zemřel při leteckém neštěstí v roce 1932.
