V Modlitební knížce je vyobrazen král Ladislav Pohrobek

Žaltář Hanuše z Kolovrat, foto: ČTK / Roman Vondrouš

Národní knihovna na pouhé dva dny vystavila vzácné modlitební knihy, rukopisy z 15. a 16. století. V Zrcadlové kapli Klementina je například modlitební knížka, která sloužila králi Ladislavu Pohrobkovi coby učebnice dobrých mravů.

Žaltář Hanuše z Kolovrat,  foto: ČTK / Roman Vondrouš

Modlitební knížka krále Ladislava Pohrobka,  foto: ČTK / Roman Vondrouš
Celkem je tu osm svazků. Jak prozradila Renata Modráková, specialistka na středověké rukopisy, výstava se jmenuje Nebeský žebřík.

"My jsme tento název použili podle jednoho rukopisu. V latinské verzi se jmenuje Scala coeli doslova Nebeský žebřík. Odkazuje ke snu Jacoba, který viděl po žebříku stoupat a sestupovat anděly a ve středověku byl tento Nebeský žebřík takový příměr k řádnému křesťanskému životu naplněného modlitbami, skutky milosrdenství a hluboké pokory."

Na výstavě je také modlitební knížka krále Ladislava Pohrobka. Čím je zajímavá?

"Tento mladičký panovník je v rukopise hned na několika místech přímo vyobrazen. Vidíme tam jeho tvář se světlými vlasy. Spadají mu až na ramena. Je oblečen v reprezentativním bohatém oděvu. A ještě ke všemu tyto jeho portréty jsou doprovázeny erby zemí, nad kterými měl Ladislav Pohrobek vládnout. V době, kdy rukopis mohl vlastnit, mu bylo pouhých dvanáct let. Kniha pro něj měla být takovým návodem, jak se správně chovat jako řádný křesťan. Dočítáme se, že měl dávat almužny chudým, že měl být soucitný k trpícím a nemocným, spravedlivý ke svým nepřátelům a tak dále."

Rukopisy byly rodinné stříbro

Rukopis zvaný Mariánské hodinky,  foto: ČTK / Roman Vondrouš
Rukopisy ve své době tvořily jakési rodinné stříbro. Dědily se z generace na generaci a bohatost zdobení ukazovala zámožnost i společenské postavení majitele. Jak dodala Renata Modráková, je tu také například Modlitební kniha Jana z Rožmberka či Žaltář Hanuše z Kolovrat z roku 1438.

"Každý z rukopisů je něčím cenný. Za sbírku určitě stojí nejstarší z vystavených rukopisů, Mariánské hodinky. Ten výraz neznamená hodinky na ruce, jak to dneska vnímáme my, ale odkazuje k mariánským hodinkám, které se modlili během dne věřící. Je zvláštní tím, že je psaný v češtině a obsahuje zajímavé iluminace. Nejmladší originál z našich fondů je tisk, který dokazuje, že 15. století bylo obdobím, kdy se prolínaly rukopisy dohromady s tisky, až nakonec v pozdějších staletích tisky zcela převládly."