České lékaře zčásti nahrazují cizinci
"Slovenští lékaři zachraňují české zdravotnictví", napsaly nedávno Hospodářské noviny. Nebyl to ale zdaleka jediný varovný hlas, který upozorňoval na úbytek českých lékařů v českých nemocnicích. Je situace opravdu tak vážná?
Z Česka ročně odejde na Západ, hlavně do Velké Británie a Německa, víc než 400 doktorů, napsaly minulý týden Hospodářské noviny. Jejich úbytek je tedy potřeba nahrazovat. I když Česko neklade zásadní překážky odborníkům odkudkoliv pokud mají zájem zde pracovat, určitou překážkou pro ně může být jazyková bariéra. A jak v této souvislosti tvrdí zlí jazykové, když už se někdo odhodlá dosáhnout vysoké úrovně v cizím jazyce a opustit domov, existují v Evropě i lákavější země, než je Česká republika.
Zdejší zdravotnictví tak poptávku po lékařích doplňuje zejména ze Slovenska, odkud podle Hospodářských novin přichází ročně tři stovky doktorů. Jsou téměř doma a nemají nejmenší problém se domluvit. Prezident České lékařské komory Milan Kubek tvrdí, že české zdravotnictví je v současnosti dokonce závislé na slovenských lékařích. I když ne všichni v českém zdravotnictví vidí situaci tak dramaticky, aby mluvili o závislosti, faktem je, že z cizinců, kteří pracují v českých nemocnicích, je drtivá většina Slováků. Asi 1300 lékařů a dokonce až několikanásobně více zdravotních sester. A tím samozřejmě ještě není vyčerpán výčet všech profesí, které se uplatňují ve zdravotnictví.
"Úbytek českých lékařů do západních zemí je v motolské nemocnici vážně minimální, takže o jejich nahrazování opravdu není řeč. Spíše zahraniční lékaři mají zájem o práci v motolské nemocnici. Uvedu příklad: z více než pěti tisíc zaměstnanců je cizinců celkem 478. Z toho je 71 lékařů a přes 280 sester. Co se týká lékařů ze Slovenska, tak těch je ve Fakultní nemocnici v Motole 62, je tu i poměrně vysoký počet slovenských sester. Těch v motolské nemocnici pracuje na 270. Celkem je tu zaměstnáno 446 slovenských občanů."
Jaké má s nimi nemocnice zkušenosti? A zejména jak na ně reagují pacienti?
"Zkušenosti se zahraničními lékaři, a zejména se slovenskými, máme vynikající. Pokud jsem stačila zjistit, tak se neobjevují žádné vážné stížnosti."
"Většinou přicházejí z vlastní iniciativy. Pokud máme zájem my, poptáváme se formou běžně dostupné inzerce. Pokud mají zájem cizinci a splňují nutné předpoklady, které ukládá zákon, mohou o své praxi v Motole začít jednat. Například lékařů - Ukrajinců tu pracuje deset, tři jsou z Ruska, dva z Běloruska, jeden z Gruzie, a po jednom po dvou jsou to lékaři z Angoly, Arménie, Chorvatska, Srbska a Kazachstánu."
Při výčtu zemí, ze kterých přicházejí do Česka lékaři, se samozřejmě nabízí otázka, jak moc důležité jsou jejich dobré jazykové předpoklady, zda postačí se prostě jen nějak domluvit, nebo je na všech pozicích nutná bezchybná schopnost vnímat i drobné odstíny v komunikaci. Podle Evy Jurinové je to nutné nejen z věcného hlediska, ale dokonce i zákon od lékařů vyžaduje jazykovou vybavenost:
"Velmi důležitá, ostatně je to jeden z předpokladů, které ukládá zákon. Jak jsem se dověděla, tak zahraniční lékaři musejí z českého jazyka složit zkoušku. A jak znám z praxe, tak ty nuance v českém jazyce jsou opravdu dost důležité, protože právě na nich, doslova na tom slovíčku vůči pacientovi, někdy hodně-hodně záleží. Ať už u lékaře nebo u zdravotní sestry."
Ve Fakultní nemocnici Motol ale jistě jsou i pracoviště, kde lékař nemusí nezbytně přicházet do styku s pacientem a věnuje se pouze laboratorní nebo obdobné práci.
"Ano, takových pracovišť je hodně, jsou to zejména onkologická pracoviště a patologie."
Podle Evy Jurinové to však nic nemění na tom, že lékař, i když pracuje v laboratoři a nepřichází do styku s pacientem, musí dobře komunikovat česky:
"On přichází běžně do styku v komunikaci se svými kolegy. Tady už to není o tom vztahu k pacientovi, ale on musí zase tu češtinu exaktně ovládat. Když se s tím kolegou baví nebo si píšou, tak to musí být úplně přesně česky. I když jsou v laboratorních provozech, tam pouze jenom nemlčí ale hovoří s kolegy a musejí se umět domluvit,"říká mluvčí motolské nemocnice Eva Jurinová.
Čeští pacienti se tedy nemusí obávat, že by se nedomluvili se svými lékaři. Na druhou stranu je ale také málo pravděpodobné, že chybějící místa v brzké době zaplní lékaři z Bulharska či Rumunska, jak prý nedávno doufalo ministerstvo zdravotnictví.
