O projektu Národní knihovny se stále živě diskutuje
Vítězství ateliéru Jana Kaplického v architektonické soutěži na projekt nové budovy Národní knihovny v Praze slibovalo velké emoce a vášnivé diskuse. A stalo se: "chobotnice s velkým okem" jsou plné noviny, rádia i televize.
Na pražské Letné by měl vyrůst umělý kopeček, kterým svým tvarem kombinuje pyramidu s chobotnicí a ve svých útrobách má schovávat miliony svazků knih. Ano i ne - zní sborově dnešní Českou republikou. Že se dva různé pohledy na návrh zaznívají z úst různých lidí, není velkým překvapením. Ano i ne zároveň ale někdy zaznívá i z jedněch úst. Jak je to možné?
Například Česká komora architektů konstatovala, že při vyhodnocení soutěže označila porota za vítězné dílo, které prokazatelně porušilo závazné podmínky soutěže. Ty totiž zakazovaly umístit knihy do podzemí, což ale právě vítězný projekt dělá. Předsedkyně soutěžní poroty, architektka Eva Jiřičná i její místopředseda Petr F. Bílek kritiku odmítli, stejně jako vedení Národní knihovny: "Já musím říct, že to neodmítlo jenom vedení Národní knihovny, ale především Světová unie architektů. Podle jejích pravidel ta soutěž probíhala. Tu námitku odmítl ředitel soutěžní sekce Světová unie architektů a já se o tom dál bavit opravdu nechci,"řekl v České televizi ředitel knihovny Vlastimil Ježek. Česká komora architektů se k tématu vrátí na svém dalším jednání za týden a na její případnou protireakci si tedy budeme muset počkat.
Zatímco ale kritika zazněla na adresu dodržování pravidel, proti vítěznému návrhu komora nejenže vůbec nic nemá, ale dokonce oceňuje a vítá, že kvalitní výtvarné dílo bylo konfrontováno s historickým pražským prostředím a může je obohatit o současnou kulturní vrstvu. Ve stejném duchu své postoje českému rozhlasu přednesl i místopředseda komory Dalibor Borák: "Jestliže mám mluvit o průběhu soutěže, potom musím striktně zopakovat, že byly porušeny soutěžní podmínky a že tento návrh vůbec nesměl postoupit do hodnocení, neřku-li do druhého kola. Mluvíme-li o mém názoru jako praktikujícího architekta, já osobně bych vítal, kdyby tato stavba byla postavena, protože by to bezesporu zčeřilo poněkud stojaté vody české architektury. Bezesporu by to vyvolalo, to již vlastně již probíhá, diskusi o architektuře a o významu architektury pro společnost. A to jsou věci, které nám velmi chybí."
"Nápad vybudovat knihovnu jako prožraným aluminiem obalený nádor je scestný nejen ve vztahu k Praze a jejím obyvatelům, ale i ke knize," napsal třeba v Lidových novinách spisovatel Ivan Klíma. Naproti tomu spisovateli Miloši Urbanovi se zase zdá scestné ohánět se tvrzením, že Kaplického projekt nerespektuje bezprostřední okolní zástavbu a vlastně ani Prahu jako celek. "Že bude přitahovat pozornost, je pravda, a je to jen dobře," napsal Urban ve stejných novinách.
Ale například ředitel Národní galerie Milan Knížek také kombinuje dva postoje ke stavbě: sama o sobě se mu líbí, ale odmítá její umístění na okraji pražské Letenské pláně: "Já si myslím, že postavit tento vynikající a živý a komplexní dům někde veprostřed Prahy, nebo například tam kde má stát, je špatně. Poněvadž ta Praha je nesmírně zahuštěná ve svém středu. Všichni víte, že ze Staroměstského náměstí na Hrad se valí davy jak májové demonstrace a je tam stále plno. A Praha je krásná i jinde. Já si myslím, že to, že by taková stavba byla někde jinde, ne přímo na okraji, ale v takových těch čtvrtích města, které jsou vzdálenější od středu a stále jsou ještě prázdné, že by tam přinesla nový život, nového ducha, že by to z toho udělalo další střed a Praha potřebuje další středy."
Zatímco Knížák chce poodsunout budoucí Národní knihovnu ze středu města, místopředseda České komory architektů Dalibor Borák by budovu nechal na Letné, a tam ji dokonce ještě zvýraznil jejím posunem ke Starému městu, na exponované místo nad Prahou: "Já - a teď mě pravděpodobně celá řada znalců místního urbanistického tvoření nepochválí - já bych ji viděl například na místě, kde stával pomník Stalina."
Pokud jde o Prahu, neznám žerty, říkává o sobě zastánce tradic, Josef Štulc z Národního památkového ústavu. Ten souhlasí s ředitelem Národní galerie v otázce odsunu budoucí knihovny z centra. Jinak návrh hodnotí překvapivě vstřícně: "Já se domnívám, že je to velmi zajímavá a kvalitní stavba, ale zvolená na naprosto pro tento typ stavby nevhodném místě,"říká Štulc a vysvětluje: "Víte on architekt Kaplický, řekl bych, má řadu jistě vynikajících kvalit, ale rozhodně ne nějakou velkou pokoru nebo skromnost ve vztahu k hodnotám minulosti. A to si myslím, že z té stavby do značné míry čiší."
Takže na Letenské pláni si Josef Štulc z Národního památkového ústavu podle svých slov nezvykne: "Řada návštěvníků z kruhů renomovaných památkářů je vždycky fascinována jak vlastně jakoby v rovině tam stojí ta obrovská katedrála svatého Víta. Takže s tou katedrálou jít do jakéhosi souboje o poutání pozornosti považuji za velice troufalé. A pochybuji, že si na to v budoucnu zvyknu."
Místopředseda České komory architektů Dalibor Borák ale oponuje tím, že Praze škodí, pokud je vnímána jako skanzen, a myslí si, že by ji moderní stavba pozvedla: "Praha působí v současné době v odborné veřejnosti, ale oni to tak vnímají i turisté, jako jakýsi ještě stále trochu normálním životem obydlený skanzen. Ale moderní stavby tady v podstatě nejsou. A tato by to bezesporu oživila," myslí si architekt Borák.
A co si myslíte Vy? Zajímají nás i Vaše názory na budovu, která v Česku vyvolává bouřlivou debatu. Na Vaše ohlasy čekáme na adrese:
| Český rozhlas 7 - Radio Praha |
| Vinohradská 12 |
| 120 99 Praha |
| Česká republika |
